Bulharský prezident podepsal rozpuštění parlamentu, zemi čekají v dubnu páté volby za dva roky

Bulharský prezident Rumen Radev podepsal dekret, kterým potvrdil, že v pátek rozpustí parlament. Oznámila to prezidentská kancelář. Radev také podepsal dekret o jmenování prozatímní vlády. Bulhaři půjdou na začátku dubna k pátým parlamentním volbám za dva roky.

Volby se uskuteční 2. dubna. Prezident tím chce dát zákonodárcům čas, aby schválili legislativu nutnou pro čerpání evropských fondů či protikorupční zákony. Radev také jmenuje prozatímní vládu, v jejímž čele zůstane stávající úřednický premiér Galab Donev. Ten bude kabinet řídit až do doby, než vznikne nová vláda.

Vyhlášení předčasných voleb se očekávalo poté, co socialisté v lednu ohlásili, že se jim nepodařilo sestavit vládní koalici. Tím vyčerpali třetí a poslední pokus o sestavení vlády, se kterým počítá bulharská ústava.

Pověření sestavit vládu před socialisty nejdřív dostal vítěz říjnových voleb, strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova, a po něm centristická formace Pokračujeme ve změně (PP) expremiéra Kirila Petkova, která byla v hlasování druhá.

Dlouhá politická nestabilita

Nejchudší země EU trpí politickou nestabilitou od masových protikorupčních demonstrací v roce 2020. Bulharsko bylo po většinu posledních dvou let řízeno úřednickými kabinety, protože neexistovala stabilní zvolená koalice.

Poslední vládou, která vzešla z voleb, byl kabinet Kirila Petkova, který zemi vedl od prosince 2021. Po odchodu jednoho z koaličních partnerů jí parlament v červnu 2022 vyjádřil nedůvěru. Od srpna vedla zemi úřednická vláda v čele s Donevem, který teď stane i v čele prozatímního kabinetu.

Pokračující politická krize ohrožuje úmysl země vstoupit se začátkem příštího roku do eurozóny. Prozatímní vláda nestihne schválit legislativní změny potřebné ke splnění kritérií předtím, než bude vytvořen nový parlament, píše Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 14 mminutami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 1 hhodinou

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 1 hhodinou

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 4 hhodinami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 4 hhodinami

Evropský pohled