V Bulharsku padla proevropská vláda, premiér viní mafii a Rusko

Proevropská vláda bulharského premiéra Kirila Petkova neustála ve středu hlasování o nedůvěře v parlamentu a po půl roce končí. Petkov zaujal na Bulharsko nezvykle tvrdý postoj vůči Rusku a slíbil boj proti korupci, po odchodu koaliční partnera z vlády už ale nezískal podporu většiny poslanců. Z pádu své vlády obvinil místní mafii a Rusko. Pokud se nepodaří sestavit nový kabinet, čekají zemi čtvrté parlamentní volby od dubna 2021.

Návrh na vyslovení nedůvěry podala minulý týden konzervativní strana GERB bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. K ní a dalším opozičním stranám se v hlasování připojila většina parlamentních zástupců populistického uskupení Je takový národ (ITN), které před dvěma týdny vládu překvapivě opustilo kvůli neshodám v řadě témat, od přístupu k možnému stažení veta Sofie vůči přístupovým rozhovorům Evropské unie se Severní Makedonií až po protikorupční opatření.

Část poslanců ITN na protest proti odchodu z vlády stranu opustila a hlasovala proti vyslovení nedůvěry, k většině v 240členném parlamentu to však nestačilo. Pro pád kabinetu se vyslovilo 123 poslanců, proti návrhu bylo 116 zákonodárců.

„Toto hlasování je jen malým krokem na velmi dlouhé cestě,“ citovala Petkova po hlasování agentura AP. „Nechápou (opozice), že tímto způsobem nelze získat bulharský lid,“ dodal. V ulicích Sofie se v minulých dnech odehrávaly demonstrace proti vládě, masovou účast ale měly i ty na její podporu.

Zatčený Borisov a vyhozený proruský ministr

Petkovova vláda v čele s jeho protikorupčním hnutím Pokračujeme ve změně (PP) nastoupila teprve loni v prosinci s příslibem vymýcení úplatkářství v nejvyšších patrech politiky, což demonstrovala zatčením expremiéra Borisova.

Ministerstvo vnitra původně uvedlo, že Borisov je podezřelý z podvodů s penězi z EU, prokuratura ale později dodala, že je vyšetřován kvůli podezření z vydírání. Soud pak Borisova kvůli procedurálním pochybením propustil.

Po zahájení letošní ruské invaze na Ukrajinu zaujala vláda na poměry balkánské země, která má tradičně přátelské vztahy s Moskvou, vůči Rusku nebývale tvrdou pozici. Kabinet podpořil protiruské sankce EU a premiér odvolal ministra obrany Stefana Janeva, který prohlásil, že Bulharsko by mělo být vůči invazi neutrální, a po vzoru Kremlu označil válku na Ukrajině za „operaci“.

Kritika se týkala inflace i zahraniční politiky

Hlavní opoziční strana GERB expremiéra Borisova viní vládu z přešlapů v oblastech veřejných financí či hospodářské politiky, které podle ní vedly k rychlému nárůstu inflace. V květnu dosáhla úrovně 15,6 procenta, což je nejvíce od roku 2008.

V projevech opozičních poslanců před hlasováním pak hrály primární roli údajné plány Petkova stáhnout bulharské veto vůči unijním rozhovorům se Severní Makedonií, což označovali za „zradu“ národních zájmů. Bulharsko od roku 2020 blokuje započetí přístupových rozhovorů se Skopjí kvůli sporům o dějiny a jazyk.

Bývalá ministryně zahraničí za ITN Teodora Genčovská, která podala demisi v úterý, ve středu podle agentury BGNES uvedla, že Petkov slíbil eurokomisaři pro rozšíření Olivéru Várhelyimu stáhnout veto do konce června. Podle Petkova by kompromisní dohoda se Skopjí garantovala zájmy Bulharů v Severní Makedonii.

Neshody ohledně boje proti mafii a korupci

Právě údajnou Petkovovou ignorací bulharských zájmů a neshodami ohledně rozpočtu zdůvodnil šéf ITN Slavi Trifonov odchod svého uskupení z koalice. Média pak dávala do souvislosti s roztržkou mezi Petkovem a Trifonovem i rozdílné pohledy na boj proti mafii a oligarchickým strukturám.

V minulých dnech se totiž velká část bulharské politické debaty soustředila na to, zda Trifonov nepotápí vládu z důvodů souvisejících s mocnou bulharskou oligarchickou mafií, která v Petkovem slibovaném tažení proti korupci přišla zkrátka, napsal web Politico.

Tuto interpretaci podpořila hrstka zákonodárců z Trifonovovy strany, kteří přešli k Petkovovi právě proto, že tvrdili, že ITN straní mafii. Trifonov označil tato obvinění za absurdní.

Petkov: Za pád mé vlády může mafie a Rusko

Sám Petkov obvinil právě mocnou bulharskou mafii a také Rusko z pádu svého kabinetu. Prohlásil, že pro něj byla čest vést vládu, kterou podle něj shodili Borisov, Trifonov a bývalý opoziční poslanec a oligarcha Delyan Peevski, který je kvůli údajné korupci terčem amerických sankcí na základě takzvaného Magnitského zákona.

Kromě nich jmenoval také ruskou velvyslankyni v Bulharsku Eleonoru Mitrofanovovou a Moskvu taktéž obvinil, že uplatňuje svůj vliv v zemi prostřednictvím krajně pravicové strany Obrození.

Zemi hrozí čtvrté volby v krátké době

Podle agentury AP by pád Petkovovy vlády mohl přispět k nárůstu vlivu Moskvy v zemi. Kromě krajní pravice vyjadřují sympatie k Rusku v některých ohledech také prezident Rumen Radev a dosud vládní socialisté (BSP), kteří odmítali dodávky zbraní Kyjevu.

Petkov už před hlasováním uvedl, že bude shánět podporu mezi poslanci napříč politickými subjekty i v případě vyslovení nedůvěry. Prohlásil, že on a jeho strana pošlou dopisy všem členům parlamentu, v nichž vysvětlí principy a cíle možné nástupnické vlády, uvedla stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL). Podle Politica ale není pravděpodobně, že by Petkov uspěl.

Petkovovo hnutí PP má coby vítěz voleb nyní šanci navrhnout parlamentu nového premiéra. Pokud pro něj nenalezne podporu, připadnou dva pokusy dalším stranám. Teprve poté prezident jmenuje úřednický kabinet a vyhlásí předčasné volby, které by byly čtvrté od dubna 2021.

Vzhledem k současným ekonomickým problémům a rozdělení společnosti ohledně ruské agrese vůči Ukrajině lze očekávat, že v dalších průzkumech si polepší Borisovova strana GERB a také pro-ruské strany jako nacionalistické Obrození, uvádí RFE/RL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 51 mminutami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 6 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...