„Jsem zklamaný a naštvaný,“ vzkázal severomakedonský premiér po bruselském odmítnutí. Chce předčasné volby

Severomakedonský premiér Zoran Zaev pociťuje velké zklamání z postoje evropských lídrů, kteří v pátek neschválili zahájení přístupových rozhovorů Evropské unie se Severní Makedonií a také Albánií. Zaev, který do snahy dostat svoji zemi do EU investoval velký politický kapitál a proti vůli nacionalistů prosadil její přejmenování, čímž uklidnil Řeky, nyní chce předčasné volby.

Řecko léta blokovalo zahájení přístupových rozhovorů Evropské unie s Makedonií kvůli názvu bývalé jugoslávské republiky. Ten se přes tuhý odpor nacionalistů změnil, řecký blok zmizel, ale rozhovory přesto nezačnou. „Jsem zklamaný a naštvaný a vím, že lidé se cítí stejně,“ reagoval na výsledek pátečního summitu severomakedonský premiér Zoran Zaev.

Pro zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií sice byla velká většina zemí, ale k potřebné jednomyslnosti to nestačilo. Proti se stavěl zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, výhrady mělo také Nizozemsko a Dánsko. Podle Zaeva udělala Evropská rada „historickou chybu“.

Evropští lídři se na zahájení rozhovorů nedohodli, přestože obě země splnily podmínky stanovené Unií. Předseda Evropské rady Donald Tusk zdůraznil, že chyba není na straně balkánských zemí, které se řádně připravily. „Bohužel nejsou připraveny některé členské země,“ připustil.

Nečekaný krok rady ale uvrhl Severní Makedonii do politické nejistoty. Premiér Zaev chce předčasné volby. „Nemá smysl ztrácet čas, a proto navrhuji rychle uspořádat předčasné volby, v níž vy, občané, rozhodnete, jakou cestou se vydáme,“ řekl. Zaev se má v neděli setkat s prezidentem Stevem Pendarovským a dalšími makedonskými politiky, s nimiž probere další kroky. Předčasné volby musí schválit parlament, v němž má nicméně Zaevova středolevá koalice většinu, a pro návrh je i většina opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR), to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 4 mminutami

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 19 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.