Slovenský premiér Heger odchází z OĽaNO, povede stranu Demokrati. Přecházejí do ní i čtyři ministři

Nahrávám video
Události: Slovenský premiér opouští OĽaNO
Zdroj: ČT24

Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.

„Mám vlastní vizi o politice. Vím, že pokud ji chci naplnit, musím se vydat vlastní cestou,“ napsal Heger, který se stejně jako Naď či šéf diplomacie Rastislav Káčer netají svými prozápadními názory. Podle sondáží Heger nepatří k nejpopulárnějším politikům na Slovensku.

„Chceme, aby na Slovensku pokračovaly reformy. Chceme, aby Slovensko bylo spolehlivou součástí demokratického světa, zodpovědným spojencem,“ řekl pak Heger při představení politického projektu Demokrati. Dodal, že hodlá přispět k vítězství Ukrajiny, která od loňského února čelí ruské vojenské invazi.

Důvody svého odchodu z OĽaNO Heger nekomentoval; řekl pouze, že ve vládní koalici přetrvávaly napjaté vztahy a priority vládních stran neumožňovaly v některých otázkách dospět k dohodě. Spolu s ním přecházejí do nové strany i ministr zahraničí Rastislav Káčer, ministr obrany Jaroslav Naď, ministr hospodářství Karel Hirman a ministr životního prostředí Ján Budaj.

Nahrávám video
Studio ČT24: Premiér Heger představil novou stranu Demokrati
Zdroj: ČT24

Heger vyloučil spolupráci se stranami Fica i Pellegriniho

Heger vyloučil spolupráci nejen s krajní pravicí, ale také se stranami Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica a Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD) bývalého premiéra Petera Pellegriniho; právě Smer-SD a Hlas-SD mají podle průzkumů veřejného mínění nejvyšší preference. Pellegrini založil Hlas-SD v roce 2020 poté, co po volební porážce Smeru-SD z Ficovy strany spolu s několika dalšími poslanci odešel.

Strana Demokrati nezařazeného poslance Miroslava Kollára, která naposledy vystupovala pod názvem Modrá koalícia, původně plánovala spolupráci s někdejším dvojnásobným slovenském premiérem Mikulášem Dzurindou. Kvůli tomu se v lednu také přejmenovala z předchozího názvu Spolu právě na Modrou koalici; ze spolupráce s Dzurindou ale nakonec sešlo a Dzurinda v pondělí ohlásil založení nové strany pravého středu.

Podle Hegera budou členové kabinetu, kteří přecházejí do nové strany, tedy i on sám, pokračovat ve svých vládních funkcích, ve kterých jsou po prosincovém pádu kabinetu z pověření prezidentky Zuzany Čaputové. Někteří vládní politici už dříve řekli, že Heger by měl zůstat v čele vlády i v případě svého odchodu z OĽaNO.

Premiér a ministři, kteří ze strany odešli, tak za sebou nebudou mít žádný poslanecký klub, který by podporoval jejich návrhy. Heger ale říká, že se poradil s ostatními parlamentními lídry, a že dostatek hlasů pro klíčové zákony si zajistil.

„Edo, mnoho štěstí a dík za společnou cestu,“ napsal na facebooku šéf OĽaNO Igor Matovič pod příspěvkem Hegera, který tímto způsobem oznámil svůj odchod z Matovičova hnutí. Zpravodaj ČT Jan Šilhan ale podotýká, že Heger nutně nevyloučil spolupráci s OĽaNO po volbách.

Rozpadu koalice na Slovensku předcházely dlouhodobé spory

Dosavadní člen předsednictví OĽaNO Heger se stal předsedou vlády před dvěma roky po krizi ve vládní koalici, v zájmu jejíhož řešení z premiérské funkce odstoupil Matovič. Loni v prosinci po další koaliční krizi a po odchodu strany Sloboda a solidarita (SaS) z vlády sněmovna vyslovila už menšinové Hegerově vládě nedůvěru a kabinet zůstal v úřadu s omezenými kompetencemi jen z pověření prezidentky Čaputové.

Matovič po pádu vlády přišel o funkci ministra financí, což bylo součástí dohody Hegera s SaS ohledně její podpory například státního rozpočtu na tento rok. Předtím se Heger opakovaně Matoviče zastal, a to i v době, kdy SaS ještě jako vládní strana neúspěšně požadovala Matovičův odchod z kabinetu.

Ministr obrany Naď dříve hovořil o tom, že Matovičovy názory jsou příliš konzervativní a že voličům chybí alternativa, která má jasné směřování v zahraniční politice a je proreformní.

OĽaNO se ziskem 25 procent hlasů v roce 2020 přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby na Slovensku. Popularita hnutí i samotného Matoviče ale později začala klesat. Preference OĽaNO se nyní pohybují na jednociferné hodnotě a Matovič se řadí k nejméně oblíbeným politikům v zemi. 

Podle prezidenta bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorije Mesežnikova má Heger s Demokraty šanci oslovit určitou část voličů. Chce se podle něj stát lídrem, kterým nebyl a ani se tak neprojevoval za svého předchozího působení. „Byl v pozici, že nemohl prosadit, co chtěl. Neměl dostatečnou podporu ve své straně. Ta prosazovala, co chtěl Matovič,“ řekl Mesežnikov. Dodal, že OĽaNO není standardní politickou stranou, ale seskupením malého počtu lidí bez stranické struktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 10 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 38 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...