Slovenský premiér Heger odchází z OĽaNO, povede stranu Demokrati. Přecházejí do ní i čtyři ministři

Nahrávám video

Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.

„Mám vlastní vizi o politice. Vím, že pokud ji chci naplnit, musím se vydat vlastní cestou,“ napsal Heger, který se stejně jako Naď či šéf diplomacie Rastislav Káčer netají svými prozápadními názory. Podle sondáží Heger nepatří k nejpopulárnějším politikům na Slovensku.

„Chceme, aby na Slovensku pokračovaly reformy. Chceme, aby Slovensko bylo spolehlivou součástí demokratického světa, zodpovědným spojencem,“ řekl pak Heger při představení politického projektu Demokrati. Dodal, že hodlá přispět k vítězství Ukrajiny, která od loňského února čelí ruské vojenské invazi.

Důvody svého odchodu z OĽaNO Heger nekomentoval; řekl pouze, že ve vládní koalici přetrvávaly napjaté vztahy a priority vládních stran neumožňovaly v některých otázkách dospět k dohodě. Spolu s ním přecházejí do nové strany i ministr zahraničí Rastislav Káčer, ministr obrany Jaroslav Naď, ministr hospodářství Karel Hirman a ministr životního prostředí Ján Budaj.

Nahrávám video

Heger vyloučil spolupráci se stranami Fica i Pellegriniho

Heger vyloučil spolupráci nejen s krajní pravicí, ale také se stranami Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica a Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD) bývalého premiéra Petera Pellegriniho; právě Smer-SD a Hlas-SD mají podle průzkumů veřejného mínění nejvyšší preference. Pellegrini založil Hlas-SD v roce 2020 poté, co po volební porážce Smeru-SD z Ficovy strany spolu s několika dalšími poslanci odešel.

Strana Demokrati nezařazeného poslance Miroslava Kollára, která naposledy vystupovala pod názvem Modrá koalícia, původně plánovala spolupráci s někdejším dvojnásobným slovenském premiérem Mikulášem Dzurindou. Kvůli tomu se v lednu také přejmenovala z předchozího názvu Spolu právě na Modrou koalici; ze spolupráce s Dzurindou ale nakonec sešlo a Dzurinda v pondělí ohlásil založení nové strany pravého středu.

Podle Hegera budou členové kabinetu, kteří přecházejí do nové strany, tedy i on sám, pokračovat ve svých vládních funkcích, ve kterých jsou po prosincovém pádu kabinetu z pověření prezidentky Zuzany Čaputové. Někteří vládní politici už dříve řekli, že Heger by měl zůstat v čele vlády i v případě svého odchodu z OĽaNO.

Premiér a ministři, kteří ze strany odešli, tak za sebou nebudou mít žádný poslanecký klub, který by podporoval jejich návrhy. Heger ale říká, že se poradil s ostatními parlamentními lídry, a že dostatek hlasů pro klíčové zákony si zajistil.

„Edo, mnoho štěstí a dík za společnou cestu,“ napsal na facebooku šéf OĽaNO Igor Matovič pod příspěvkem Hegera, který tímto způsobem oznámil svůj odchod z Matovičova hnutí. Zpravodaj ČT Jan Šilhan ale podotýká, že Heger nutně nevyloučil spolupráci s OĽaNO po volbách.

Rozpadu koalice na Slovensku předcházely dlouhodobé spory

Dosavadní člen předsednictví OĽaNO Heger se stal předsedou vlády před dvěma roky po krizi ve vládní koalici, v zájmu jejíhož řešení z premiérské funkce odstoupil Matovič. Loni v prosinci po další koaliční krizi a po odchodu strany Sloboda a solidarita (SaS) z vlády sněmovna vyslovila už menšinové Hegerově vládě nedůvěru a kabinet zůstal v úřadu s omezenými kompetencemi jen z pověření prezidentky Čaputové.

Matovič po pádu vlády přišel o funkci ministra financí, což bylo součástí dohody Hegera s SaS ohledně její podpory například státního rozpočtu na tento rok. Předtím se Heger opakovaně Matoviče zastal, a to i v době, kdy SaS ještě jako vládní strana neúspěšně požadovala Matovičův odchod z kabinetu.

Ministr obrany Naď dříve hovořil o tom, že Matovičovy názory jsou příliš konzervativní a že voličům chybí alternativa, která má jasné směřování v zahraniční politice a je proreformní.

OĽaNO se ziskem 25 procent hlasů v roce 2020 přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby na Slovensku. Popularita hnutí i samotného Matoviče ale později začala klesat. Preference OĽaNO se nyní pohybují na jednociferné hodnotě a Matovič se řadí k nejméně oblíbeným politikům v zemi. 

Podle prezidenta bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorije Mesežnikova má Heger s Demokraty šanci oslovit určitou část voličů. Chce se podle něj stát lídrem, kterým nebyl a ani se tak neprojevoval za svého předchozího působení. „Byl v pozici, že nemohl prosadit, co chtěl. Neměl dostatečnou podporu ve své straně. Ta prosazovala, co chtěl Matovič,“ řekl Mesežnikov. Dodal, že OĽaNO není standardní politickou stranou, ale seskupením malého počtu lidí bez stranické struktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled