Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.
Slovenský premiér Heger odchází z OĽaNO, povede stranu Demokrati. Přecházejí do ní i čtyři ministři
Události: Slovenský premiér opouští OĽaNO (zdroj: ČT24)
„Mám vlastní vizi o politice. Vím, že pokud ji chci naplnit, musím se vydat vlastní cestou,“ napsal Heger, který se stejně jako Naď či šéf diplomacie Rastislav Káčer netají svými prozápadními názory. Podle sondáží Heger nepatří k nejpopulárnějším politikům na Slovensku.
„Chceme, aby na Slovensku pokračovaly reformy. Chceme, aby Slovensko bylo spolehlivou součástí demokratického světa, zodpovědným spojencem,“ řekl pak Heger při představení politického projektu Demokrati. Dodal, že hodlá přispět k vítězství Ukrajiny, která od loňského února čelí ruské vojenské invazi.
Důvody svého odchodu z OĽaNO Heger nekomentoval; řekl pouze, že ve vládní koalici přetrvávaly napjaté vztahy a priority vládních stran neumožňovaly v některých otázkách dospět k dohodě. Spolu s ním přecházejí do nové strany i ministr zahraničí Rastislav Káčer, ministr obrany Jaroslav Naď, ministr hospodářství Karel Hirman a ministr životního prostředí Ján Budaj.
Studio ČT24: Premiér Heger představil novou stranu Demokrati (zdroj: ČT24)
Heger vyloučil spolupráci se stranami Fica i Pellegriniho
Heger vyloučil spolupráci nejen s krajní pravicí, ale také se stranami Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica a Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD) bývalého premiéra Petera Pellegriniho; právě Smer-SD a Hlas-SD mají podle průzkumů veřejného mínění nejvyšší preference. Pellegrini založil Hlas-SD v roce 2020 poté, co po volební porážce Smeru-SD z Ficovy strany spolu s několika dalšími poslanci odešel.
Strana Demokrati nezařazeného poslance Miroslava Kollára, která naposledy vystupovala pod názvem Modrá koalícia, původně plánovala spolupráci s někdejším dvojnásobným slovenském premiérem Mikulášem Dzurindou. Kvůli tomu se v lednu také přejmenovala z předchozího názvu Spolu právě na Modrou koalici; ze spolupráce s Dzurindou ale nakonec sešlo a Dzurinda v pondělí ohlásil založení nové strany pravého středu.
Podle Hegera budou členové kabinetu, kteří přecházejí do nové strany, tedy i on sám, pokračovat ve svých vládních funkcích, ve kterých jsou po prosincovém pádu kabinetu z pověření prezidentky Zuzany Čaputové. Někteří vládní politici už dříve řekli, že Heger by měl zůstat v čele vlády i v případě svého odchodu z OĽaNO.
Premiér a ministři, kteří ze strany odešli, tak za sebou nebudou mít žádný poslanecký klub, který by podporoval jejich návrhy. Heger ale říká, že se poradil s ostatními parlamentními lídry, a že dostatek hlasů pro klíčové zákony si zajistil.
„Edo, mnoho štěstí a dík za společnou cestu,“ napsal na facebooku šéf OĽaNO Igor Matovič pod příspěvkem Hegera, který tímto způsobem oznámil svůj odchod z Matovičova hnutí. Zpravodaj ČT Jan Šilhan ale podotýká, že Heger nutně nevyloučil spolupráci s OĽaNO po volbách.
Rozpadu koalice na Slovensku předcházely dlouhodobé spory
Dosavadní člen předsednictví OĽaNO Heger se stal předsedou vlády před dvěma roky po krizi ve vládní koalici, v zájmu jejíhož řešení z premiérské funkce odstoupil Matovič. Loni v prosinci po další koaliční krizi a po odchodu strany Sloboda a solidarita (SaS) z vlády sněmovna vyslovila už menšinové Hegerově vládě nedůvěru a kabinet zůstal v úřadu s omezenými kompetencemi jen z pověření prezidentky Čaputové.
Matovič po pádu vlády přišel o funkci ministra financí, což bylo součástí dohody Hegera s SaS ohledně její podpory například státního rozpočtu na tento rok. Předtím se Heger opakovaně Matoviče zastal, a to i v době, kdy SaS ještě jako vládní strana neúspěšně požadovala Matovičův odchod z kabinetu.
Ministr obrany Naď dříve hovořil o tom, že Matovičovy názory jsou příliš konzervativní a že voličům chybí alternativa, která má jasné směřování v zahraniční politice a je proreformní.
OĽaNO se ziskem 25 procent hlasů v roce 2020 přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby na Slovensku. Popularita hnutí i samotného Matoviče ale později začala klesat. Preference OĽaNO se nyní pohybují na jednociferné hodnotě a Matovič se řadí k nejméně oblíbeným politikům v zemi.
Podle prezidenta bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorije Mesežnikova má Heger s Demokraty šanci oslovit určitou část voličů. Chce se podle něj stát lídrem, kterým nebyl a ani se tak neprojevoval za svého předchozího působení. „Byl v pozici, že nemohl prosadit, co chtěl. Neměl dostatečnou podporu ve své straně. Ta prosazovala, co chtěl Matovič,“ řekl Mesežnikov. Dodal, že OĽaNO není standardní politickou stranou, ale seskupením malého počtu lidí bez stranické struktury.