Předčasné volby strana 3 z 3

Zůstat, nebo jít? A pokud ano, tak jak? Otázky, které si Velká Británie a s ní i celá Evropa kladou poslední čtyři roky stále dokola a stále se nedobraly odpovědi. Plánovaný odchod země z Evropské unie vyvolal ve Spojeném království takovou míru politické nestability a chaosu, že zablokoval parlament, donutil k odchodu dva premiéry a ten třetí nyní hledá cestu ze slepé uličky právě skrze předčasné volby.

Lídr britské protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage oznámil, že jeho uskupení v prosincových předčasných volbách nepostaví kandidáty v obvodech, které v předchozích volbách v roce 2017 získali vládní konzervativci. Týká se to 317 křesel. Farage dodal, že si nepřeje, aby volby vyhrály strany vystupující proti odchodu země z Evropské unie. Jeho krok uvítal premiér Boris Johnson; podle agentury Reuters to výrazně zvyšuje jeho šance na zisk parlamentní většiny. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn naopak postup Strany pro brexit označil za splněné přání Donalda Trumpa.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Britský premiér Boris Johnson už nebude při přesvědčování voličů dál používat hrozbu, že by země mohla opustit Evropskou unii bez dohody. Ve svém předvolebním programu už Konzervativní strana o takovém scénáři vůbec nehovoří, namísto toho chce Brity získat slibem, že brexit dokončí co nejdříve a na základě dohody vyjednané premiérem, uvedl britský deník The Times.

Brexitový vyjednavač Evropské unie Michel Barnier uvedl, že riziko chaotického odchodu Velké Británie ze společenství nepominulo ani přes další odklad brexitu a plánované parlamentní volby ve Spojeném království. Očekává také náročná jednání o budoucí obchodní dohodě mezi oběma celky, na která podle něj bude málo času.

Britští poslanci se po jistém váhání rozhodli pro rozpuštění parlamentu ve snaze prolomit patovou situaci kolem brexitu, volby 12. prosince ale budou nepředvídatelné a riskantní manévr se premiérovi Borisi Johnsonovi může vymstít. I tak komentují britské deníky úterní zlomové rozhodnutí Dolní sněmovny, které vydláždilo cestu k volbám v netradičním termínu v druhém prosincovém týdnu. Analytici opět připomínají scénář z roku 2017, kdy výsledek konzervativců výrazně zaostal za slibnými předvolebními průzkumy.

Spojené království má podle současných předpokladů opustit Evropskou unii už za šest dní. Zda k brexitu 31. října skutečně dojde, však stále není jasné a na definitivní odpověď si budou muset nejen Britové podle všeho ještě pár dní počkat. V Bruselu o posunu termínu brexitu jednali velvyslanci unijních zemí. Na novém datu se neshodli, chtějí počkat až na vývoj dění v Londýně. Tam by měla v pondělí Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. Britská opozice svůj souhlas s volbami ovšem podmiňuje unijním ujištěním o delším odkladu.

Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu předloží návrh uspořádat 12. prosince předčasné volby. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby vláda poslancům poskytla více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny ohlásilo, že debata a hlasování o návrhu se uskuteční v pondělí 28. října. Šéfopozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že počká na rozhodnutí Evropské unie o odkladu brexitu. Až pak se rozhodne, zda Johnsonův návrh podpoří.

Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow prohlásil, že podle stávajících pravidel se případné parlamentní volby nemohou uskutečnit do konce října, tedy do v současnosti platného termínu brexitu. Poslanci také odmítli přerušit zasedání do 3. října kvůli konferenci vládní Konzervativní strany.

Předčasné volby v Řecku vyhrála opoziční Nová demokracie (ND). Získala téměř 40 procent hlasů, což jí v přepočtu dává 158 z celkových 300 křesel v parlamentu. Novým předsedou vlády se stal šéf ND Kyriakos Mitsotakis. Dosud vládnoucí Syriza oslovila 31 a půl procenta voličů. Poražený premiér Alexis Tsipras už blahopřál vítězi voleb.

Řekové vybírají nové poslance. Favoritem předčasných voleb je opoziční konzervativní strana Nová demokracie, která může díky volebnímu bonusu pro vítěze získat v 300členném zákonodárném sboru i absolutní většinu. Dosavadní premiér Alexis Tsipras zkrátil o několik měsíců funkční období své vlády poté, co jeho levicová strana SYRIZA v květnu prohrála evropské a místní volby. Volební místnosti budou otevřené do 19 hodin místního času (18:00 SELČ).

28. dubna ve Španělsku proběhnou předčasné volby. Oznámil to v pátek socialistický premiér Pedro Sánchez, jehož citoval list El País. Důvodem je středeční porážka vlády v klíčovém parlamentním hlasování o vládním návrhu rozpočtu na letošní rok. Španělsko tak za necelé čtyři roky zažije třetí parlamentní volby. Průzkumy zatím dávají největší šanci na zvolení socialistům, kteří ale budou potřebovat k sestavení vlády koaliční partnery.