Izrael míří k předčasným volbám. Ty se uskuteční druhého března a budou už třetí za jediný rok. Dvoje předešlé dopadly tak, že ani jeden z potenciálních koaličních bloků nezískal většinu poslanců, a nemohl tak sestavit vládu. O půlnoci vypršel zákonem daný limit a parlament musel být rozpuštěn.
Zázrak, očekávaný mnoha Izraelci, se nekonal, komentovala agentura AFP neúspěšné hledání příštího ministerského předsedy. „Tlačí nás do nových voleb a jediné, co můžeme dělat, je vyhrát, a přesně to uděláme,“ prohlásil po vypršení lhůty premiér Benjamin Netanjahu.
Ten zůstane ve funkci jako úřadující předseda izraelské vlády až do voleb. Jeho mandát může podle agentury Reuters březnový termín výrazně přesáhnout, pokud sestavování nové vlády narazí na podobné problémy jako nyní.
Média: „Cirkus“ a „nevídaná krize“
Média informují o „nevídané krizi“. Netanjahuovi nakloněný deník Israel hajom na své titulní stránce současnou situaci označil za „cirkus“.
„Noční můra, že jdeme opět k volbám, již potřetí za pouhý rok, není nějakým snem. Je naprosto skutečná,“ napsala v komentáři v deníku Jediot Achronot novinářka Sima Kadmonová. „Neexistují slova, která by vyjádřila odpor veřejnosti k současným zvoleným vůdcům a nedůvěru, kterou k nim chovají,“ dodala.
Mnozí voliči jsou z dalších voleb unavení a otrávení, poznamenala agentura AFP. Vinu za jejich konání na sebe vzájemně svalují Netanjahu a jeho politický rival Benny Gantz.
Průzkumy nicméně ukázaly, že okolo 40 procent respondentů ze současné krize viní dosluhujícího premiéra. Gantze označilo za příčinu nynější patové situace jen pět procent dotazovaných.
O sestavení vlády se marně pokoušel Netanjahu i Gantz
Ve 120členném knesetu byly od zářijových voleb dva hlavní bloky. Ten pravicový tvoří Likud Benjamina Netanjahua a tři náboženské strany. Dohromady měly 55 poslanců.
Ve středolevém bloku dominuje koalice Modrobílí Bennyho Gantze. Vedle ní jsou dvě levicové strany a tři ze čtyř arabských stran kandidujících pod jednou vlajkou. Společně měly 54 poslanců.
Žádný z těchto bloků nepodpořilo sekulárně nacionalistické uskupení Avigdora Liebermana s osmi poslanci. To získalo sílu díky podpoře imigrantů z bývalého Sovětského svazu.
Prezident Reuven Rivlin dal nejprve šanci k sestavení kabinetu Netanjahuovi a poté Gantzovi. Ani jeden neuspěl.
Rivlin si přál velkou koalici dvou hlavních uskupení. Gantz nicméně spolupráci s Netanjahuem odmítl kvůli jeho problémům se zákonem. Pravicový politik čelí trestnímu stíhání z podvodu, zneužití důvěry a podplácení.
Poslední dvě hlasování byla považována za referenda o Netanjahuově vedení země. Podle politologa Gideona Rahata to bude u třetích voleb podobné. Hlasování se zúží na výběr „pro Netanjahua či proti němu“, tvrdí.
„Netanjahu se může pokusit požádat voliče, aby ho (hlasováním) ochránili před těmi zlými lidmi, kteří ho pronásledují. Druhá strana pak bude zase říkat, že je zkorumpovaný a že by se neměl stát příštím premiérem,“ dodal Rahat.
Dosluhující premiér má nicméně velmi loajální voliče a neexistuje příliš náznaků, že by se jich nějaké větší množství rozhodlo Netanjahua již nepodpořit, poznamenala AFP.
Borek: Hraje se o pouhých několik křesel
Průzkumy přitom ukazují, že pokud by se volby v Izraeli konaly nyní, výsledky by se od těch ze zářijového hlasování příliš nelišily. V současném politickém patu se totiž podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka hraje o pouhých několik mandátů.
„Pravice má teď 55 mandátů, a kdyby získala o šest mandátů víc, tak má většinu. To samé platí i pro opozici,“ poznamenal Borek.
