Poprvé v historii Izraele čelí úřadující premiér obvinění z korupce. Je to pokus o převrat, brání se Netanjahu

Izraelský generální prokurátor Avichaj Mandelblit obvinil premiéra Benjamina Netanjahua z podvodu, zneužití důvěry a podplácení. Oznámilo to ministerstvo spravedlnosti. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médiía přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá. Obvinění přirovnal podle agentury Reuters k pokusu o svržení.

Mandelblit se zveřejněním svého rozhodnutí ohledně Netanjahuova stíhání vyčkával kvůli povolebním vyjednáváním, která trvají od zářijových předčasných voleb. V historii Izraele je to poprvé, co bude muset úřadující předseda vlády čelit obvinění z korupce. 

Prokurátor se rozhodl vznést proti Netanjahuovi obvinění ve všech třech případech, v nichž stíhání loni v prosinci doporučila policie. Na tiskové konferenci řekl, že jeho krok je založen na důkladném zvážení důkazů a že jej učinil zcela nestranně. „Rozhodnutí vznést obvinění jsem udělal s těžkým srdcem, ale bezvýhradně,“ řekl Mandelblit.

Nejzávažnější kauzou je takzvaný případ 4000, v němž jde o úplatkářství a ovlivňování médií. Premiér podle vyšetřovatelů uzavřel vzájemně výhodné partnerství s mediálním magnátem Šaulem Elovičem, který je většinovým vlastníkem telekomunikační společnosti Bezeq.

Ta provozuje zpravodajský server Walla a Netanjahu podle obvinění firmě zajistil výnosné regulační opatření výměnou za příznivé zpravodajství o sobě a své vládě.

Další dvě kauzy označené čísly 1000 a 2000 se týkají přijetí darů od přátel z řad miliardářů výměnou za politické protislužby a ovlivňování zpravodajství nejčtenějšího izraelského listu Jediot Achronot.

Jeho vydavatel Arnon Mozes podle vyšetřovatelů za příznivé zpravodajství o Netanjahuovi získal od šéfa vlády slib, že prosadí právní úpravu, jež by poškodila jeho největšího konkurenta - list Israel hajom.

V právním systému je něco špatně, míní Netanjahu

„Nešlo jim o pravdu, šli po mně,“ prohlásil o vyšetřování Netanjahu. „Věnoval jsem svůj život státu… Bojoval jsem za něj, zranil jsem se pro něj a jsem na to hrdý. Dnes je ale smutný den. Člověk by musel být slepý, aby neviděl, že v právním systému je něco špatně,“ dodal.

Netanjahu podle listu The Times of Israel poznamenal, že obvinění přišlo „v politicky nejcitlivější chvíli od založení státu“, a zdůraznil, že chce prošetřit osoby, které měly na starosti jeho vyšetřování. „Musíme vyšetřovat vyšetřovatele a státní prokuraturu, která přichystala tyto infikované případy,“ řekl úřadující premiér. 

„Je to pokus o převrat založený na výmyslech a poskvrněném a zkresleném vyšetřovacím procesu,“ zdůraznil s tím, že Izrael povede i nadále s „odpovědností, oddaností a starostí o budoucnost nás všech“.

„Vymáhání zákona se netýká volby. Není to záležitost pravice nebo levice. Není to otázka politiky. Je to povinnost, která leží na nás. My musíme dbát na to, aby byla dodržována. Stejně tak ji musí dodržovat ti, kdo stojí v čele země,“ reagoval prokurátor.

Izrael na prahu dalších voleb

Obvinění bude pro Netanjahua obrovskou komplikací při dalším vyjednávání o vládě, které ve čtvrtek prezident svěřil parlamentu. Ten se má během 21 dnů pokusit najít někoho, kdo by mohl dostatečnou podporu poslanců získat.

Podle analytiků existuje jen velmi malá šance, že by parlament mohl uspět poté, co po zářijových volbách nedokázal najít koaliční partnery ani Netanjahu jako šéf strany Likud, ani jeho politický oponent Benny Gantz, předseda centristické formace Modrobílí. Zemi tak nejspíš čekají další volby, od letošního jara už třetí.

Z řad opozice už se začínají ozývat hlasy, aby Netanjahu kvůli obvinění odstoupil. „Je to pro Izrael velmi smutný den,“ napsal na Twitteru Gantz. Zákon premiéra k rezignaci nenutí, bude se nicméně muset vzdát vedení ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí, která nyní řídí. V čele resortů totiž podle zákona obviněný politik stát nesmí.

Podle deníku The Times of Israel může trvat až sedm měsíců, než bude Netanjahu formálně obžalován. Pokud jej nakonec soud shledá vinným, hrozí mu v případě úplatkářství až deset let vězení, za podvod a zneužití důvěry může skončit za mřížemi až na tři roky.

  • – Rodák z Tel Avivu (narozen 21. října 1949) prožil mládí v Jeruzalémě a dospívání v USA, zejména ve Filadelfii. Již ve svých 17 letech se jako člen elitní vojenské jednotky zúčastnil šestidenní války Izraele proti Egyptu, Sýrii a Jordánsku a v roce 1972 byl zraněn během osvobozování uneseného letadla společnosti Sabena v Tel Avivu.
  • – V USA vystudoval Massachusettský technický institut (MIT), koncem 70. let začal podnikat, po návratu do Izraele v roce 1978 působil v diplomatických službách.
  • – V roce 1976 zahynul Netanjahuův bratr Jonathan (Joni), jenž padl jako velitel speciální jednotky, která v ugandském Entebbe zachraňovala více než sto izraelských rukojmí z letadla uneseného palestinskými teroristy.
  • – Členem parlamentu se poprvé stal v roce 1988, šéfem pravicové strany Likud byl v letech 1993 až 1999 a znovu od prosince 2005, kdy vystřídal Ariela Šarona.
  • – Několikrát byl ministrem zahraničí, jednou ministrem financí. V ekonomice se opírá o tradiční liberální recepty, jako je snižování daní, privatizace a úsporný rozpočet. 
  • – Poprvé byl premiérem v letech 1996 až 1999, podruhé od března 2009.
  • – Netanjahu byl v roce 1996 ve svých 46 letech nejmladším premiérem země v historii a je prvním šéfem kabinetu, který se narodil po vzniku Izraele v roce 1948.
  • – Jeho první premiérské období (1996–1999) bylo charakterizováno politickou nestabilitou a dílčími územními ústupky vůči Palestincům (Izrael se v roce 1997 stáhl z 80 procent Hebronu a o rok později na základě Memoranda z Wye River rozšířil palestinskou autonomii na Západním břehu Jordánu o 13 procent).
  • – Poslední premiérské období Netanjahua od března 2009 kvalifikovali odborníci různě. „Bibi“ se většinou mohl opřít o podporu v parlamentu i veřejnosti, v zahraničí byl ale někdy kritizován za malý, či spíše žádný pokrok v mírovém procesu s Palestinci a za souhlas s rozšiřováním osad na Západním břehu Jordánu. Netanjahu v červnu 2009 sice připustil existenci nezávislého palestinského státu, který ale nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno, koncept dvou států ale již opustil.
  • – V posledních letech, kdy mírový proces s Palestinci stagnuje a uskutečnilo se několik válek a dalších konfrontací s radikálním Hamasem, který ovládá Pásmo Gazy, varuje Netanjahu zejména před íránským jaderným programem a nebezpečím „mezinárodního terorismu“.
  • – Za jeho vládnutí bylo hospodářství v relativně dobrém stavu, i když se podle kritiků zvyšuje nerovnost ve společnosti. 
  • Zdroj: ČTK