Odplata pro „trapný“ parlament, nebo zbytečnost? Britský tisk komentuje předčasné volby

Britští poslanci se po jistém váhání rozhodli pro rozpuštění parlamentu ve snaze prolomit patovou situaci kolem brexitu, volby 12. prosince ale budou nepředvídatelné a riskantní manévr se premiérovi Borisi Johnsonovi může vymstít. I tak komentují britské deníky úterní zlomové rozhodnutí Dolní sněmovny, které vydláždilo cestu k volbám v netradičním termínu v druhém prosincovém týdnu. Analytici opět připomínají scénář z roku 2017, kdy výsledek konzervativců výrazně zaostal za slibnými předvolebními průzkumy.

Vyvolání voleb vítají zejména deníky nakloněné britskému odchodu z Evropské unie. The Daily Telegraph na titulní stránce hlásí, že lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn nakonec podlehl tlaku a přestal blokovat Johnsonův plán. Podle hlavního komentáře listu bude „trapný“ současný parlament konečně čelit „odplatě“.

Bulvární The Sun svým titulkem „New Year's Leave“ naznačuje, že při přesvědčivém Johnsonově vítězství by Británie mohla EU opustit už s koncem roku. I The Daily Telegraph ovšem takový scénář zpochybňuje. „Zdroje v Konzervativní straně přiznaly, že bude nyní v podstatě nemožné, aby Británie odešla z EU před 31. lednem,“ uvádí.

The Guardian: Urážka voličů

Zcela jinak vidí nadcházející volby levicový bulvár Daily Mirror, podle kterého dostanou voliči konečně příležitost „skoncovat s lehkovážným Borisem Johnsonem“. The Guardian a Financial Times zase ve svých redakčních komentářích označují volby za zbytečné a za tah sledující zájmy Konzervativní strany.

„Takováto vypočítavost je urážkou voličů. Premiér se pokouší manipulovat nálady, aby vytvořil dojem, že tyto volby jsou pořádány pro dobro lidu, spíše než ku prospěchu jeho samotného a jeho strany,“ míní prounijní The Guardian. Johnson podle listu plánuje použít jako zbraň vyčerpání voličů plynoucí z vleklé první fáze brexitu a vinu za odklady svalit na parlament.

„Měl to být týden, v němž Británie opustí EU. Místo toho země směřuje k volebním urnám potřetí za čtyři roky,“ konstatují Financial Times. Podle deníku v tuto chvíli země volby nepotřebuje, premiér prý zvolil riskantní cestu přesto, že jeho brexitová dohoda v parlamentu předběžně dostala zelenou.

„Voliči v Británii by se rozhodně neměli nechat oklamat, načasování voleb bylo stanoveno, aby vyhovovalo Konzervativní straně, a nikoli proto, jak tvrdí pan Johnson, že parlament blokuje brexit,“ píše Financial Times.

BBC: Brexit zajímá čím dál víc voličů

Média konstatují, že ústředním tématem voleb pochopitelně bude odchod z EU, ovšem stejně jako před dvěma lety mohou významnou roli sehrát další otázky.

Analytik James Kirkup v The Times uvádí, že investice do zdravotnictví či školství budou pro klíčové voličské skupiny důležitější. „Formální odchod z EU možná naplní jistou metafyzickou touhu po ukončenosti, nezmění však každodenní životy voličů a nezajistí spravedlivější ekonomiku,“ napsal.

Web BBC však připomíná, že Britové považují téma Evropské unie a brexitu za čím dál důležitější. V průzkumu Ipsos ho zmínily asi dvě třetiny respondentů, což je víc než jakoukoliv jinou problematiku. Ve volbách roku 2017 to byla necelá polovina, ve volbách o dva roky dříve jen asi desetina.

Nejdůležitější témata podle Britů
Zdroj: Ipsos/BBC

Financial Times: Někteří konzervativci se bojí, že dopadnou jako Mayová

List The Times tlumočí varování ze strany premiérových spojenců. Ti prý v zákulisních vyjádřeních uznávají, že konzervativcům hrozí neúspěch v situaci, kdy se na voliče obrací, aniž by Johnson naplnil svůj slib, že „stůj co stůj“ s koncem října vyvede Británii z EU.

„Mezi některými konzervativními poslanci také panují obavy, že Strana pro brexit Nigela Farage by mohla v některých obvodech získat dostatek hlasů na to, aby je připravila o vítězství,“ napsal list.

Podle Financial Times konzervativce stále děsí vzpomínka na poslední volby, kterými chtěla tehdejší premiérka Theresa Mayová navýšit svou parlamentní většinu, aby mohla prosadit svou brexitovou vizi. „Místo toho konzervativci ztratili a z brexitu se stala šlamastyka,“ dodává deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 45 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled