Odplata pro „trapný“ parlament, nebo zbytečnost? Britský tisk komentuje předčasné volby

Britští poslanci se po jistém váhání rozhodli pro rozpuštění parlamentu ve snaze prolomit patovou situaci kolem brexitu, volby 12. prosince ale budou nepředvídatelné a riskantní manévr se premiérovi Borisi Johnsonovi může vymstít. I tak komentují britské deníky úterní zlomové rozhodnutí Dolní sněmovny, které vydláždilo cestu k volbám v netradičním termínu v druhém prosincovém týdnu. Analytici opět připomínají scénář z roku 2017, kdy výsledek konzervativců výrazně zaostal za slibnými předvolebními průzkumy.

Vyvolání voleb vítají zejména deníky nakloněné britskému odchodu z Evropské unie. The Daily Telegraph na titulní stránce hlásí, že lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn nakonec podlehl tlaku a přestal blokovat Johnsonův plán. Podle hlavního komentáře listu bude „trapný“ současný parlament konečně čelit „odplatě“.

Bulvární The Sun svým titulkem „New Year's Leave“ naznačuje, že při přesvědčivém Johnsonově vítězství by Británie mohla EU opustit už s koncem roku. I The Daily Telegraph ovšem takový scénář zpochybňuje. „Zdroje v Konzervativní straně přiznaly, že bude nyní v podstatě nemožné, aby Británie odešla z EU před 31. lednem,“ uvádí.

The Guardian: Urážka voličů

Zcela jinak vidí nadcházející volby levicový bulvár Daily Mirror, podle kterého dostanou voliči konečně příležitost „skoncovat s lehkovážným Borisem Johnsonem“. The Guardian a Financial Times zase ve svých redakčních komentářích označují volby za zbytečné a za tah sledující zájmy Konzervativní strany.

„Takováto vypočítavost je urážkou voličů. Premiér se pokouší manipulovat nálady, aby vytvořil dojem, že tyto volby jsou pořádány pro dobro lidu, spíše než ku prospěchu jeho samotného a jeho strany,“ míní prounijní The Guardian. Johnson podle listu plánuje použít jako zbraň vyčerpání voličů plynoucí z vleklé první fáze brexitu a vinu za odklady svalit na parlament.

„Měl to být týden, v němž Británie opustí EU. Místo toho země směřuje k volebním urnám potřetí za čtyři roky,“ konstatují Financial Times. Podle deníku v tuto chvíli země volby nepotřebuje, premiér prý zvolil riskantní cestu přesto, že jeho brexitová dohoda v parlamentu předběžně dostala zelenou.

„Voliči v Británii by se rozhodně neměli nechat oklamat, načasování voleb bylo stanoveno, aby vyhovovalo Konzervativní straně, a nikoli proto, jak tvrdí pan Johnson, že parlament blokuje brexit,“ píše Financial Times.

BBC: Brexit zajímá čím dál víc voličů

Média konstatují, že ústředním tématem voleb pochopitelně bude odchod z EU, ovšem stejně jako před dvěma lety mohou významnou roli sehrát další otázky.

Analytik James Kirkup v The Times uvádí, že investice do zdravotnictví či školství budou pro klíčové voličské skupiny důležitější. „Formální odchod z EU možná naplní jistou metafyzickou touhu po ukončenosti, nezmění však každodenní životy voličů a nezajistí spravedlivější ekonomiku,“ napsal.

Web BBC však připomíná, že Britové považují téma Evropské unie a brexitu za čím dál důležitější. V průzkumu Ipsos ho zmínily asi dvě třetiny respondentů, což je víc než jakoukoliv jinou problematiku. Ve volbách roku 2017 to byla necelá polovina, ve volbách o dva roky dříve jen asi desetina.

Nejdůležitější témata podle Britů
Zdroj: Ipsos/BBC

Financial Times: Někteří konzervativci se bojí, že dopadnou jako Mayová

List The Times tlumočí varování ze strany premiérových spojenců. Ti prý v zákulisních vyjádřeních uznávají, že konzervativcům hrozí neúspěch v situaci, kdy se na voliče obrací, aniž by Johnson naplnil svůj slib, že „stůj co stůj“ s koncem října vyvede Británii z EU.

„Mezi některými konzervativními poslanci také panují obavy, že Strana pro brexit Nigela Farage by mohla v některých obvodech získat dostatek hlasů na to, aby je připravila o vítězství,“ napsal list.

Podle Financial Times konzervativce stále děsí vzpomínka na poslední volby, kterými chtěla tehdejší premiérka Theresa Mayová navýšit svou parlamentní většinu, aby mohla prosadit svou brexitovou vizi. „Místo toho konzervativci ztratili a z brexitu se stala šlamastyka,“ dodává deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 40 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...