Odplata pro „trapný“ parlament, nebo zbytečnost? Britský tisk komentuje předčasné volby

Britští poslanci se po jistém váhání rozhodli pro rozpuštění parlamentu ve snaze prolomit patovou situaci kolem brexitu, volby 12. prosince ale budou nepředvídatelné a riskantní manévr se premiérovi Borisi Johnsonovi může vymstít. I tak komentují britské deníky úterní zlomové rozhodnutí Dolní sněmovny, které vydláždilo cestu k volbám v netradičním termínu v druhém prosincovém týdnu. Analytici opět připomínají scénář z roku 2017, kdy výsledek konzervativců výrazně zaostal za slibnými předvolebními průzkumy.

Vyvolání voleb vítají zejména deníky nakloněné britskému odchodu z Evropské unie. The Daily Telegraph na titulní stránce hlásí, že lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn nakonec podlehl tlaku a přestal blokovat Johnsonův plán. Podle hlavního komentáře listu bude „trapný“ současný parlament konečně čelit „odplatě“.

Bulvární The Sun svým titulkem „New Year's Leave“ naznačuje, že při přesvědčivém Johnsonově vítězství by Británie mohla EU opustit už s koncem roku. I The Daily Telegraph ovšem takový scénář zpochybňuje. „Zdroje v Konzervativní straně přiznaly, že bude nyní v podstatě nemožné, aby Británie odešla z EU před 31. lednem,“ uvádí.

The Guardian: Urážka voličů

Zcela jinak vidí nadcházející volby levicový bulvár Daily Mirror, podle kterého dostanou voliči konečně příležitost „skoncovat s lehkovážným Borisem Johnsonem“. The Guardian a Financial Times zase ve svých redakčních komentářích označují volby za zbytečné a za tah sledující zájmy Konzervativní strany.

„Takováto vypočítavost je urážkou voličů. Premiér se pokouší manipulovat nálady, aby vytvořil dojem, že tyto volby jsou pořádány pro dobro lidu, spíše než ku prospěchu jeho samotného a jeho strany,“ míní prounijní The Guardian. Johnson podle listu plánuje použít jako zbraň vyčerpání voličů plynoucí z vleklé první fáze brexitu a vinu za odklady svalit na parlament.

„Měl to být týden, v němž Británie opustí EU. Místo toho země směřuje k volebním urnám potřetí za čtyři roky,“ konstatují Financial Times. Podle deníku v tuto chvíli země volby nepotřebuje, premiér prý zvolil riskantní cestu přesto, že jeho brexitová dohoda v parlamentu předběžně dostala zelenou.

„Voliči v Británii by se rozhodně neměli nechat oklamat, načasování voleb bylo stanoveno, aby vyhovovalo Konzervativní straně, a nikoli proto, jak tvrdí pan Johnson, že parlament blokuje brexit,“ píše Financial Times.

BBC: Brexit zajímá čím dál víc voličů

Média konstatují, že ústředním tématem voleb pochopitelně bude odchod z EU, ovšem stejně jako před dvěma lety mohou významnou roli sehrát další otázky.

Analytik James Kirkup v The Times uvádí, že investice do zdravotnictví či školství budou pro klíčové voličské skupiny důležitější. „Formální odchod z EU možná naplní jistou metafyzickou touhu po ukončenosti, nezmění však každodenní životy voličů a nezajistí spravedlivější ekonomiku,“ napsal.

Web BBC však připomíná, že Britové považují téma Evropské unie a brexitu za čím dál důležitější. V průzkumu Ipsos ho zmínily asi dvě třetiny respondentů, což je víc než jakoukoliv jinou problematiku. Ve volbách roku 2017 to byla necelá polovina, ve volbách o dva roky dříve jen asi desetina.

Nejdůležitější témata podle Britů
Zdroj: Ipsos/BBC

Financial Times: Někteří konzervativci se bojí, že dopadnou jako Mayová

List The Times tlumočí varování ze strany premiérových spojenců. Ti prý v zákulisních vyjádřeních uznávají, že konzervativcům hrozí neúspěch v situaci, kdy se na voliče obrací, aniž by Johnson naplnil svůj slib, že „stůj co stůj“ s koncem října vyvede Británii z EU.

„Mezi některými konzervativními poslanci také panují obavy, že Strana pro brexit Nigela Farage by mohla v některých obvodech získat dostatek hlasů na to, aby je připravila o vítězství,“ napsal list.

Podle Financial Times konzervativce stále děsí vzpomínka na poslední volby, kterými chtěla tehdejší premiérka Theresa Mayová navýšit svou parlamentní většinu, aby mohla prosadit svou brexitovou vizi. „Místo toho konzervativci ztratili a z brexitu se stala šlamastyka,“ dodává deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán v noci pálil na Izrael, ten pokračuje v útocích

Válka mezi úhlavními nepřáteli Izraelem a Íránem pokračuje i v sobotu. Írán hned časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k Izraeli, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována také v íránském hlavním městě Teheránu, informují agentury a místní média. Izrael v pátek zahájil svoji dosud největší leteckou ofenzivu proti svému dlouholetému nepříteli ve snaze zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně.
06:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při čtvrteční letecké nehodě v Indii zemřelo nejméně 274 osob

Při nehodě letadla společnosti Air India v indickém Ahmadábádu, která se stala ve čtvrtek, zahynulo nejméně 274 lidí. Uvedl to server indické zpravodajské televize NDTV s odvoláním na zdroje. Na palubě letadla bylo 242 osob, z nichž přežil pouze jeden cestující. Mrtví jsou ale i mezi lidmi na zemi, letoun totiž dopadl do zastavěné oblasti. Havárie patří mezi nejsmrtelnější letecké nehody v Indii.
před 1 hhodinou

Čína tichou podporou hútíů zesílila zástupnou válku s USA

Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.
před 1 hhodinou

Kennedy jmenoval novou očkovací komisi. Je plná antivaxerů, zlobí se kritici

Když tento týden americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší odvolal celou odbornou komisi poradců pro očkování, oznámil, že je rychle nahradí. Jmenoval osm členů ze sedmnáctičlenné skupiny. A jejich jména vyvolala mezi americkou odbornou veřejností pozdvižení a kritiku.
před 2 hhodinami

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 9 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...