První parlamentní volby v samostatné republice přinesly nečekaný úspěch ČSSD. Zeman se stal rovnocenným protihráčem Klause

První parlamentní volby v historii samostatné České republiky skončily velkou změnou na politické scéně. Díky intenzivní kampani vedené Milošem Zemanem v hlasování, které začalo 31. května 1996, výrazně uspěla do té doby spíše okrajová sociální demokracie. Vládní strany ODS, ODA a KDU-ČSL přišly o většinu v Poslanecké sněmovně. Občanští demokraté získali skoro 30 procent hlasů a 68 mandátů, sociální demokraté jen o tři procenta a sedm mandátů méně.

Očekávané vítězství ODS a nečekaný úspěch ČSSD – tak se dá také krátce charakterizovat výsledek voleb v roce 1996.

Sociální demokracie po zvolení Miloše Zemana předsedou strany v roce 1993 změnila svou rétoriku na ostře protivládní a dokázala přitáhnout nespokojené voliče i od ostatních stran. Počátkem 90. let přitom byla ČSSD nevýraznou stranou bez většího vlivu.

V Zemanovi však vyrostl rovnocenný protihráč předsedy ODS Václava Klause a konfrontace těchto dvou politiků byla i v dalších letech jedním z ústředních témat v české politice.

Miloš Zeman po úspěšných volbách pro ČSSD v roce 1996
Zdroj: Tomáš Turek/ČTK

ODS pohořela v kampani, ČSSD pomohl Zemák

Na překvapivém výsledku voleb se podle politologů podepsala i nezvládnutá volební kampaň ze strany ODS, která do předvolebního období vstoupila s optimistickým heslem „Dokázali jsme, že to dokážeme“.

Naproti tomu Zeman několik měsíců před volbami křižoval republiku v autobuse s názvem Zemák a téměř denně pořádal několik setkání s voliči, na nichž ostře kritizoval koaliční vládu ODS, KDU-ČSL a ODA.

Tento způsob vedení kampaně přinesl své ovoce a ČSSD se ve volbách stala druhou nejsilnější stranou. Osobní souboj dvou hlavních lídrů se odehrál na severní Moravě a Zeman v něm s převahou zvítězil.

Autobus Zemák, který neodmyslitelně patřil ke kampani ČSSD nejen v roce 1996
Zdroj: Alexandra Mlejnková/ČTK

Z povolebních jednání pod záštitou tehdejšího prezidenta Václava Havla si ČSSD odnesla křeslo předsedy sněmovny pro Miloše Zemana výměnou za toleranci vládního programového prohlášení.

ODA a lidovci navíc využili situace a ve vládě odstranili majoritu ODS – v šestnáctičlenném kabinetu měli občanští demokraté osm křesel a zbývající dvě strany po čtyřech.

Již záhy po volbách se začaly projevovat neshody nejen mezi ODS a malými stranami, takříkajíc vrozenou nestabilitu kabinetu začátkem roku 1997 ještě zhoršily ekonomické problémy země a aféry kolem financování občanských demokratů.

Billboard ODS k volbám v roce 1996
Zdroj: Zdeněk Matoušek/ČTK

V listopadu 1997 představitelé ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Klause, aby odstoupil z čela strany, vše vyvrcholilo v závěru roku 1997 vystoupením lidovců a ODA z koalice a demisí celé vlády. Klaus sice rezignoval na premiérské křeslo, pozici předsedy ODS však uhájil.

Po demisi Klausova druhého kabinetu pak prezident Havel jmenoval prozatímní vládu vedenou guvernérem České národní banky Josefem Tošovským a v červnu 1998 se konaly předčasné volby. V nich zvítězila Zemanova sociální demokracie, která uzavřela s občanskými demokraty opoziční smlouvu, díky níž sociální demokraté vládli celé čtyřleté období. Václav Klaus se stal předsedou sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna by měla o vetované novele rozpočtových zákonů hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
před 15 mminutami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 4 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 4 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 14 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.