První parlamentní volby v samostatné republice přinesly nečekaný úspěch ČSSD. Zeman se stal rovnocenným protihráčem Klause

První parlamentní volby v historii samostatné České republiky skončily velkou změnou na politické scéně. Díky intenzivní kampani vedené Milošem Zemanem v hlasování, které začalo 31. května 1996, výrazně uspěla do té doby spíše okrajová sociální demokracie. Vládní strany ODS, ODA a KDU-ČSL přišly o většinu v Poslanecké sněmovně. Občanští demokraté získali skoro 30 procent hlasů a 68 mandátů, sociální demokraté jen o tři procenta a sedm mandátů méně.

Očekávané vítězství ODS a nečekaný úspěch ČSSD – tak se dá také krátce charakterizovat výsledek voleb v roce 1996.

Sociální demokracie po zvolení Miloše Zemana předsedou strany v roce 1993 změnila svou rétoriku na ostře protivládní a dokázala přitáhnout nespokojené voliče i od ostatních stran. Počátkem 90. let přitom byla ČSSD nevýraznou stranou bez většího vlivu.

V Zemanovi však vyrostl rovnocenný protihráč předsedy ODS Václava Klause a konfrontace těchto dvou politiků byla i v dalších letech jedním z ústředních témat v české politice.

Miloš Zeman po úspěšných volbách pro ČSSD v roce 1996
Zdroj: Tomáš Turek/ČTK

ODS pohořela v kampani, ČSSD pomohl Zemák

Na překvapivém výsledku voleb se podle politologů podepsala i nezvládnutá volební kampaň ze strany ODS, která do předvolebního období vstoupila s optimistickým heslem „Dokázali jsme, že to dokážeme“.

Naproti tomu Zeman několik měsíců před volbami křižoval republiku v autobuse s názvem Zemák a téměř denně pořádal několik setkání s voliči, na nichž ostře kritizoval koaliční vládu ODS, KDU-ČSL a ODA.

Tento způsob vedení kampaně přinesl své ovoce a ČSSD se ve volbách stala druhou nejsilnější stranou. Osobní souboj dvou hlavních lídrů se odehrál na severní Moravě a Zeman v něm s převahou zvítězil.

Autobus Zemák, který neodmyslitelně patřil ke kampani ČSSD nejen v roce 1996
Zdroj: Alexandra Mlejnková/ČTK

Z povolebních jednání pod záštitou tehdejšího prezidenta Václava Havla si ČSSD odnesla křeslo předsedy sněmovny pro Miloše Zemana výměnou za toleranci vládního programového prohlášení.

ODA a lidovci navíc využili situace a ve vládě odstranili majoritu ODS – v šestnáctičlenném kabinetu měli občanští demokraté osm křesel a zbývající dvě strany po čtyřech.

Již záhy po volbách se začaly projevovat neshody nejen mezi ODS a malými stranami, takříkajíc vrozenou nestabilitu kabinetu začátkem roku 1997 ještě zhoršily ekonomické problémy země a aféry kolem financování občanských demokratů.

Billboard ODS k volbám v roce 1996
Zdroj: Zdeněk Matoušek/ČTK

V listopadu 1997 představitelé ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Klause, aby odstoupil z čela strany, vše vyvrcholilo v závěru roku 1997 vystoupením lidovců a ODA z koalice a demisí celé vlády. Klaus sice rezignoval na premiérské křeslo, pozici předsedy ODS však uhájil.

Po demisi Klausova druhého kabinetu pak prezident Havel jmenoval prozatímní vládu vedenou guvernérem České národní banky Josefem Tošovským a v červnu 1998 se konaly předčasné volby. V nich zvítězila Zemanova sociální demokracie, která uzavřela s občanskými demokraty opoziční smlouvu, díky níž sociální demokraté vládli celé čtyřleté období. Václav Klaus se stal předsedou sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 6 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná po převozu do nemocnice zemřela. Oběť i podezřelý byli podle médií studenti průmyslovky a mladiství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 12 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 13 hhodinami
Načítání...