Gabriel Attal strana 2 z 2

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Na dvou stovkách míst po celé Francii manifestovali v sobotu odpůrci covidových pasů, a to už sedmý víkend po sobě. Tentokrát se sešlo celkem 200 tisíc lidí, zhruba čtvrtina z nich v Paříži. Povinnost prokazovat se kompletním očkováním, negativním testem nebo proděláním nemoci při vstupu do veřejných interiérů platí do poloviny listopadu. Premiér Jean Castex ale nevyloučil prodloužení. V sobotu se protestovalo také v Německu a Itálii.