Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně stouply o 1,8 procenta. Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty. Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 13. května, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.
V kategorii energií, kam spadají i pohonné hmoty, se v dubnu prohloubil pokles cen. V březnu energie zlevňovaly o 4,9 procenta, v dubnu to bylo o 6,3 procenta. Bez započítání vývoje cen energií by celková inflace v Česku v dubnu dosáhla tří procent.
Zdražování potravin, alkoholu a tabáku zpomalilo v dubnu na 3,3 procenta z březnových 5,9 procenta. V případě zboží se inflace zmírnila na 0,2 procenta z 1,6 procenta. Naproti tomu u služeb zesílila ze 4,5 procenta v březnu na dubnových 4,7 procenta.
Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil ČSÚ v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z České národní banky (ČNB). Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v lednu zveřejňování předběžného odhadu uvítala, podle ní to je cenná informace pro rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb.
Vliv srovnávací základny
Analytici, které oslovila ČTK, očekávali zpomalení meziroční inflace na 2,1 procenta. Jako důvod uváděli především výrazně nižší ceny pohonných hmot a také vyšší srovnávací základnu.
Podle ekonoma investiční skupiny Investika Víta Hradila byl skokový pokles meziroční inflace z březnových 2,7 procenta na aktuálních 1,8 procenta do značné míry způsoben právě efektem srovnávací základny. „Loni v dubnu výrazně meziměsíčně zdražily potraviny a alkohol, zatímco letos byl vývoj opačný. Nejnovější data tak nepředstavují z pohledu inflačního vývoje až takový šok, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ uvedl.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek naopak označil míru zpomalení meziroční inflace za překvapivou. „Jakkoliv jde o žádoucí vývoj, vypadá ale výsledné číslo lépe než jeho struktura. Meziroční přírůstek u cen služeb zrychlil na 4,7 procenta z předchozích 4,5 procenta. Otazník visí nad dlouhodobější udržitelností cen ropy na současných snížených úrovních, což vidíme jako nutnou, ale nikoliv postačující podmínku pro stabilizaci cenové hladiny. Ta by zřejmě vyžadovala navíc oslabení tlaků na růst ceny práce ve službách,“ upozornil Sobíšek.
Míra zpomalení inflace je do jisté míry překvapením i podle hlavního ekonoma Banky Creditas a člena prognostického panelu České bankovní asociace Petra Dufka, podle něhož je ale nutné jednotlivá měsíční data příliš nepřeceňovat. „Celkově ty negativní trendy, na které poukazuje Česká národní banka, jsou za tímto na prvním pohled dobrým číslem pořád skryté,“ sdělil s tím, že za nejdůležitější považuje soustavný růst cen služeb. „Druhý negativní efekt je pořád vysoká čistá inflace, respektive jádrová inflace, která je skoro tři procenta,“ dodal.
ČNB zřejmě sníží úrokové sazby
„Předběžný odhad dubnové inflace představuje důležitý vstup pro středeční rozhodování bankovní rady ČNB o úrokových sazbách a může být pomyslným jazýčkem na vahách. Na základě dubnové inflace je nyní pravděpodobnější, že ČNB sazby sníží o 0,25 procentního bodu,“ uvedl hlavní analytik Citfin Miroslav Novák.
S tím souhlasí i hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Dalším argumentem pro uvolnění měnové politiky je postupné zhoršení vyhlídek růstu ekonomiky pro letošní rok, zejména v souvislosti s dopady nových cel na vývoz z EU do USA,“ doplnil.
Analytici ale upozorňují, že na vyhlášení vítězství nad inflací je brzy a další vývoj zatěžují výrazné nejistoty. „Zejména na vývoj cen zboží bude mít výrazný vliv americká celní politika. Možné zavedení vyšších cel na čínské zboží může přesměrovat část čínského exportu směrem k evropským trhům, čímž by se zvýšila nabídka a zmírnil cenový tlak u některých výrobků. Na druhé straně však existuje riziko, že se výrobci budou snažit kompenzovat vyšší náklady zvýšením cen i mimo americký trh, což by mohlo přispět k inflačním tlakům v Evropě,“ uvedla analytička ministerstva financí Monika Junicke.
