Hizballáh strana 5 z 5

Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Libanonský prezident Michel Aún v televizním projevu oznámil, že jeho země schválila dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou jako prostředník pomohly dojednat USA. Dohoda řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu. Dohodu už ve středu schválila izraelská vláda a dostal ji k posouzení parlament. Po jeho rozhodnutí pak čeká izraelskou vládu ještě nové hlasování.

Libanon jedná s Izraelem o vedení mořské hranice kvůli rozdělení ložisek zemního plynu. Oba státy přitom neudržují oficiální diplomatické styky. Prezident Libanonu Michel Aoun se nechal v pondělí slyšet, že rozhovory vstoupily do finální fáze. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek podotkl, že velice záleží na tom, jak k problému přistoupí libanonská radikální strana Hizballáh. Její místopředseda Naím Kásim totiž před pár dny poznamenal, že si šíitská organizace vyhrazuje právo využít i vojenské prostředky k podpoře libanonských zájmů.

Izraelská armáda oznámila, že sestřelila tři neozbrojené bezpilotní letouny, které vyslalo libanonské militantní hnutí Hizballáh směrem k oblasti ve Středozemním moři. Jedná se o místo, kde byla nedávno instalována izraelská plošina na těžbu plynu, infomovala agentura AP a stanice BBC. Hizballáh podle agentury Reuters potvrdil vyslání dronů, byly podle něj na průzkumné misi. Libanon se zatím nevyjádřil.

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Přesně před 40 lety spustil Izrael invazi do Libanonu. Vojenská operace rychle přerostla v pokus o dobytí Bejrútu a celkovou změnu mocenských poměrů v zemi. Optimismus z rychlého postupu ale vystřídala bezradnost. Izraelská armáda se postupně stáhla, trauma z nevydařené války stále přetrvává.

Libanonský parlament v úterý zvolil do svého čela těsnou většinou dosavadního předsedu Nabího Barrího. Zákonodárci se sešli poprvé od voleb, jež se konaly 15. května. Čtyřiaosmdesátiletý Barrí si post udržel díky hlasům 65 ze 128 členů parlamentu. Podle zvyklostí této blízkovýchodní země je post rezervován pro příslušníka muslimské šíitské komunity.

Ruská armáda v Sýrii poprvé použila své protiletadlové systémy S-300 proti izraelským letadlům. Upozornila na to izraelská televize. Izrael na syrském území útočí na cíle Íránu a jeho libanonského spojence Hizballáhu. Tel Aviv tyto útoky odůvodňuje snahou zamezit Hizballáhu vyzbrojovat se íránskými zbraněmi a přibližovat pozice Teheránu v Sýrii k izraelské hranici. Rusko, které je spojencem Damašku a má v Sýrii své vojáky, dosud těmto operacím nebránilo.

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.

Je to jedna z nejhůř zkoušených zemí poslední doby, která se topí v hluboké hospodářské krizi. V neděli se v Libanonu konají parlamentní volby, první po ekonomickém kolapsu v roce 2019 a po mohutné explozi v hlavním městě Bejrútu, při které zemřelo 215 lidí. I proto se předpokládá, že šanci na úspěch má opozice i radikální hnutí Hizballáh.

Vpád ruské armády na Ukrajinu vyvolal nevoli Západu a sankce ze strany EU, Spojených států, Británie a mnoha dalších zemí. Někteří západní spojenci ale váhají. Ačkoliv Turecko ostře odsoudilo porušení územní svrchovanosti Ukrajiny, sankce nechystá a snaží se o dobré vztahy s Moskvou. A Izrael – jeden z nejbližších amerických spojenců – zatím lavíruje i se symbolickým prohlášením, protože na ruské podpoře závisí jeho operace proti Íránu a Hizballáhu.

Na rozhovor získal talibanského ministra zahraničí, několik talibanských teroristů nebo druhého muže libanonského hnutí Hizballáh. Kdyby ale dnes dělal to, co vystudoval, řídil nebo sestrojoval by elektrickou lokomotivu. Protože ale Břetislav Tureček vždycky šel proti proudu, opustil železnici a po revoluci se místo na západ vydal na východ. A stal se jedním z nejzkušenějších českých blízkovýchodních zpravodajů. Který, mimochodem, neumí dobře hebrejsky ani arabsky. Jak v těchto zemích žít, přežít a pracovat, přiblížil v podcastu Background ČT24.

Ekonomická krize v Libanonu nadále roste. Tamní měna ztratila za poslední dva roky více než 95 procent své hodnoty, svolávají se i protesty k tamní centrální bance. Libanon je přitom hluboce rozdělen i politicky a vláda se už skoro tři měsíce nesešla. Problémem je hnutí Hizballáh, které jednání vlády blokuje, Libanon tak nemá schválený například rozpočet.

Syrská armáda ohlásila, že izraelské letouny v noci na úterý odpálily střely na přístavní město Latákíja na západě země, aniž by způsobily ztráty na životech. Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters věc odmítl komentovat.

Australská vláda označila celé libanonské hnutí Hizballáh za teroristickou organizaci. Dosud přitom takové označení vyhrazovala Canberra jen vojenskému křídlu této vlivné politické strany, napsala agentura AFP.

Těžkou ekonomickou krizí procházející Libanon čelí nově diplomatické roztržce se státy Perského zálivu. Saúdská Arábie a její spojenci buď stáhli velvyslance z Bejrútu, nebo vyhostili ty libanonské. Současně zakázali dovoz libanonského zboží. Vše kvůli libanonskému ministrovi, který kritizoval saúdskou vojenskou kampaň v Jemenu.

V Libanonu pozatýkali devatenáct lidí v souvislosti se střelbou při protestech v Bejrútu. Informovala o tom tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. V pátek se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí. V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Šest mrtvých a na tři desítky zraněných si vyžádala střelba v Bejrútu, která vypukla při demonstraci organizované před justičním palácem šíitským hnutím Hizballáh a jeho spojencem hnutím Amal. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí, prezident Michel Aún i generální tajemník OSN António Guterres vyzvali ke klidu, expremiér Saad Harírí na Twitteru napsal, že mu násilnosti připomněly scény z občanské války z let 1975–1990. Střety trvaly několik hodin, než se armádě podařilo situaci uklidnit, informoval server BBC a katarská televize Al-Džazíra.

Hlavní soudce, který vyšetřuje loňský ničivý výbuch v bejrútském přístavu, byl v úterý pod silným politickým tlakem znovu nucen přerušit svou práci. Stalo se tak poté, co vydal v souvislosti s explozí zatykač na bývalého ministra financí Alího Hasana Chalíla.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Libanon sužuje v posledních měsících chaos –⁠ v zemi chybí pohonné hmoty, potraviny i léky. Zemi opouští tisíce lidí. Ekonomická krize zde vypukla před dvěma lety, prohloubily ji pandemie koronaviru i loňský masivní výbuch v bejrútském přístavu. Prvním světlem na konci tunelu by mohl být páteční dekret o nové vládě. Země byla bez stabilního vedení přes rok. Zároveň se dohodla s Egyptem na dodávkách zemního plynu. Ujednání však brzdí sankce USA uvalené na Sýrii, přes kterou by surovina do země měla putovat.

Libanonské militantní hnutí Hizballáh odpálilo na Izrael skoro dvě desítky raket, na což izraelská armáda reagovala útoky na místa odpalu v Libanonu. Hizballáh, který je podporován Íránem, svůj útok označil za odpověď na čtvrteční nálety Izraele. Ten uvedl, že s Libanonem nechce válku, ačkoliv by i na tuto možnost byl připraven. Libanonská armáda později oznámila, že čtyři členové Hizballáhu zodpovědní za odpálení raket byli zadrženi.

Izraelské letectvo se přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket, informuje agentura AFP. Nálety později během dne odsoudil libanonský prezident Michel Aún. Na severní Izrael byly z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.