Hizballáh strana 5 z 5

Australská vláda označila celé libanonské hnutí Hizballáh za teroristickou organizaci. Dosud přitom takové označení vyhrazovala Canberra jen vojenskému křídlu této vlivné politické strany, napsala agentura AFP.

Těžkou ekonomickou krizí procházející Libanon čelí nově diplomatické roztržce se státy Perského zálivu. Saúdská Arábie a její spojenci buď stáhli velvyslance z Bejrútu, nebo vyhostili ty libanonské. Současně zakázali dovoz libanonského zboží. Vše kvůli libanonskému ministrovi, který kritizoval saúdskou vojenskou kampaň v Jemenu.

V Libanonu pozatýkali devatenáct lidí v souvislosti se střelbou při protestech v Bejrútu. Informovala o tom tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. V pátek se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí. V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Šest mrtvých a na tři desítky zraněných si vyžádala střelba v Bejrútu, která vypukla při demonstraci organizované před justičním palácem šíitským hnutím Hizballáh a jeho spojencem hnutím Amal. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí, prezident Michel Aún i generální tajemník OSN António Guterres vyzvali ke klidu, expremiér Saad Harírí na Twitteru napsal, že mu násilnosti připomněly scény z občanské války z let 1975–1990. Střety trvaly několik hodin, než se armádě podařilo situaci uklidnit, informoval server BBC a katarská televize Al-Džazíra.

Hlavní soudce, který vyšetřuje loňský ničivý výbuch v bejrútském přístavu, byl v úterý pod silným politickým tlakem znovu nucen přerušit svou práci. Stalo se tak poté, co vydal v souvislosti s explozí zatykač na bývalého ministra financí Alího Hasana Chalíla.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Libanon sužuje v posledních měsících chaos –⁠ v zemi chybí pohonné hmoty, potraviny i léky. Zemi opouští tisíce lidí. Ekonomická krize zde vypukla před dvěma lety, prohloubily ji pandemie koronaviru i loňský masivní výbuch v bejrútském přístavu. Prvním světlem na konci tunelu by mohl být páteční dekret o nové vládě. Země byla bez stabilního vedení přes rok. Zároveň se dohodla s Egyptem na dodávkách zemního plynu. Ujednání však brzdí sankce USA uvalené na Sýrii, přes kterou by surovina do země měla putovat.

Libanonské militantní hnutí Hizballáh odpálilo na Izrael skoro dvě desítky raket, na což izraelská armáda reagovala útoky na místa odpalu v Libanonu. Hizballáh, který je podporován Íránem, svůj útok označil za odpověď na čtvrteční nálety Izraele. Ten uvedl, že s Libanonem nechce válku, ačkoliv by i na tuto možnost byl připraven. Libanonská armáda později oznámila, že čtyři členové Hizballáhu zodpovědní za odpálení raket byli zadrženi.

Izraelské letectvo se přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket, informuje agentura AFP. Nálety později během dne odsoudil libanonský prezident Michel Aún. Na severní Izrael byly z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

Izraelské dělostřelectvo v úterý ráno ostřelovalo jih Libanonu, odkud byly předtím na Izrael vypáleny dvě rakety. Jednu zničila protivzdušná obrana, druhá spadla na neobydlený prostor v Izraeli a nezpůsobila škodu. Armáda pro obyvatele severního Izraele nevydala žádné bezpečnostní pokyny.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oficiální výsledky oznámilo tamní ministerstvo vnitra, podle nějž kandidát získal v prvním kole téměř 62 procent hlasů, k urnám však přišlo nejméně voličů od založení islámské republiky. Raísímu k zisku mandátu poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři, gratulace přicházejí do Teheránu také ze zahraničí, mimo jiné od islamistů, Turecka či z Moskvy. Výsledek hlasování naopak ostře odsoudil Izrael.

V syrské provincii Homs přišlo při útocích v noci na středu o život osm lidí. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která ze zásahů podezřívá Izrael. Stejně mluví i úřady v Damašku. Mezi mrtvými je i pět syrských vojáků a tři členové provládních milicí.

Mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás začal v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platit od 02:00 místního času (01:00 SELČ) klid zbraní. Ten by měl po jedenácti dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. V ulicích Gazy byly po uplynutí ohlášeného okamžiku vidět oslavy, uvedly světové zpravodajské agentury. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň ohlásil brzkou cestu na Blízký východ.

Německo ve středu zakázalo činnost tří skupin, které místní úřady podezřívají z financování Íránem podporované radikální šíitské skupiny Hizballáh. Podle agentury Reuters to oznámilo německé ministerstvo vnitra s tím, že v souvislosti s novým zákazem policie podnikla několik razií v sedmi spolkových zemích.

Mezi radikálními skupinami Arabů a Židů propukly tento týden násilné střety v několika izraelských městech. O etnických problémech uvnitř společnosti nebylo mnoho let slyšet, což ale neznamená, že neexistují, poznamenala v pořadu Horizont ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Ta ranám současného konfliktu předpovídá dlouhé a bolestivé hojení.

Ruská vláda se snažila ovlivnit kampaň před loňskými prezidentskými volbami v USA zavádějícími a nepodloženými obviněními, jež mířily proti tehdejšímu kandidátovi demokratů Joeu Bidenovi. Dělo se to částečně také skrze spojence tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a činitele jeho administrativy. Ve své zprávě to uvedla kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI), podle níž se navzdory tvrzení řady republikánů do kampaně nesnažila zasahovat Čína. Naopak Írán se o ovlivnění voleb snažil. Žádná ze zmíněných zemí se k obsahu materiálu zatím nevyjádřila.

Vyšetřování loňského obřího výbuchu v libanonském Bejrútu má nového šéfa. Původní hlavní vyšetřující soudce tragédii spojoval s nedbalostí vrcholných politiků a obvinil premiéra v demisi a tři bývalé ministry. Tento týden byl odvolán a libanonské úřady už jmenovaly jeho nástupce. Víc než šest měsíců po výbuchu je vyšetřování znovu na začátku.

Irácký soud ve čtvrtek vydal zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Viní jej z loňského zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního a vlivného člena vedení proíránské milice v Iráku Abú Mahdího Muhandise. S odvoláním na iráckou justici o tom informovala agentura AP.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Libanonský prezident Michel Aún požádal někdejšího premiéra Saada Harírího, aby se pokusil sestavit příští vládu. Harírí už premiérský úřad v minulosti zastával několikrát. Naposledy odstoupil před rokem kvůli mohutným protivládním demonstracím. Země je bez vlády od srpna.

Neschopnost libanonských stran dohodnout se na vytvoření nové vlády je kolektivní zradou, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se snaží prolomit pat v blízkovýchodní zemi zmítané politickou i hospodářskou krizí. Informovala o tom agentura AFP. Designovaný libanonský premiér Mustafá Adíb v sobotu oznámil, že neuspěl ve snaze vytvořit kabinet, a rezignoval.

Izrael chce v co nejkratší době otevřít velvyslanectví v Manámě a jmenovat svého velvyslance v Bahrajnu. Ten v pátek ohlásil normalizaci vztahů s Izraelem jako čtvrtá arabská země. Podle agentury AFP učinil Bahrajn takový krok patrně se souhlasem Saúdské Arábie, která se k tomu ale zatím nevyjádřila. Podle zdrojů blízkých vedení země šlo o ústupek americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, dodala AFP. Dohodu ostře odmítly íránské revoluční gardy a libanonské hnutí Hizballáh.

Na pumovém útoku, který v roce 2005 v Bejrútu zabil dvě desítky lidí, včetně libanonského expremiéra Rafíka Harírího, a zranil 220 dalších, se nepodílelo vedení libanonského hnutí Hizballáh ani syrská vláda. Podle agentury Reuters to vyplývá z verdiktu Zvláštního soudu OSN pro Libanon. Ten rozhodoval o vině čtyř členů hnutí. Tři z nich pro nedostatek důkazů zbavil obvinění a jednoho uznal vinným z vraždy a z teroristického činu. Výši trestu, jímž může být až doživotní vězení, má soud oznámit jindy. Všichni byli souzeni v nepřítomnosti.

Čeští záchranáři ve čtvrtek odpoledne v Bejrútu nastoupili na konkrétním úseku, kde mají v troskách hledat přeživší úterního mohutného výbuchu. Zdržení nasazení do akce způsobila podle mluvčí hasičů libanonská armáda. Do Bejrútu se přijel s následky exploze, která si vyžádala více než stovku obětí a pět tisíc zraněných, seznámit francouzský prezident Emmanuel Macron. Když procházel zničenými ulicemi, Libanonci jej vyzývali, aby pomohl ukončit současný podle nich zkorumpovaný politický režim, jemuž mnozí přičítají vinu za neštěstí.