Hizballáh strana 4 z 5

Režim Bašára Asada v Sýrii od minulé středy čelí útoku povstalců vedených radikální islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Do bojů se zapojily i další ozbrojené skupiny, například Syrská národní armáda, a rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib. Útok radikálních džihádistů světová média označují za nejvážnější problém pro syrský režim za poslední roky.

Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám postupují ve své ofenzivě proti syrským vládním vojskům Bašára Asada dál směrem na jih od již obsazeného Aleppa. Bývalá velvyslankyně ČR v Libanonu, Turecku a Sýrii a bývalá chargé d'affaires ČR v Iráku Eva Filipi si nemyslí, že by ofenziva režim syrského autoritáře ohrozila. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského se v Sýrii střetávají zájmy mnoha dalších aktérů.

Poprvé od uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým libanonským hnutím odpálil Hizballáh z území Libanonu rakety na izraelské pozice na pohraničním území Izraelem okupovaných Golanských výšin, které si nárokuje i Libanon. Informují o tom agentury s odvoláním na vyjádření izraelské armády i Hizballáhu. Ten útok označil za „varovný obranný úder“ v reakci na, podle něj opakované, porušování příměří ze strany židovského státu. Izraelská armáda v pondělí večer v reakci oznámila, že zahájila sérii vzdušných úderů proti teroristickým cílům v Libanonu.

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh začalo tento týden platit příměří. Navenek „odbojná atmosféra“ mezitím panuje v baště Hizballáhu na jižním předměstí libanonské metropole Bejrútu. Čtrnáct měsíců války se židovským státem zanechalo v místě obří škody.

Syrští povstalci tvrdí, že se jim podařilo dobýt město Maarat an-Numán a dostat pod kontrolu celou provincii Idlib, která se nachází na severozápadě a sousedí s Tureckem. Uvádějí to zdroje, které má mezi povstalci agentura Reuters. Syrská a ruská letadla už dopoledne bombardovala pozice povstalců v Aleppu. Rusové tam ze vzduchu útočili poprvé od roku 2016. Syrští povstalci bojující proti režimu Bašára Asada předtím oznámili, že dosáhli centra města. Syrská armáda následně informaci potvrdila. Asad večer prohlásil, že země brání svou stabilitu před teroristy a spolu se spojenci je dokáže zneškodnit.

Izraelské letectvo pokračovalo v úderech na jihu Libanonu. Jsou to přitom teprve tři dny, co vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP oznámila čtyři nové útoky na pozice radikálů. Libanonské zdroje hlásí nejméně dva mrtvé a několik zraněných. Židovský stát údajně soustředil své údery také proti teroristickému hnutí Hamás.

Teroristické hnutí Hizballáh souhlasilo s příměřím s Izraelem, které je v platnosti dva dny a které by mělo mimo jiné umožnit postupný návrat desetitisíců evakuovaných obyvatel na jih Libanonu a také na sever Izraele, se zdviženou hlavou, prohlásil podle Reuters v projevu vůdce šíitského hnutí Naím Kásim. Podle něj Hizballáh dosáhl velkého vítězství. Kásim v řeči poukázal na vojenské výsledky, které jsou však podle Reuters zřejmě nadsazené. Izraelská armáda v pátek ráno až do odvolání zakázala obyvatelům jižního Libanonu vstup do pásma vesnic podél hranice s Izraelem, oznámil armádní mluvčí Avičaj Adrai.

Díky příměří uzavřenému mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se zhruba šedesát tisíc Izraelců ze severu země může zhruba po roce vrátit do svých domovů. Běžný život se ale obnovuje pomalu, zjistil v oblasti blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Írán chystá výrazné zvýšení obohacování uranu, varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přístup Teheránu podle médií nezměnilo ani páteční jednání mezi blízkovýchodní zemí a evropskými státy v Ženevě. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy jsou rozhovory předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Libanonská armáda uvedla, že Izrael ve čtvrtek a ve středu, kdy začalo platit příměří, několikrát porušil klid zbraní. Armáda židovského státu zase ve čtvrtek odpoledne oznámila, že na jihu Libanonu provedla úder na objekt, který ke skladování raket využívá teroristické hnutí Hizballáh. Podle agentury Reuters šlo o první podobný úder od začátku příměří. Už dříve během čtvrtka izraelská armáda (IDF) hlásila, že na několika místech v libanonském pohraničí zaznamenala příchod „podezřelých osob“, a označila to za porušení příměří s Hizballáhem. Tanky IDF zasáhly několik jižních oblastí sousední země.

Izrael od začátku příměří s teroristickým hnutím Hizballáh ze středečního rána ohlásil z jihu Libanonu několik incidentů s civilisty a také se členy hnutí. Hizballáh prohlásil, že chce pokračovat v boji proti židovskému státu a nadále podporovat Palestince. Izraelská armáda také informovala, že žádné její jednotky se zatím z jihu země nestáhly. Dohoda o příměří vstoupila v platnost více než po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a Hizballáhem.

Vysídlení obyvatelé na obou stranách izraelsko-libanonské hranice se vrací do svých domovů a na střechách aut mají často vyskládané celé živobytí. Postupují navzdory varování Bejrútu i Jeruzaléma, jejichž představitelé radí vyčkat, dokud se jednotky židovského státu úplně nestáhnou. Navíc doma často nacházejí jen ruiny. Příměří však neznamená konec teroristického hnutí Hizballáh, proto se mnoho Izraelců na aktuální zprávy o klidu zbraní dívá zdrženlivě.

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

Centrální část Bejrútu v sobotu brzy ráno zasáhl mohutný izraelský vzdušný úder. Libanonské ministerstvo zdravotnictví dle AP uvádí, že útok zabil nejméně patnáct lidí a 63 dalších zranil. Nejméně čtyři údery Izrael provedl také na jižním předměstí libanonské metropole.

Vzdušný úder Izraele na rezidenční budovy v oblasti Palmýry v centrální Sýrii zabil 36 lidí, dalších padesát utrpělo zranění, oznámila syrská státní agentura SANA. V původní zprávě se o obětech nezmiňovala, podotkla agentura Reuters. Židovský stát to nekomentoval. Syrská nevládní organizace tvrdí, že zahynulo 41 lidí a terčem nejméně jednoho z úderů bylo setkání několika proíránských skupin. Ve středu směřoval Izrael své údery také na Pásmo Gazy, kde podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo 33 lidí.

Izrael v neděli zaútočil na město Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy. Podle agentury Reuters a serveru televize al-Džazíra, které se odvolávají na vyjádření úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás, si úder vyžádal 72 životů. Další desítky lidí utrpěly podle stejného zdroje zranění. Boje hlásí agentura DPA také z izraelsko-libanonského pomezí. Židovský stát podle Reuters zabil mluvčího teroristického hnutí Hizballáh Muhammada Afífa.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP uvedlo, že izraelské údery na východě Libanonu v sobotu zabily šest lidí, včetně tří dětí. Podle serveru televize al-Džazíra židovský stát také znovu bombardoval jižní předměstí Bejrútu. Raketa Hizballáhu zasáhla synagogu v izraelské Haifě. Boje pokračují i v Pásmu Gazy.

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.

Dauhá připouští pokračování vyjednávání příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí projevit ochotu válku ukončit. Světové agentury dříve napsaly, že Katar oznámil svůj konec v roli prostředníka, ale katarské ministerstvo zahraničí to později popřelo s tím, že země oběma stranám při posledním kole rozhovorů oznámila, že je napříště zastaví a vrátí se k nim až ve chvíli, kdy prokážou ochotu a vážný úmysl válku ukončit. Mezitím do izraelských ulic vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují návrat rukojmí.