David Borek strana 2 z 3

Deset novinek tuzemských i zahraničních autorů přináší čtenářům od 23. března Velký knižní čtvrtek. Do výběru napříč žánry, jímž knihkupci a nakladatelé chtějí upozornit na čtenářsky atraktivní tituly, se dostaly knihy od Nicka Hornbyho, Petry Hůlové, Michaela Žantovského i zpravodajů České televize.

Uplynulo dvacet let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která svrhla režim Saddáma Husajna. Oficiálním důvodem bylo podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Jen 24 hodin před spuštěním operace se Spojené státy pokusily Husajna zlikvidovat.

Evropská unie a USA budou vyvíjet tlak na země střední Asie a Blízkého východu kvůli vývozu zboží do Ruska. Ten prudce vzrostl poté, co Západ uvalil na Moskvu sankce za její invazi na Ukrajinu. Washington upozorňuje hlavně na Spojené arabské emiráty (SAE), které se staly jednou z hlavních destinací pro ruské společnosti opouštějící Evropu. Do země také míří na dovolenou tisíce Rusů.

Izraelská policie vyšetřuje ultrapravicového poslance Cviku Fogela kvůli jeho prohlášení, že palestinské město Huwara má zůstat vypálené a uzavřené. Šestitisícové sídlo na Západním břehu Jordánu se 26. února stalo dějištěm vraždy dvou Izraelců a následně pogromu ze strany židovských osadníků, kteří vypálili desítky domů, zranili stovku lidí a jednoho Palestince zavraždili. Na místě zůstává izraelská armáda. Ve městě natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Při zásahu izraelské armády na okupovaném Západním břehu Jordánu přišlo o život jedenáct Palestinců, včetně nejméně čtyř ozbrojenců a čtyř civilistů. Zraněných je více než sto. S odkazem na svědky a zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Izraelští vojáci při operaci ve městě Nábulus podle ní zasahovali proti ozbrojencům z teroristické palestinské skupiny Islámský džihád. Podle agentury AP šlo o jeden z nejkrvavějších incidentů za téměř rok intenzivních střetů na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Washington vyjádřil hluboké znepokojení a generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému snížení napětí.

Patnáct mrtvých si v noci na neděli vyžádal izraelský raketový útok v syrské metropoli Damašku. Informovala o tom Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a konflikt v Sýrii monitoruje skrze své zdroje na místě. Mezi oběťmi jsou civilisté, dodala. Syrská armáda hovoří o pěti obětech, včetně jednoho vojáka.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Válku rozhodne osud měst na jihu jako Berďansk, Melitopol a Mariupol a samozřejmě Krym, řekl v Interview ČT24 zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že pokud Ukrajina nedobyde zpět tato města a nepřetrhne pozemní spojení Ruska s Krymem, tak zůstane nekompletním státem z hlediska vojensko-strategického i ekonomického a logistického.

V Bělorusku začalo společné letecké cvičení ruské a běloruské armády. Podle zahraničního zpravodaje ČT na Ukrajině Davida Borka existuje reálná obava, že jejich síly zaútočí na Ukrajinu ze severu, podobně jako k tomu došlo loni v únoru.

Před válkou více než půlmilionové Záporoží leží v rovině u řeky Dněpr. Třicet kilometrů na jih od města začíná ruská okupační zóna. Blízkost fronty s sebou nese zranitelnost a trvalé ohrožení, mnohem silnější než například v Kyjevě. S lidmi, kteří se navzdory neustálému nebezpečí rozhodli ve městě zůstat, natáčel reportér ČT David Borek.

Ukrajinské vedení varuje, že by se Rusko mohlo opět pokusit o útok z běloruského území. Posiluje proto opevnění na své severní hranici. Obyvatelé obcí v ukrajinském příhraničí přitom ještě mají v živé paměti únorový vpád ruských vojsk z Běloruska. V regionu natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Před deseti lety získala Palestina status nečlenského pozorovatelského státu OSN. Ten jejím zástupcům umožňuje účast na debatách ve Valném shromáždění a vstoupení do některých mezinárodních institucí. Pro tehdy bylo 138 členů, devět – včetně Česka nebo USA – bylo proti.

Saúdská Arábie odmítá kritiku, která se na zemi snesla po rozhodnutí skupiny OPEC+ z minulého týdne snížit těžbu ropy. Kritika podle ní není založená na faktech a snížení těžby je v zájmu spotřebitelů i producentů, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Bílý dům ve čtvrtek vysvětlení kartelu odmítl. Rozhodnutí OPEC+ už okomentovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle ní způsobilo růst cen ropy a mohlo by uvrhnout světovou ekonomiku do recese.

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

Izraelská armáda v pátek odpoledne zahájila nálety v Pásmu Gazy, cílem byla podle ní militantní skupina Islámský džihád. Palestinské ministerstvo zdravotnictví už informovalo o deseti mrtvých, včetně nejméně jednoho dítěte, a dalších padesáti raněných. Islámský džihád oznámil, že mezi mrtvými je jeden z jeho velitelů. Mluvčí izraelské armády podle Reuters odhaduje, že při náletech zahynulo zhruba 15 teroristů.

Svědky tragických příběhů z války na Ukrajině se diváci díky práci novinářů České televize stali už mnohokrát. Podle zpravodaje Jana Šilhana, pro kterého byla válka na Ukrajině prvním setkáním s válečným prostředím, však role novináře nespočívá jen v přinášení informací. Ve vysílání Studia 6 mluvil o tom, jaké v něm zanechala dojmy návštěva země, která již téměř pět měsíců čelí ruské invazi.

Zahraniční zpravodaj České televize David Borek v Interview ČT24 popsal čas strávený na válkou zmítané Ukrajině. Mimo jiné řekl, že tamní populace je podle jeho zkušenosti sice konfliktem unavená, ale rozhodně ne v tom smyslu, že by měla náladu kapitulovat. Nevidí ani příliš paralel mezi boji na Ukrajině a izraelsko-palestinskými střety, které obvykle pokrývá jako blízkovýchodní zpravodaj.

Několik dnů po konci ruské okupace Buči prochází městem jednotka ukrajinské armády – a najednou z ní zazní čeština. To zpravodaje ČT Davida Borka na Ukrajině zdraví Oleksandr neboli Saša. V Česku bydlel šest let a pracoval jako svářeč. Na Ukrajině slouží u speciálních jednotek, jejichž úkolem je boj v městském prostředí a vyhledávání ruských snajprů. V Praze zanechal manželku a dceru. Když na Ukrajině začala válka, nic ho nemohlo zastavit od návratu do vlasti.

Ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova přivezou do ukrajinského města Buča od válečného tribunálu a bude zde muset čelit pohledům místních žen a dětí. Věří v to bučský starosta Anatolij Fedoruk. Rozhovor s ním pro Události, komentáře vedl zpravodaj ČT David Borek.

Od konce ruské okupace ukrajinského města Buča uplynuly dva týdny. Nepřátelská armáda podle starosty Anatolije Fedoruka z provozu vyřadila inženýrské sítě – vodojem, trafostanici, plynovod i vedení elektřiny – a městu se jen složitě daří obnovovat dodávky. Návrat do normálu navíc znemožňuje i trauma, jež za sebou boje zanechaly. Mrtvých jsou stovky a ještě v prvních dubnových dnech ležela jejich těla na ulicích i v zahradách. Ve zpustošeném městě natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Ruské invazní jednotky překročily ukrajinské hranice 24. února a zahájily tak největší konflikt v Evropě od roku 1945. Šest týdnů bojů nepřetržitě sleduje pětice zpravodajů České televize. Michal Kubal, Václav Černohorský, David Borek, Jakub Szántó a Andreas Papadopulos ve speciálním vydání pořadu 90' ČT24 popsali svoji práci ve válkou zmítané zemi.

Z moderního světa 21. století do středověku. Tak popisuje cestu do Buče zpravodaj ČT David Borek, který se na místo vydal. Do vesnice vjeli s kameramanem Karlem Manem postranní cestou přes provizorní most, jeden z mála, který tam po válce zbyl. Hned sto metrů za mostem viděli ležet lidské tělo. Mrtvý muž v civilním oblečení stále držel v ruce klíče od svého domu. Kolemjdoucí neznají jeho jméno, ví pouze, že tam leží už delší dobu.

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu možná vyjednává s prokuraturou o částečném uznání viny, píší o tom izraelská média. Případná dohoda by zmírnila hrozící tresty v jeho korupčních kauzách, ale zároveň by mu nejspíš překazila politickou kariéru, informuje blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.