Izrael po odkladu propustil palestinské vězně

Nahrávám video

Izrael ve čtvrtek po 16. hodině obnovil propouštění palestinských vězňů. Dříve během dne teroristické hnutí Hamás a jeho spojenec Islámský džihád předaly Červenému kříži (ČK) sedm rukojmí, včetně dvou Izraelců a pěti Thajců. Místo výměny však obklopili bojovníci Hamásu a palestinští civilisté. Izrael následně na několik hodin odložil propuštění palestinských vězňů, neboť se mu takový průběh nelíbil.

Z izraelského vězení Ofer na okupovaném Západním břehu odjely dva autobusy Červeného kříže s propuštěnými palestinskými vězni. Po několika minutách přijely do palestinské vesnice Bítúnjá v těsné blízkosti města Ramaláh, kde vězně očekávají jejich rodiny a blízcí.

Autobusy doprovázelo lehce obrněné vozidlo izraelské armády, na které v Bítúnjá několik palestinských mladíků házelo kamení. Poté doprovod autobusů převzaly bezpečnostní složky Palestinské autonomie sídlící v Ramaláhu.

Izraelské úřady později odpoledne potvrdily propuštění 110 vězňů. Většina z nich byla převezena do Ramaláhu, několik dalších do východního Jeruzaléma, který Izrael okupuje, a do Pásma Gazy, uvedla AFP. Podle serveru The Times of Israel byli vězni propuštění z izraelské věznice Keciot v Negevské poušti odvezeni na hraniční přechod Kerem Šalom, který je vstupem do Pásma Gazy.

Agentura AP uvedla, že 23 vězňů, kteří si odpykávali doživotní tresty, bylo vypovězeno do Egypta, odkud budou následně deportováni do nejmenovaných zemí. Všichni ve čtvrtek propuštění vězni jsou muži ve věku 15 až 69 let, tvrdí AP

Jmenný seznam ve čtvrtek propuštěných vězňů nebyl prozatím zveřejněn. Podle neoficiálních informací izraelských médií by mezi propuštěnými mělo být i několik desítek osob, které se podílely na útocích na Izraelce. Podle záběrů stanice al-Džazíra je mezi nimi i Zakaríjá Zubajdí, bývalý velitel Brigád mučedníků od al-Aksá, vojenského křídla hnutí Fatah.

Pro Izrael to přineslo dilema. Na jednu stranu v zemi zavládla radost nad návratem rukojmí, ale existují obavy, zda palestinské teroristické skupiny nezískají přesvědčení, že zabíjet a unášet Izraelce se vyplácí, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že Izrael varoval Palestince, aby se neúčastnili demonstrací na podporu „zasloužilých teroristů“. Zároveň však jedna taková akce v Ramaláhu proběhla.

Propuštěný Zakaríjá Zubajdí na Západním břehu Jordánu
Zdroj: Reuters/Ali Sawafta

Odložení propuštění

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury AFP ve čtvrtek odpoledne „nařídil odložit osvobození teroristů naplánované na dnešek (čtvrtek) do doby, než bude při osvobozování našich rukojmí zaručena v dalších etapách plná bezpečnost“.

Netanjahu kritizoval jako šokující dění v Chán Júnisu při propuštění dvou izraelských civilistů a pěti Thajců. Předání sedmi lidí Červenému kříži se konalo před domem zabitého vůdce Hamásu Jahjá Sinvára za účasti velkého počtu lidí. Ti obklopili vozidla Červeného kříže. Palestinští ozbrojenci tak rukojmí přiváděli k vozům skrze dav úzkou uličkou.

Nahrávám video

„Je to další důkaz nepředstavitelné krutosti teroristické organizace Hamás,“ uvedl Netanjahu. „Požaduji po zprostředkovatelích, aby se takové scény hrůzy už neopakovaly,“ dodal. Borek citoval úřad premiéra, který prohlásil, že přes mediátory dohodl, že během příští předáky již dav Palestinců na izraelská rukojmí dorážet nebude.

Izraelská armáda kolem 12:30 SEČ potvrdila, že Červený kříž převzal v Chán Júnisu dva Izraelce a pět cizinců. Jejich totožnost neupřesnila, ale později potvrdila, že dotyčné od ČK převzala, napsal Reuters.

Předání izraelských rukojmí

Předání lidí zavlečených v říjnu 2023 do Pásma Gazy se ve čtvrtek konalo na dvou místech – dopoledne v táboře Džabálija na severu Pásma se na svobodu dostala vojačka Agam Bergerová a později došlo ke zmíněné výměně v Chán Júnisu.

Vojačku Bergerovou přivedl Hamás na místo předání z ruin budovy v táboře Džabálija, který během války v Pásmu Gazy čelil těžkým úderům izraelské armády. Předání přihlížely davy lidí. Návrat obyvatel na sever Pásma Gazy byl mezi podmínkami příměří, v rámci kterého Hamás propouští rukojmí.

„Bergerová byla nucena účinkovat při předávajícím spektáklu, který pořádal Hamás. Stála na tribuně a na první pohled neměla žádné známky vážnějšího zranění,“ sdělil Borek.

Podle deníku Ha'arec kolem 9:30 SEČ Bergerovou armáda převezla do Izraele, kde se již setkala s rodinou. Ta poděkovala bezpečnostním složkám a izraelskému lidu za podporu. Ve čtvrtek propuštění lidé strávili 482 dnů v zajetí v Pásmu Gazy.

Propuštěná rukojmí v Izraeli

Všech osm propuštěných bylo převezeno do izraelských nemocnic, aby tam podstoupili lékařskou prohlídku. Bergerová se v jedné z nemocnic setkala se čtyřmi vojačkami, které Hamás propustil již v sobotu. Ženy společně sloužily na vojenské základně v blízkosti Pásma Gazy, odkud je 7. října 2023 unesli ozbrojenci hnutí Hamás.

Dva izraelské civilisty Arbel Jehudovou a Gadiho Mosese držel v zajetí Palestinský islámský džihád, blízký spojenec Hamásu. Propuštění Jehudové bylo pro Izrael podmínkou, aby začal pouštět statisíce Palestinců zpět na sever Pásma Gazy, odkud tito lidé uprchli před boji. Osmdesátiletý Moses je pak prvním mužem, který se v rámci letošního propuštění rukojmí dostal na svobodu. Borek přiblížil, že Jeduhová a Moses jsou sousedé z jedné vesnice.

Potěšení nad propuštěním thajských rukojmí ve čtvrtek podle AFP vyjádřila thajská premiérka Petongtán Šinavatrová. Všech pět propuštěných by se mohlo do Thajska vrátit přibližně do deseti dnů, uvedlo tamní ministerstvo zahraničí. Podle serveru The Times of Israel zůstávají v zajetí v Pásmu Gazy ještě tři Thajci, ale dva z nich jsou pravděpodobně po smrti.

Nahrávám video

Další propouštění rukojmí

Do čtvrtka Hamás propustil sedm izraelských rukojmí. Celkem má pustit na svobodu během první fáze tohoto příměří, která má trvat 42 dnů, 33 lidí, které drží v zajetí spolu se svými spojenci. Izrael výměnou propustí stovky palestinských vězňů.

„Odhaduje se, že jsou naživu zhruba dvě třetiny rukojmí, kterých by mělo být celkem lehce přes devadesát. Ale nikdo si není opravdu jistý, zda se jedná o nějakých šedesát živých rukojmí, nebo nikoliv,“ řekla ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.

„Armáda již opatrně varuje některé rodiny, že jejich příbuzní nepřežili. U některých už to zřejmě armáda ví, u některých si to myslí,“ přiblížila Kalhousová.

V první polovině února má nastat druhá fáze příměří, ve které by Hamás měl propustit zajaté vězněné muže vojenského věku nebo přímo izraelské vojáky, dodal Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při střelbě na autobus v Sýrii zahynulo sedm lidí, další čtyři utrpěli zranění

Při střelbě neznámých útočníků na autobus v syrské provincii Homs zemřelo sedm lidí a nejméně čtyři další byli zraněni. Autobus převážel zaměstnance soukromé energetické firmy, uvedla ve středu agentura AFP s odkazem na zdroj z bezpečnostních složek.
06:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Súdánu vzniká generace „neviditelných“ dětí války

Súdánská občanská válka, která trvá již čtvrtým rokem, se označuje za nejhorší humanitární krizi na světě – zejména pro ženy a děti. Znepřátelené strany navíc používají jako zbraň sexuální násilí. Vyšetřovatelé OSN zdokumentovali případy hromadných znásilnění, zotročování i etnicky motivovaných sexuálních útoků. Řada dětí v Súdánu nyní vyrůstá bez otců, rodného listu a právní identity, tudíž bez šance na řádnou lékařskou péči a vzdělání. OSN proto varuje před „ztracenou generací“.
před 37 mminutami

Jižní Korea investuje v USA miliardy dolarů do výstavby jaderných reaktorů

Jižní Korea investuje v USA 120 miliard dolarů do výstavby osmi jaderných reaktorů a 22,3 miliardy dolarů (asi 480,1 miliardy korun) do výstavby paroplynové elektrárny, která bude dodávat elektřinu do datových center. Soul a Washington také posoudí projekt výstavby plynovodů a terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská vláda.
04:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Incident v letadle z Dubaje do Tel Avivu byl zřejmě pokusem o teroristický čin, řekl Kac

Letadlo společnosti Flydubai směřující z Dubaje do Tel Avivu ve středu vyslalo nouzový signál a změnilo kurz na Saúdskou Arábii, kde přistálo na letišti v Tabúku. Podle izraelského činitele vše nasvědčuje tomu, že se jeden z pilotů pokusil s letadlem havarovat. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac později podle médií řekl, že incident na palubě letounu byl podle prvních informací pokusem o džihádistický teroristický čin. Letecká společnost uvedla, že motivy incidentu nejsou zatím známé.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Britská tajná služba MI5 varuje před vlivem Číny na univerzitách

Britská tajná služba MI5 ve středu zveřejnila varování před čínskou organizací, která podle ní financuje výzkum britských akademiků pro potřeby čínské rozvědky. Na projektech se podle MI5 podílelo více než sto akademiků působících v Británii. Čínské velvyslanectví v Londýně obvinění odmítlo, informovala agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 9 hhodinami

VideoKvůli bytové krizi se bouří mladí i staří Španělé. Vláda připravila kompromis

Španělská levicová vláda se shodla na návrhu bytové reformy, která by měla chránit nájemníky. Jedná se o kompromisní řešení, které nemá odradit od stavby nových domů. Ve Španělsku jich chybí 750 tisíc a nájmy se rychle zdražují. Jejich průměrná výše je skoto stejně vysoká jako průměrná měsíční mzda. Současná krize bydlení vyvolala řadu protestů. „Platím sedm set euro (17 tisíc korun) měsíčně za jeden pokoj,“ sdělila demonstrantka v Madridu Marta Pérezová. Problém se dotýká všech generací. Roznětkou protestů bylo skokové zvýšení nájmu 78leté Maricarmen Abascalové a její vystěhování poté, co její byt převzal investiční fond.
před 9 hhodinami

Spojené státy a jejich koaliční partneři oficiálně ukončili vojenskou misi v Iráku

Americkým jednotkám ve středu vypršela lhůta pro stažení posledních vojáků ze základen v Iráku, informovala agentura Reuters. Dopoledne středoevropského času Pentagon oznámil, že vojenská mise USA a jejich koaličních partnerů v Iráku oficiálně skončila. Ukončení americké vojenské přítomnosti může podle iráckých bezpečnostních expertů poskytnout volné pole působnosti Teheránu a zároveň umožnit návrat dalších odpůrců USA, včetně takzvaného Islámského státu (IS).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.