David Borek strana 3 z 3

Útoky z 11. září 2001 obnažily patologickou povahu řady blízkovýchodních režimů, jenže i když se džihádismus zpočátku vysvětloval jako důsledek absence demokracie, revoluce arabského jara zproblematizovaly i tu – a jako nejstabilnější se nakonec jeví konzervativní monarchie a teokracie v Íránu. O siločarách blízkovýchodní politiky po útoku na Světové obchodní centrum píše blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.

Skoro šest set tisíc hektarů porostu shořelo od začátku léta při lesních požárech v Evropě. Nejhorší je teď situace na jihu Francie a plameny se znovu šíří v okolí Atén. Také Izrael v tomto týdnu bojoval s velkým požárem, který zasáhl cenné lesy u Jeruzaléma. Utéct před ním museli obyvatelé horských vesnic. Izrael má až na výjimky uměle vysázené lesy, obnovit je bude trvat desítky let.

V Izraeli se rodí vláda, v jejímž čele by po dvanácti letech nestál předseda pravicové strany Likud Benjamin Netanjahu. Hlavními koaličními partnery mají být centristická Ješ Atid a ultrapravicová Jamina, jejichž šéfové Jair Lapid a Naftali Bennet by se měli vystřídat ve funkci premiéra s tím, že jako první by měl kabinetu předsedat Bennett. Definitivní jistotu většiny bude mít vláda až po hlasování o důvěře, ke kterému by ale mohlo dojít možná až za dva týdny. Těsná většina, na které vznikající koalice závisí, by do té doby nemusela vydržet, uvádí blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek byl v květnu v Izraeli svědkem raketového útoku. Ten se odehrál přímo v živém televizním vstupu. V pořadu Interview ČT24 vzpomínal, že se v prvních sekundách zapomněl bát, v krytu pak s kameramanem strávili asi půl hodiny. Borek také uvedl, že z vojenského hlediska příměří mezi Izraelem a Hamásem funguje. Návrat do normálu ale rychlý není.

Jedinou odpovědí na konflikt mezi Izraelem a Palestinou je vytvoření dvou samostatných států, nechal se slyšet americký prezident Joe Biden. Podle něj v regionu nebude vládnout mír, dokud okolní státy zcela neuznají právo Izraele na svou existenci. Šéf Bílého domu vyzval k ukončení střetů mezi komunitami v Jeruzalémě. V britských a německých městech se v sobotu demonstrovalo na podporu Palestiny. Rada bezpečnosti OSN v sobotu vyzvala k plnému dodržování klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem.

Po dvanácti letech ve funkci izraelského premiéra a po 25 letech od okamžiku, kdy se premiérem poprvé stal, čelí Benjamin Netanjahu zřejmě nejvážnější hrozbě, že přijde o moc. Už za necelý týden mu vyprší pověření k sestavení vlády. Předseda pravicové strany Likud sice vyhrál parlamentní volby, ale nedaří se mu najít koaliční partnery. Podle jeho posledního návrhu by o příštím premiérovi mohli lidé rozhodnout v referendu.

Devítimilionový Izrael je světovým lídrem v rychlosti očkování proti covidu-19. První dávku vakcíny už tam dostaly více než tři miliony obyvatel, obě dávky pak necelé dva miliony. I přesto se ale epidemická situace v zemi nelepší a tamní vláda bude jednat o prodloužení již třetí uzávěry, která nyní v Izraeli platí. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek v této souvislosti poukázal v Událostech, komentářích na šíření nových variant koronaviru, na zjevnou nutnost druhé dávky vakcíny pro zajištění dostatečné imunity i na únavu lidí z restrikcí.

Karikatury proroka Mohameda jsou pro obyvatele muslimských zemí citlivým tématem. Většina těchto států si totiž neprošla kulturními změnami jako Evropa a západní svět, domnívá se blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. To, že se protifrancouzské protesty rozšířily i do vzdálených regionů, je podle něj ukázkou toho, že se náboženské otázky stávají v době sociálních sítí globálním problémem.

Občané Alžírska v referendu podpořili změnu ústavy, souhlas vyjádřilo 66,8 procenta hlasujících. Rozhodli tak například o tom, že prezident země i zákonodárci budou moci zastávat mandát maximálně ve dvou volebních obdobích. Uspořádáním referenda nejvyšší představitelé země reagovali hlavně na požadavky prodemokratického protestního hnutí Hirák. Změny budou platné i přes rekordně nízkou účast.

Válka o Náhorní Karabach nabírá na síle. Arménské síly hlásí taktický ústup na několika místech fronty a intenzivně tlačí na Rusko, aby jim poskytlo pomoc, informoval z Jerevanu zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že na obou stranách fronty jsou hlášeny dělostřelecké útoky. Ázerbájdžán je odhodlán dobýt území Karabachu, v čemž ho podporuje Turecko. Jeho ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v Baku kritizoval mezinárodní výzvy k příměří s tím, že Arménie musí opustit okupované oblasti.

V Izraeli stejně jako ve zbytku světa pokračuje koronavirová krize. V rámci boje proti ní tamní premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že omezující vládní opatření nemusí trvat jen pár měsíců, ale klidně rok nebo i mnohem déle. V pořadu Interview ČT24 to řekl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Zároveň uvedl, že izraelskému obyvatelstvu chybí perspektiva, že krize brzo skončí. V zemi tak prý vládne deprese a únava lidského materiálu.

Spojené státy a Irák zahájily jednání o budoucí strategické spolupráci. Dialog mezi oběma zeměmi by se měl týkat boje proti terorismu, hospodářství, energetiky a společné kooperace v postupu proti nákaze koronaviru, který se v Iráku rapidně šíří. V pozadí jednání je snaha USA neztratit vliv v této zemi, v níž právě od americké invaze posiluje vliv sousední Írán. Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Izrael zastavil další vlnu rozvolňování protikoronavirových opatření. Například tak zůstanou zavřená divadla a nevyjedou osobní vlaky. Důvodem je opětovný nárůst nových případů. Situaci ve vysílání ČT komentoval blízkovýchodní zpravodaj David Borek.

Izraelské volby vyhrála s mírným náskokem strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Blok pravicových stran ale zřejmě nezíská většinu potřebnou k sestavení vlády, tedy 61 mandátů. Spočteno je přes 90 procent hlasů a Netanjahuovi k většině v Knesetu chybí dvě křesla. Přesto v projevu mluvil o vítězství a o tom, že se pokusí udělat vše pro sestavení kabinetu.

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.

Živý vstup v nebezpečném prostředí – situace, do které se v poslední době dostali také zahraniční zpravodajové České televize. Barbora Šámalová se v živém vysílání z Hongkongu ocitla uprostřed potyčky mezi demonstranty a policisty. David Borek se zase z Izraele hlásil ve chvíli, kdy se městem Ašdod rozezněly sirény ohlašující raketový útok. Co by měl reportér v takové situaci dělat? A v jakém případě vstup přerušit a dát přednost svému bezpečí? Téma pro Newsroom ČT24.

Poté, co Izrael zabil v Gaze vysoce postaveného člena teroristické skupiny Islámský džihád, byla na izraelské území vypálena z Gazy řada raket. Sirény hlásící příchod raketového útoku se ozvaly i během živého vstupu zpravodaje ČT Davida Borka z jihoizraelského města Ašdod. „Lidé mají čtyřicet pět sekund, aby se skryli do krytů nebo na místa, kde jim zástavba poskytuje alespoň částečnou ochranu,“ popsal situaci Borek. Krátce po sirénách se ozvala detonace izraelského protiraketového systému.

Za poslední měsíc zaznamenalo Španělsko vlnu žádostí o občanství ze strany sefardských Židů. Končil totiž termín, dokdy o něj mohli požádat. Španělská vláda se tímto krokem před čtyřmi lety rozhodla napravit historickou křivdu z roku 1492. Z Pyrenejského poloostrova je tehdy vyhnalo nařízení katolických králů.