Izraelská společnost je podle Borka jako mozaika a spory o justiční reformu podrývají její rovnováhu

Nahrávám video

Každoroční připomínka obětí holocaustu stmeluje izraelskou společnost, myslí si blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. I když je tamní politická situace neklidná, nemyslí si, že izraelská společnost je rozdělenější než v jiných zemích. „Ta společnost má vlastně charakter mozaiky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24.

Izraelci v posledních týdnech opakovaně vycházejí do ulic a protestují proti soudní reformě, kterou navrhuje vláda. Podle Borka je to téma, které po dlouhé době zaktivizovalo sekulární levicové voliče, mění ale uvažování i dalších skupin.

„Nenazýval bych to barvotiskovými kategoriemi dobro-zlo, demokracie-diktatura, ale spor o charakter státu to je. V tom sporu, někde uprostřed v epicentru, je soudní reforma, ale samozřejmě témat, která se na to nabalují, je více,“ říká Borek.

Proti justiční reformě se vyjádřily i některé země, mezi nimi Spojené státy, které jsou významným spojencem Izraele. „To, že v zahraničí vlivné kruhy, na kterých Izrael závisí, z velké části věří spíše tomu ideově vypjatému rámci, že ta reforma je nebezpečná, je pro pravicovou vládu faktem, který je potenciálně likvidační,“ vysvětlil Borek.

Události posledních měsíců podle Borka otřásly jedním z pilířů, na kterých stojí izraelská společnost, a to bezpečnostními složkami. „Dlouho fungovalo, že se Izraelci (…) shodovali na tom, že armáda a zpravodajské služby jsou to správné. Teď vidíme, že záložáci odmítají na protest proti reformě službu, to je velice nebezpečné.“

Pohled Palestinců

Palestinci vnímají protesty jako vnitřní problém Izraelců, který se jich netýká. „V protestech opravdu tu a tam vidíte radikální levici, nějaké sdružení, které tam má stánek, nabízí tam letáky, ale neřekl bych, že by gró těch demonstrantů nějak extra řešilo okupaci a Palestince, bych neřekl,“ popsal Borek.

„Kde ale existuje propojení, je to, že když Izrael má vnitřní problémy, když to vypadá, že je zčásti ohrožena i ta sjednocující role armády, když Izrael vyvolává stále větší rozpaky u klíčových západních podporovatelů, tak pro radikální palestinské skupiny je to samozřejmě výzvou otestovat Izraelce,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 9 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 10 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 12 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled