Hamás chtěl „velkou vlasteneckou válku“, říká zpravodaj ČT David Borek

27 minut
Interview ČT24: David Borek
Zdroj: ČT24

Jedinou konstantou všech proměnných současného konfliktu na Blízkém východě je to, že Hamás chtěl válku. Brutální útok teroristů z Hamásu měl mimo jiné šokovat, zranit a mrzačit Izraelce, míní blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek, který o svých zkušenostech mluvil v Interview ČT24. V samotném Izraeli podle něj došlo za uplynulý měsíc k obrovským změnám.

„V duších Izraelců není dokresleno, co chtějí s Gazou,“ komentuje Borek stávající situaci v Izraeli, který se již měsíc vyrovnává s brutalitou útoku Hamásu z Pásma Gazy ze 7. října. Podle něj nemají představu ani běžní lidé, ani ti, kteří stojí v čele státu. „Myslím, že Izrael ví, co chce krátkodobě, tuší, co chce střednědobě, ale jenom tápe, co chce dlouhodobě,“ dodal.

Problémem je podle Borka do budoucna vyhlídka na vyhlášení palestinského státu. „Je to možné v situaci, kdy si to transakční, chladnokrevná mentalita Blízkého východu bude vykládat tak, že se vyplatilo 7. října zaútočit na Židy?“ přemýšlí. Izrael kvůli tomu prý uvažuje strnuleji než v minulosti. „Je to neřešitelná hádanka. Je nutné Palestincům nějak ustoupit, ale není možné to udělat tak, aby se to vykládalo jako vítězství, jako cena za teror,“ vysvětlil.

„Izraelská politika tak, jak jsme ji znali, skončila 7. října,“ podotkl. „Teď má v sobě duch nějaké sjednocující síly, kdy se spojili bývalí političtí rivalové a kdy veřejnost průřezově (…) podporuje krátkodobé cíle,“ popsal situaci v Izraeli.

Podle Borka nemá v době války smysl eskalovat spor o to, kdo nese odpovědnost za skutečnost, že Izrael nebyl na vpád teroristů připraven. Myslí si, že pokud by premiér Benjamin Netanjahu ve světle těchto událostí oznámil svůj konec v politice, začal by se Izrael zabývat bojem o nástupnictví, což v době války není namístě.

„Ale je nepochybné, že ta otázka viny se tam vznáší a velice brzy začne reálně ovlivňovat podobu politické scény v Izraeli,“ řekl. V této souvislosti dodal, že Netanjahuova kariéra je patrně ve svém posledním stádiu.

Vládnout Hamás neumí, bojovat ano

Ani po měsíci není prý svět o mnoho moudřejší, kde se přesně stala v Izraeli chyba, že nebyly plány na útok Hamásu odhaleny a nezabránilo se mu. „Jedinou konstantou ve všech těch proměnných (…) je, že Hamás chtěl válku,“ myslí si Borek. „Útok byl kalibrován tak, aby byl zraňující, brutální, zvířecí, aby to byl útok, který není konvenční válkou,“ dodal Borek. Myslí si, že ideologická hnutí neumí vládnout, což se stalo i Hamásu. „Hamás se uvrtal do řemesla, na které nemá,“ řekl zpravodaj.

„Hamás chtěl tedy velkou vlasteneckou válku, ve které bude zapomenuto na jeho rozpačité vládnutí posledních osmnácti let a ve které se naopak budou pohybovat jako ryba ve vodě,“ dodal Borek. Má dojem, že to teroristům zčásti vychází. Hamás zničen nebyl a v arabském i západním světě přibývá podpory Palestiny, poznamenal.

Vyslovil i teorii, že zdánlivá iracionalita útoku Hamásu na mnohem mocnějšího protivníka souvisí s tím, že Hamás možná není sám. V nějakou chvíli do konfliktu může vstoupit libanonská militantní organizace Hizballáh za podpory Íránu, shrnuje Borek. 

Izrael nemůže masakrovat civilisty, vysvětluje Borek

Izrael se na rozdíl od svého nepřítele musí ohlížet na mezinárodní veřejné mínění, což Borek považuje za důkaz, že nedochází k cílenému zabíjení civilistů v Gaze. „Izraelská armáda má pod sebou populaci, která vášnivě polemizuje,“ popsal Borek. V Izraeli je možnost vyjádřit nesouhlas, což je vidět například v levicovém deníku Ha’arec.

Tato armáda dále není čistě profesionální a má složku branců a záložníků. „Izraelští záložáci jsou zároveň voliči, jsou to občané. To nejsou žoldáci ani profesionální vojáci a budou si říkat, co si myslí o tom, co dělá stát Izrael, i o tom, co dělá armáda,“ podotkl. Proto si nemyslí, že by v Pásmu Gazy armáda masakrovala civilisty, protože mnozí občané z řad vojáků by pak odmítli sloužit.

Podobně na Izrael tlačí Spojené státy americké, jeho největší spojenec, aby minimalizoval civilní škody. „To jsou minimálně tři důvody, proč není žádné velké spiknutí, ve kterém Izraelci s chutí a tleskáním rukou masakrují palestinské civilisty, je to nesmysl,“ prohlásil Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 39 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...