Hamás chtěl „velkou vlasteneckou válku“, říká zpravodaj ČT David Borek

27 minut
Interview ČT24: David Borek
Zdroj: ČT24

Jedinou konstantou všech proměnných současného konfliktu na Blízkém východě je to, že Hamás chtěl válku. Brutální útok teroristů z Hamásu měl mimo jiné šokovat, zranit a mrzačit Izraelce, míní blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek, který o svých zkušenostech mluvil v Interview ČT24. V samotném Izraeli podle něj došlo za uplynulý měsíc k obrovským změnám.

„V duších Izraelců není dokresleno, co chtějí s Gazou,“ komentuje Borek stávající situaci v Izraeli, který se již měsíc vyrovnává s brutalitou útoku Hamásu z Pásma Gazy ze 7. října. Podle něj nemají představu ani běžní lidé, ani ti, kteří stojí v čele státu. „Myslím, že Izrael ví, co chce krátkodobě, tuší, co chce střednědobě, ale jenom tápe, co chce dlouhodobě,“ dodal.

Problémem je podle Borka do budoucna vyhlídka na vyhlášení palestinského státu. „Je to možné v situaci, kdy si to transakční, chladnokrevná mentalita Blízkého východu bude vykládat tak, že se vyplatilo 7. října zaútočit na Židy?“ přemýšlí. Izrael kvůli tomu prý uvažuje strnuleji než v minulosti. „Je to neřešitelná hádanka. Je nutné Palestincům nějak ustoupit, ale není možné to udělat tak, aby se to vykládalo jako vítězství, jako cena za teror,“ vysvětlil.

„Izraelská politika tak, jak jsme ji znali, skončila 7. října,“ podotkl. „Teď má v sobě duch nějaké sjednocující síly, kdy se spojili bývalí političtí rivalové a kdy veřejnost průřezově (…) podporuje krátkodobé cíle,“ popsal situaci v Izraeli.

Podle Borka nemá v době války smysl eskalovat spor o to, kdo nese odpovědnost za skutečnost, že Izrael nebyl na vpád teroristů připraven. Myslí si, že pokud by premiér Benjamin Netanjahu ve světle těchto událostí oznámil svůj konec v politice, začal by se Izrael zabývat bojem o nástupnictví, což v době války není namístě.

„Ale je nepochybné, že ta otázka viny se tam vznáší a velice brzy začne reálně ovlivňovat podobu politické scény v Izraeli,“ řekl. V této souvislosti dodal, že Netanjahuova kariéra je patrně ve svém posledním stádiu.

Vládnout Hamás neumí, bojovat ano

Ani po měsíci není prý svět o mnoho moudřejší, kde se přesně stala v Izraeli chyba, že nebyly plány na útok Hamásu odhaleny a nezabránilo se mu. „Jedinou konstantou ve všech těch proměnných (…) je, že Hamás chtěl válku,“ myslí si Borek. „Útok byl kalibrován tak, aby byl zraňující, brutální, zvířecí, aby to byl útok, který není konvenční válkou,“ dodal Borek. Myslí si, že ideologická hnutí neumí vládnout, což se stalo i Hamásu. „Hamás se uvrtal do řemesla, na které nemá,“ řekl zpravodaj.

„Hamás chtěl tedy velkou vlasteneckou válku, ve které bude zapomenuto na jeho rozpačité vládnutí posledních osmnácti let a ve které se naopak budou pohybovat jako ryba ve vodě,“ dodal Borek. Má dojem, že to teroristům zčásti vychází. Hamás zničen nebyl a v arabském i západním světě přibývá podpory Palestiny, poznamenal.

Vyslovil i teorii, že zdánlivá iracionalita útoku Hamásu na mnohem mocnějšího protivníka souvisí s tím, že Hamás možná není sám. V nějakou chvíli do konfliktu může vstoupit libanonská militantní organizace Hizballáh za podpory Íránu, shrnuje Borek. 

Izrael nemůže masakrovat civilisty, vysvětluje Borek

Izrael se na rozdíl od svého nepřítele musí ohlížet na mezinárodní veřejné mínění, což Borek považuje za důkaz, že nedochází k cílenému zabíjení civilistů v Gaze. „Izraelská armáda má pod sebou populaci, která vášnivě polemizuje,“ popsal Borek. V Izraeli je možnost vyjádřit nesouhlas, což je vidět například v levicovém deníku Ha’arec.

Tato armáda dále není čistě profesionální a má složku branců a záložníků. „Izraelští záložáci jsou zároveň voliči, jsou to občané. To nejsou žoldáci ani profesionální vojáci a budou si říkat, co si myslí o tom, co dělá stát Izrael, i o tom, co dělá armáda,“ podotkl. Proto si nemyslí, že by v Pásmu Gazy armáda masakrovala civilisty, protože mnozí občané z řad vojáků by pak odmítli sloužit.

Podobně na Izrael tlačí Spojené státy americké, jeho největší spojenec, aby minimalizoval civilní škody. „To jsou minimálně tři důvody, proč není žádné velké spiknutí, ve kterém Izraelci s chutí a tleskáním rukou masakrují palestinské civilisty, je to nesmysl,“ prohlásil Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 9 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 45 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami
Načítání...