Hamás chtěl „velkou vlasteneckou válku“, říká zpravodaj ČT David Borek

27 minut
Interview ČT24: David Borek
Zdroj: ČT24

Jedinou konstantou všech proměnných současného konfliktu na Blízkém východě je to, že Hamás chtěl válku. Brutální útok teroristů z Hamásu měl mimo jiné šokovat, zranit a mrzačit Izraelce, míní blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek, který o svých zkušenostech mluvil v Interview ČT24. V samotném Izraeli podle něj došlo za uplynulý měsíc k obrovským změnám.

„V duších Izraelců není dokresleno, co chtějí s Gazou,“ komentuje Borek stávající situaci v Izraeli, který se již měsíc vyrovnává s brutalitou útoku Hamásu z Pásma Gazy ze 7. října. Podle něj nemají představu ani běžní lidé, ani ti, kteří stojí v čele státu. „Myslím, že Izrael ví, co chce krátkodobě, tuší, co chce střednědobě, ale jenom tápe, co chce dlouhodobě,“ dodal.

Problémem je podle Borka do budoucna vyhlídka na vyhlášení palestinského státu. „Je to možné v situaci, kdy si to transakční, chladnokrevná mentalita Blízkého východu bude vykládat tak, že se vyplatilo 7. října zaútočit na Židy?“ přemýšlí. Izrael kvůli tomu prý uvažuje strnuleji než v minulosti. „Je to neřešitelná hádanka. Je nutné Palestincům nějak ustoupit, ale není možné to udělat tak, aby se to vykládalo jako vítězství, jako cena za teror,“ vysvětlil.

„Izraelská politika tak, jak jsme ji znali, skončila 7. října,“ podotkl. „Teď má v sobě duch nějaké sjednocující síly, kdy se spojili bývalí političtí rivalové a kdy veřejnost průřezově (…) podporuje krátkodobé cíle,“ popsal situaci v Izraeli.

Podle Borka nemá v době války smysl eskalovat spor o to, kdo nese odpovědnost za skutečnost, že Izrael nebyl na vpád teroristů připraven. Myslí si, že pokud by premiér Benjamin Netanjahu ve světle těchto událostí oznámil svůj konec v politice, začal by se Izrael zabývat bojem o nástupnictví, což v době války není namístě.

„Ale je nepochybné, že ta otázka viny se tam vznáší a velice brzy začne reálně ovlivňovat podobu politické scény v Izraeli,“ řekl. V této souvislosti dodal, že Netanjahuova kariéra je patrně ve svém posledním stádiu.

Vládnout Hamás neumí, bojovat ano

Ani po měsíci není prý svět o mnoho moudřejší, kde se přesně stala v Izraeli chyba, že nebyly plány na útok Hamásu odhaleny a nezabránilo se mu. „Jedinou konstantou ve všech těch proměnných (…) je, že Hamás chtěl válku,“ myslí si Borek. „Útok byl kalibrován tak, aby byl zraňující, brutální, zvířecí, aby to byl útok, který není konvenční válkou,“ dodal Borek. Myslí si, že ideologická hnutí neumí vládnout, což se stalo i Hamásu. „Hamás se uvrtal do řemesla, na které nemá,“ řekl zpravodaj.

„Hamás chtěl tedy velkou vlasteneckou válku, ve které bude zapomenuto na jeho rozpačité vládnutí posledních osmnácti let a ve které se naopak budou pohybovat jako ryba ve vodě,“ dodal Borek. Má dojem, že to teroristům zčásti vychází. Hamás zničen nebyl a v arabském i západním světě přibývá podpory Palestiny, poznamenal.

Vyslovil i teorii, že zdánlivá iracionalita útoku Hamásu na mnohem mocnějšího protivníka souvisí s tím, že Hamás možná není sám. V nějakou chvíli do konfliktu může vstoupit libanonská militantní organizace Hizballáh za podpory Íránu, shrnuje Borek. 

Izrael nemůže masakrovat civilisty, vysvětluje Borek

Izrael se na rozdíl od svého nepřítele musí ohlížet na mezinárodní veřejné mínění, což Borek považuje za důkaz, že nedochází k cílenému zabíjení civilistů v Gaze. „Izraelská armáda má pod sebou populaci, která vášnivě polemizuje,“ popsal Borek. V Izraeli je možnost vyjádřit nesouhlas, což je vidět například v levicovém deníku Ha’arec.

Tato armáda dále není čistě profesionální a má složku branců a záložníků. „Izraelští záložáci jsou zároveň voliči, jsou to občané. To nejsou žoldáci ani profesionální vojáci a budou si říkat, co si myslí o tom, co dělá stát Izrael, i o tom, co dělá armáda,“ podotkl. Proto si nemyslí, že by v Pásmu Gazy armáda masakrovala civilisty, protože mnozí občané z řad vojáků by pak odmítli sloužit.

Podobně na Izrael tlačí Spojené státy americké, jeho největší spojenec, aby minimalizoval civilní škody. „To jsou minimálně tři důvody, proč není žádné velké spiknutí, ve kterém Izraelci s chutí a tleskáním rukou masakrují palestinské civilisty, je to nesmysl,“ prohlásil Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 5 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 5 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 5 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 12 hhodinami
Načítání...