Hamás chtěl „velkou vlasteneckou válku“, říká zpravodaj ČT David Borek

27 minut
Interview ČT24: David Borek
Zdroj: ČT24

Jedinou konstantou všech proměnných současného konfliktu na Blízkém východě je to, že Hamás chtěl válku. Brutální útok teroristů z Hamásu měl mimo jiné šokovat, zranit a mrzačit Izraelce, míní blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek, který o svých zkušenostech mluvil v Interview ČT24. V samotném Izraeli podle něj došlo za uplynulý měsíc k obrovským změnám.

„V duších Izraelců není dokresleno, co chtějí s Gazou,“ komentuje Borek stávající situaci v Izraeli, který se již měsíc vyrovnává s brutalitou útoku Hamásu z Pásma Gazy ze 7. října. Podle něj nemají představu ani běžní lidé, ani ti, kteří stojí v čele státu. „Myslím, že Izrael ví, co chce krátkodobě, tuší, co chce střednědobě, ale jenom tápe, co chce dlouhodobě,“ dodal.

Problémem je podle Borka do budoucna vyhlídka na vyhlášení palestinského státu. „Je to možné v situaci, kdy si to transakční, chladnokrevná mentalita Blízkého východu bude vykládat tak, že se vyplatilo 7. října zaútočit na Židy?“ přemýšlí. Izrael kvůli tomu prý uvažuje strnuleji než v minulosti. „Je to neřešitelná hádanka. Je nutné Palestincům nějak ustoupit, ale není možné to udělat tak, aby se to vykládalo jako vítězství, jako cena za teror,“ vysvětlil.

„Izraelská politika tak, jak jsme ji znali, skončila 7. října,“ podotkl. „Teď má v sobě duch nějaké sjednocující síly, kdy se spojili bývalí političtí rivalové a kdy veřejnost průřezově (…) podporuje krátkodobé cíle,“ popsal situaci v Izraeli.

Podle Borka nemá v době války smysl eskalovat spor o to, kdo nese odpovědnost za skutečnost, že Izrael nebyl na vpád teroristů připraven. Myslí si, že pokud by premiér Benjamin Netanjahu ve světle těchto událostí oznámil svůj konec v politice, začal by se Izrael zabývat bojem o nástupnictví, což v době války není namístě.

„Ale je nepochybné, že ta otázka viny se tam vznáší a velice brzy začne reálně ovlivňovat podobu politické scény v Izraeli,“ řekl. V této souvislosti dodal, že Netanjahuova kariéra je patrně ve svém posledním stádiu.

Vládnout Hamás neumí, bojovat ano

Ani po měsíci není prý svět o mnoho moudřejší, kde se přesně stala v Izraeli chyba, že nebyly plány na útok Hamásu odhaleny a nezabránilo se mu. „Jedinou konstantou ve všech těch proměnných (…) je, že Hamás chtěl válku,“ myslí si Borek. „Útok byl kalibrován tak, aby byl zraňující, brutální, zvířecí, aby to byl útok, který není konvenční válkou,“ dodal Borek. Myslí si, že ideologická hnutí neumí vládnout, což se stalo i Hamásu. „Hamás se uvrtal do řemesla, na které nemá,“ řekl zpravodaj.

„Hamás chtěl tedy velkou vlasteneckou válku, ve které bude zapomenuto na jeho rozpačité vládnutí posledních osmnácti let a ve které se naopak budou pohybovat jako ryba ve vodě,“ dodal Borek. Má dojem, že to teroristům zčásti vychází. Hamás zničen nebyl a v arabském i západním světě přibývá podpory Palestiny, poznamenal.

Vyslovil i teorii, že zdánlivá iracionalita útoku Hamásu na mnohem mocnějšího protivníka souvisí s tím, že Hamás možná není sám. V nějakou chvíli do konfliktu může vstoupit libanonská militantní organizace Hizballáh za podpory Íránu, shrnuje Borek. 

Izrael nemůže masakrovat civilisty, vysvětluje Borek

Izrael se na rozdíl od svého nepřítele musí ohlížet na mezinárodní veřejné mínění, což Borek považuje za důkaz, že nedochází k cílenému zabíjení civilistů v Gaze. „Izraelská armáda má pod sebou populaci, která vášnivě polemizuje,“ popsal Borek. V Izraeli je možnost vyjádřit nesouhlas, což je vidět například v levicovém deníku Ha’arec.

Tato armáda dále není čistě profesionální a má složku branců a záložníků. „Izraelští záložáci jsou zároveň voliči, jsou to občané. To nejsou žoldáci ani profesionální vojáci a budou si říkat, co si myslí o tom, co dělá stát Izrael, i o tom, co dělá armáda,“ podotkl. Proto si nemyslí, že by v Pásmu Gazy armáda masakrovala civilisty, protože mnozí občané z řad vojáků by pak odmítli sloužit.

Podobně na Izrael tlačí Spojené státy americké, jeho největší spojenec, aby minimalizoval civilní škody. „To jsou minimálně tři důvody, proč není žádné velké spiknutí, ve kterém Izraelci s chutí a tleskáním rukou masakrují palestinské civilisty, je to nesmysl,“ prohlásil Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 24 mminutami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 54 mminutami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 1 hhodinou

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 2 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 8 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...