Američané plánují do Pásma Gazy dodávat dva miliony dávek jídla denně

Nahrávám video

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Ze základny amerického námořnictva ve Virginii vyrážejí logistici a ženisté s tunami materiálu do Středozemního moře. Jejich cílem je Pásmo Gazy. Přístav si budou muset sami postavit. Teď tam totiž žádný, ve kterém by velké lodě s humanitární pomocí mohly zakotvit, není.

Stavbu plovoucích přístavů americké námořnictvo pravidelně cvičí třeba ve Spojených arabských emirátech. U Gazy vojáci sestaví obří plovoucí dok, přes něj pomoc přeloží na malé transportní čluny. Ty ji převezou na pontonové molo, ze kterého ji odvezou náklaďáky na pevninu.

Na ní, jak Pentagon zdůrazňuje, nikdo z amerických vojáků působit nebude. Bezpečnostní zónu, která bude bránit civilistům se na molo dostat, by měla spravovat izraelská armáda.

Provizorní přístav pro americkou humanitární pomoc u Pásma Gazy
Zdroj: ČT24

Kvůli humanitární situaci v Gaze kritizují Izrael spojenci

„Budeme schopní dodávat přes dva miliony dávek potravin denně,“ řekl velitel logistické jednotky americké armády John Brad Hinson. Podle plánu by dodávky měly začít zhruba za dva měsíce.

Ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s protějšky z Evropy i arabských zemí však neupřesnil, kdy by měl být koridor funkční. „Nějaký čas zabere, než jej zřídíme,“ řekl. Umožní podle něj i distribuci zdravotnického materiálu a vody.

Situace v Gaze se ale zhoršuje každým dnem. OSN varuje, že na 600 tisíc lidí, tedy čtvrtina obyvatel, je krok od hladomoru. Pomoc stabilně proudí přes dva přechody na jihu – z Egypta a Izraele.

Před Radou bezpečnosti OSN se za to do Izraele ostře opřel šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Nejpřirozenější cesta k poskytování pomoci po zemi je zavřená. Uměle zavřená. Hladovění je používáno jako válečná zbraň,“ řekl Borrell.

Stále hlasitěji se ozývá také hlavní izraelský spojenec – Washington. I kvůli plánovanému postupu na jih do Rafáhu, kam prchla většina civilistů. „Neviděli jsme žádný důvěryhodný plán na ochranu těchto civilistů. O našich obavách s izraelskou vládou jednáme,“ uvedl poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Izraelská armáda ve středu oznámila, že pustila do severní části Gazy šest kamionů s pomocí přes nový provizorní přechod. USA i další země mezitím pokračují v leteckých dodávkách jídla, které však zprostředkovávají relativně malý přísun pomoci. Blinken navíc zdůraznil, že námořní koridor je doplňkem, nikoli náhradou za pozemní doručování jídla a další pomoci. 

Podle izraelského premiéra vláda na civilisty v Gaze nezapomíná. „Přijímáme tak velká opatření na minimalizaci civilních ztrát jako žádná jiná armáda v historii,“ řekl Benjamin Netanjahu, který trvá na tom, že pokud Hamás zcela nezničí, teroristé Gazu znovu ovládnou.

Hrozil by tak podle něj další útok jako ten z loňského října, při kterém zemřelo na 1200 Izraelců. Na 130 rukojmích, živých či mrtvých, je navíc stále kdesi v Gaze.

Vývoj posledních týdnů je pro Izrael zneklidňující, domnívá se Borek

„Izrael měl bezprostředně po 7. říjnu instinktivní politiku: 'Z vašeho území vzešel nejhorší teroristický útok v dějinách Izraele, na vašem území jste si před necelými dvaceti lety svobodně zvolili Hamás, na vašem území velká část obyvatel vyznává představu, že zabíjet Židy je správné,'“ popsal zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„V takovém případě už žádná elektřina, žádná voda, žádné zboží z našeho území, jak to bylo před 7. říjnem,“ dodal k politice Izraele vůči Palestincům. Ta podle něj ale narazila v řádu několika týdnů na „zeď reality“.

Silou Palestinců je podle Borka jejich slabost. „Dlouhodobá neschopnost vytvářet stabilní politický systém a stabilní ekonomický systém sice navenek poškozuje Palestince a zejména civilisty, ale ve skutečnosti prospívá palestinskému národnímu hnutí,“ řekl. Západní politici se podle něj chtějí vyhnout scénáři hladomoru a anarchie v Gaze a budou proto tlačit na Izrael.

Pro židovský stát je přitom zásadní funkční spojenectví s Washingtonem. „V tomto ohledu je vývoj posledních týdnů pro Izrael zneklidňující,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 6 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 5 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 5 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.