Američané plánují do Pásma Gazy dodávat dva miliony dávek jídla denně

Nahrávám video
Horizont ČT24: Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy
Zdroj: ČT24

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Ze základny amerického námořnictva ve Virginii vyrážejí logistici a ženisté s tunami materiálu do Středozemního moře. Jejich cílem je Pásmo Gazy. Přístav si budou muset sami postavit. Teď tam totiž žádný, ve kterém by velké lodě s humanitární pomocí mohly zakotvit, není.

Stavbu plovoucích přístavů americké námořnictvo pravidelně cvičí třeba ve Spojených arabských emirátech. U Gazy vojáci sestaví obří plovoucí dok, přes něj pomoc přeloží na malé transportní čluny. Ty ji převezou na pontonové molo, ze kterého ji odvezou náklaďáky na pevninu.

Na ní, jak Pentagon zdůrazňuje, nikdo z amerických vojáků působit nebude. Bezpečnostní zónu, která bude bránit civilistům se na molo dostat, by měla spravovat izraelská armáda.

Provizorní přístav pro americkou humanitární pomoc u Pásma Gazy
Zdroj: ČT24

Kvůli humanitární situaci v Gaze kritizují Izrael spojenci

„Budeme schopní dodávat přes dva miliony dávek potravin denně,“ řekl velitel logistické jednotky americké armády John Brad Hinson. Podle plánu by dodávky měly začít zhruba za dva měsíce.

Ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s protějšky z Evropy i arabských zemí však neupřesnil, kdy by měl být koridor funkční. „Nějaký čas zabere, než jej zřídíme,“ řekl. Umožní podle něj i distribuci zdravotnického materiálu a vody.

Situace v Gaze se ale zhoršuje každým dnem. OSN varuje, že na 600 tisíc lidí, tedy čtvrtina obyvatel, je krok od hladomoru. Pomoc stabilně proudí přes dva přechody na jihu – z Egypta a Izraele.

Před Radou bezpečnosti OSN se za to do Izraele ostře opřel šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Nejpřirozenější cesta k poskytování pomoci po zemi je zavřená. Uměle zavřená. Hladovění je používáno jako válečná zbraň,“ řekl Borrell.

Stále hlasitěji se ozývá také hlavní izraelský spojenec – Washington. I kvůli plánovanému postupu na jih do Rafáhu, kam prchla většina civilistů. „Neviděli jsme žádný důvěryhodný plán na ochranu těchto civilistů. O našich obavách s izraelskou vládou jednáme,“ uvedl poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Izraelská armáda ve středu oznámila, že pustila do severní části Gazy šest kamionů s pomocí přes nový provizorní přechod. USA i další země mezitím pokračují v leteckých dodávkách jídla, které však zprostředkovávají relativně malý přísun pomoci. Blinken navíc zdůraznil, že námořní koridor je doplňkem, nikoli náhradou za pozemní doručování jídla a další pomoci. 

Podle izraelského premiéra vláda na civilisty v Gaze nezapomíná. „Přijímáme tak velká opatření na minimalizaci civilních ztrát jako žádná jiná armáda v historii,“ řekl Benjamin Netanjahu, který trvá na tom, že pokud Hamás zcela nezničí, teroristé Gazu znovu ovládnou.

Hrozil by tak podle něj další útok jako ten z loňského října, při kterém zemřelo na 1200 Izraelců. Na 130 rukojmích, živých či mrtvých, je navíc stále kdesi v Gaze.

Vývoj posledních týdnů je pro Izrael zneklidňující, domnívá se Borek

„Izrael měl bezprostředně po 7. říjnu instinktivní politiku: 'Z vašeho území vzešel nejhorší teroristický útok v dějinách Izraele, na vašem území jste si před necelými dvaceti lety svobodně zvolili Hamás, na vašem území velká část obyvatel vyznává představu, že zabíjet Židy je správné,'“ popsal zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„V takovém případě už žádná elektřina, žádná voda, žádné zboží z našeho území, jak to bylo před 7. říjnem,“ dodal k politice Izraele vůči Palestincům. Ta podle něj ale narazila v řádu několika týdnů na „zeď reality“.

Silou Palestinců je podle Borka jejich slabost. „Dlouhodobá neschopnost vytvářet stabilní politický systém a stabilní ekonomický systém sice navenek poškozuje Palestince a zejména civilisty, ale ve skutečnosti prospívá palestinskému národnímu hnutí,“ řekl. Západní politici se podle něj chtějí vyhnout scénáři hladomoru a anarchie v Gaze a budou proto tlačit na Izrael.

Pro židovský stát je přitom zásadní funkční spojenectví s Washingtonem. „V tomto ohledu je vývoj posledních týdnů pro Izrael zneklidňující,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
před 1 hhodinou

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě opět zvednul ceny ropy, později začaly silně klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později rychle klesaly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v 15:00 byla u stovky dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, v 15:00 to bylo zhruba 93,70 dolarů. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v 15:00 se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
před 1 hhodinou

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovovalo lety po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...