Schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem vyvolala ve světě rozporuplné reakce. Zatímco Izrael kvituje snahu Moskvy a Washingtonu o zajištění bezpečnosti židovského státu, Ukrajina Trumpa kritizuje za to, že nezmínil anektovaný Krym. Výsledky summitu oceňují ruští politici i média, naopak americké demokraty i některé republikány rozhořčila Trumpova slova, podle kterých v otázce vměšování Ruska do voleb v USA věří Putinovi. Bílý dům oznámil, že se americký prezident během úterý sejde s představiteli amerického Kongresu.
Trumpova slova o tom, že nevidí důvod, proč by se Rusko vměšovalo do amerických voleb, znepokojila bývalého šéfa CIA Johna O. Brennana. Ještě v neděli Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton v televizi ABC News tvrdil, že Trumpova administrativa velmi problematicky vnímá ruské vměšování do voleb. „Dnes ale Trump po boku Putina řekl, že nevidí žádný důvod, proč by Rusko do voleb v roce 2016 zasahovalo,“ napsala na Twitteru reportérka ABC Meridith McGrawová.
Vůdkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů USA Nancy Pelosiová poznamenala, že Putin na Trumpa něco musí mít, jinak by se takto americký prezident nemohl chovat. „Dnes takzvaný americký lídr ostudně selhal, neboť se nedokázal postavit člověku, který stál v čele útoků,“ napsala na Twitteru Pelosiová s odkazem na 12 Rusů, které USA minulý týden obvinily z hackerských útoků a snah ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016. „Vážně, co na něj Putin má, že se Trump tak bojí?“ dodala.
Arizonský republikánský senátor Jeff Flake již před summitem vyjadřoval pochybnosti, zda Trump setkání s ruským prezidentem zvládne. „Nikdy jsem si nemyslel, že uvidím amerického prezidenta vedle ruského, jak bude obviňovat Spojené státy z ruské agrese. Je to zavrženíhodné,“ uvedl Flake.
Bývalý šéf polské diplomacie, nyní opoziční politik Radoslaw Sikorski Trumpa kritizoval za to, že se Putinovi v žádné otázce nepostavil na odpor. „Prezident USA, který tak snadno napadá spojence Ameriky, se nepostavil na odpor ruskému prezidentovi v žádné otázce. To, že Putin musel napovědět Trumpovi, jaké je stanovisko USA ohledně anexe Krymu, doplnilo obraz pádu,“ napsal Sikorski na Twitteru.
Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan zdůraznil, že není pochyb o tom, že Moskva do voleb v roce 2016 zasahovala a že Trump musí uznat, že Rusko není přítelem Ameriky. „Neexistuje žádná morální rovnocennost mezi Spojenými státy a Ruskem, které zůstává nepřátelské vůči našim nejzákladnějším hodnotám a ideálům,“ uvedl v prohlášení Ryan s tím, že USA musí hnát Moskvu k odpovědnosti a musí ji přimět, aby přestala se svými odpornými útoky na demokracii.
I ukrajinští diplomaté, politologové i aktivisté si všímají toho, že Trump se během tiskové konference vůbec nezmínil o Ukrajině. V uplynulých dnech přitom několikrát uvedl, že chce s Putinem hovořit rovněž o této problematice. Ruská anexe Krymu je totiž jedním z důvodů nynějších velmi chladných vztahů mezi Západem a Ruskem.
Tajné služby USA trvají na závěru, že Rusko podkopávalo volby
Americké tajné služby trvají na svých závěrech, že Rusko se vměšovalo do předloňských prezidentských voleb ve Spojených státech a že se snaží podkopat americkou demokracii. V prohlášení to podle agentury Reuters uvedl šéf amerických tajných služeb (DNI) Dan Coats.
„V našem posudku o vměšování Rusů do voleb v roce 2016 a jejich pokračujícím a všudypřítomném úsilí podkopat naši demokracii jsme se vyjádřili jasně,“ uvedl Coats. Dodal, že americké rozvědky budou nadále poskytovat pravdivá a objektivní zpravodajská hodnocení.
Funkce šéfa amerických tajných služeb vznikla po teroristických útocích na USA v září 2001 a Coats ji od loňského března zastává jako v pořadí pátý. Ředitel zpravodajských služeb je hlavním bezpečnostním poradcem amerického prezidenta a jeho úkolem je koordinace civilního a vojenského špionážního aparátu.
Rusové mají summit za své vítězství
Ruské reakce jsou veskrze pozitivní, uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas. „Například šéf zahraničního výboru Rady federace Kosačov řekl, že bylo dosaženo všeho, co bylo v dané chvíli možné,“ citoval politika novinář. Sdělovací prostředky v Rusku píší o schůzce rovnocenných partnerů, sdělil dále Karas. Zpravodaj mimo jiné uvedl, že pro Rusko je summit důkazem, že si počíná dobře v Sýrii.
Podle předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové je „velmi dobrým znamením“, že USA a Rusko odstartovaly dialog. „Toto setkání má obrovský význam pro svět, pro globální stabilitu,“ poznamenala ruská politička.
Trumpova slova se líbila i židovskému státu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po summitu ocenil, že Moskvě i Washingtonu jde o bezpečnost Izraele.
Pokud by došlo k domluvě o kontrole zbrojení, bylo by setkání úspěchem, uvedla ještě před schůzkou šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Myslím, že na to čeká celý svět a je to něco, co mají oba pod přímou kontrolou,“ komentovala setkání státníků ve finském hlavním městě. EU má podle ní jasno v tom, kdo je přítel a kdo je strategický protivník. Reagovala tak na vyjádření prezidenta Trumpa, který Evropu označil – především v souvislosti s obchodními vztahy – za protivníka USA.
Rusko chce být mírotvůrcem, míní finský ministr zahraničí
Rusko si možná po úspěšném uspořádání mistrovství světa ve fotbale a po helsinské schůzce amerického a ruského prezidenta pokusí vydobýt roli mírotvůrce, uvedl finský ministr zahraničí Timo Soini. Zároveň dodal, že si nemyslí, že dojde k podobné záležitosti jako po olympijských hrách v roce 2014 v ruském Soči, kdy Rusko následně anektovalo ukrajinský Krym.
„Myslím, že po mistrovství světa a po tomto summitu k podobné věci (jako byl Krym) nedojde,“ řekl Soini po dnešním jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem, které se uskutečnilo na okraj summitu USA a Ruska. „(Rusko) by mohlo překvapit jiným způsobem… Mohli by se stát mírotvůrcem na Ukrajině, v Sýrii, pokud jde o jaderné zbraně,“ dodal.
Historický moment, míní Babiš
Podle předsedy nové české vlády je důležité, že začal dialog. „Z pohledu mezinárodních vztahů bylo dnešní setkání Trump–Putin historickým momentem. Po letech nepřátelství přichází dialog, a to je strašně důležité pro celý svět i pro nás v Evropě. Všechna témata, o kterých spolu tito dva vrcholní představitelé mluvili, jsou velmi důležitá. Denuklearizace, nukleární program Íránu, řešení dlouhotrvajícího konfliktu na Korejském poloostrově, samozřejmě spolupráce v Sýrii a ekonomická spolupráce,“ uvedl český premiér Andrej Babiš (ANO).
„Od prezidenta Putina také konečně zaznělo, že běženci ze Sýrie by se měli vracet zpátky do své země. To my říkáme několik let. Upozorňuji na to celou dobu, že právě společný postup USA a Ruska v Sýrii může tento konflikt vyřešit. Takže ano, nový dialog dvou nejvlivnějších prezidentů světa je dobrá zpráva. Pokud v tom budou pokračovat, jejich spolupráce je pro svět a řešení spousty konfliktů nutná,“ dodal Babiš.
Setkání obou státníků ocenil rovněž český prezident Miloš Zeman. „Pan prezident uspořádání setkání prezidentů USA a Ruska v Helsinkách uvítal. Je velmi důležité, aby spolu velmoci vedly dialog. Jen prostřednictvím dialogu se totiž dají vyřešit zásadní problémy,“ sdělil ČTK ještě před ukončením vrcholné schůzky prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který byl pověřen řízením české diplomacie, vyzdvihl ochotu státníků jednat o jaderném odzbrojení či řešení syrského konfliktu, což jsou podle něj „dobré zprávy pro celý svět“. Jiní politici to vidí víc skepticky. „Na mě ta schůzka působila tak, že tam oba prezidenti řeší svoji domácí politiku, možná víc než tu zahraniční,“ podotkl člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Karel Krejza (ODS).
„Tisková prohlášení jsou jedna věc, až případný výsledek jednání a konkrétní kroky ukážou, jestli to byl krok správným směrem,“ prohlásil šéf KSČM Vojtěch Filip.
