Evropská komise zarazila spojení Siemensu a Alstomu. Obává se dominance na železničním trhu

Evropská komise zablokovala fúzi německého Siemensu a francouzské společnosti Alstom. Podle ní by vznikl nezpochybnitelný lídr trhu, což by ohrozilo sektor v oblasti železniční signalizační techniky a vysokorychlostních vlaků. Oznámila to komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Alstom je výrobcem signalizační techniky i francouzských vlakových souprav TGV. Naproti tomu Siemens vyvíjí německé vysokorychlostní vlaky ICE. Plánovaným spojením měla vzniknout druhá největší firma v oblasti železniční techniky na světě s ročními tržbami zhruba 15 miliard eur (384 miliard korun).

Spojení železničních aktivit obou firem by tak podle Evropské komise výrazně zredukovalo soutěž v obou segmentech a zbavilo zákazníky, včetně provozovatelů železniční dopravy a správců infrastruktury, možnosti výběru dodavatele a produktů.

„Společnosti nechtěly řešit naše vážné obavy o hospodářskou soutěž,“ uvedla Vestagerová. Spojení by podle ní bez dostatečných pojistek vedlo k vyšším cenám signalizačních systémů, které jsou významné pro bezpečnost pasažérů, i ke zdražení vysokorychlostních vlaků. Poškodilo by to podle ní také inovace.

Na tisíce povolených fúzí připadá několik zablokovaných

Firmy ve snaze vyhnout se zablokování návrhu fúze nabídly například odprodej části svého podnikání v oblasti signalizační techniky a sdílení licenční smlouvy na technologii vysokorychlostních vlaků Siemensu v Evropě po dobu deseti let. Podle Komise to ale nejsou kroky, které by mohly zabránit vyšším cenám a zachování šíře nabídky na trhu.

Komisařka Vestagerová přitom připomněla, že v minulých letech povolili přes tři tisíce spojení firem a zablokovali jen sedm. Rozhodnutí Komise je podle Vestagerové vždy založeno na právním základě a podrobné hospodářské analýze. „Úlohou naší kontroly fúzí je bránit vzniku monopolů či dominantních hráčů na trhu, což by poškodilo soutěž i spotřebitele,“ upozornila.

Ve středu Komise ovšem zakázala ještě jedno chystané převzetí, a to divize plochých válcovaných produktů firmy Aurubis a firmy Schwermetall jiným německým zpracovatelem mědi, společností Wieland. Komise krok zdůvodnila vážnými obavami z toho, že fúze by omezila konkurenci a vedla k růstu cen měděných válcovaných produktů, které používají evropští výrobci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...