Horizont ČT24 strana 5 z 5

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

Ruská invaze na Ukrajinu nemá mezi ruskými politiky, natož státními zaměstnanci takřka žádné otevřené odpůrce a kritiky. Jednou z mála prominentních výjimek je Boris Bondarev, který v květnu odstoupil z funkce poradce stálé mise Ruské federace při OSN na protest proti agresi. V obavách o svůj život a svobodu následně zažádal ve Švýcarsku o politický azyl.

Záchranáři na jihozápadě Číny stále zápasí o životy těch, které zasypalo pondělní zemětřesení. Úřady dosud napočítaly čtyřiasedmdesát mrtvých, desítky lidí se pohřešují. Navzdory druhotným otřesům pokračují úřady v nařízené uzávěře, která má zabránit šíření koronaviru. Čína zažívá největší vlnu covidu od začátku pandemie. Lockdown platí pro třiatřicet měst a pětašedesát milionů lidí.

Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Protiruské západní sankce jsou podle něj krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Moskva sankce kritizuje opakovaně, přestože tvrdí, že nefungují. Interní dokument ruské vlády přitom varuje před hlubokými a vleklými dopady západních postihů na ruskou ekonomiku.

K Pákistánu sužovanému katastrofálními záplavami se blíží další monzuny. Během nejhorších povodní v moderních dějinách 220milionové země živoří stovky tisíc obyvatel v provizorních přístřešcích, pomoc s chybějícími zásobami jídla se k nim často dostává jen na lodích. Během povodní zahynulo nejméně 1300 lidí, z toho asi třetina dětí.

Michail Gorbačov by podle politického geografa Michaela Romancova své kroky vedoucí k rozpadu Sovětského svazu nezopakoval, pokud by věděl, že současné Rusko vyvolá válku. Rusové se upínají k falešnému obrazu své vlastní velikosti a významu, tvrdí Romancov a říká, že Ruská federace je příliš orientovaná na svou minulost a do ní také kráčí. Putinův režim se podle něj stává režimem neosovětským. Politický geograf byl hostem pořadu Horizont ČT24.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Izraelská armáda v pátek odpoledne zahájila nálety v Pásmu Gazy, cílem byla podle ní militantní skupina Islámský džihád. Palestinské ministerstvo zdravotnictví už informovalo o deseti mrtvých, včetně nejméně jednoho dítěte, a dalších padesáti raněných. Islámský džihád oznámil, že mezi mrtvými je jeden z jeho velitelů. Mluvčí izraelské armády podle Reuters odhaduje, že při náletech zahynulo zhruba 15 teroristů.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Obě strany testují odhodlání té druhé hájit své pozice a stanoviska, řekl o napětí na kosovsko-srbské hranici v pondělním Horizontu Jan Pelikán z katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který v minulosti působil jako civilní administrátor v Kosovu, v Událostech, komentářích upozornil, že místní vůdci si hrají na sudu se střelným prachem.

Evropská komise v pátek navrhla v rámci dalšího rozšíření protiruských sankcí zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.

Kuba si připomíná rok od rozsáhlých protestů, kterých se tehdy účastnily desítky tisíc lidí nejen v metropoli. Režim mnoho účastníků pozatýkal a stovky odsoudil k dlouholetým trestům. Napětí na ostrově nyní opět narůstá. Hospodářská situace se nelepší, země nemá dostatek pohonných hmot ani potravin a dochází i k rozsáhlým výpadkům elektřiny.

Nejvyšší soud Spojených států v pátek zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství. To, že se vrcholová instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, rozhodla verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená to, že budou interrupce považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech. Podle agentury AP se dá očekávat, že možná až polovina amerických států interrupce zakáže.

Ve věku 89 let zemřel dlouholetý člen zpravodajství České televize Zdeněk Velíšek. Věnoval se především evropským záležitostem a hlavně Francii. Získal i francouzský Řád umění a literatury. Po sovětské okupaci v roce 1968 musel tehdejší redakci opustit a vrátil se až po sametové revoluci.

Federální soud v USA pustil bezpodmínečně na svobodu Johna Hinckleyho, který se v roce 1981 pokusil zastřelit tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana. Hinckley žil od roku 2016 pod kontrolou úřadů v domě své matky. Předchozích 35 let strávil na uzavřeném oddělení psychiatrické nemocnice. Reaganova nadace rozhodnutí justice kritizovala. Podle velvyslance v USA Hynka Kmoníčka přichází rozhodnutí v nevhodné době.

Ukrajinský konflikt postihl východ Evropy, je ale velkým testem i pro západní svět. Alespoň prozatím ho válka sjednotila. Jak pevná, nebo křehká je ale tato jednota? Jak by s ní otřásly změny ve státech, které se k válce stavějí nejrozhodněji? Pondělní hlasování o důvěře britskému premiérovi Borisu Johnsonovi tak mohlo mít vhledem k těmto otázkám větší význam než jen osud jednoho politika.

Úterní střelba v Robbově základní škole v městě Uvalde ve státě Texas, při níž zahynulo jednadvacet lidí, znovu otevřela debatu o kontrole prodeje zbraní v USA. Emotivně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který vyzval občany, aby se vzepřeli zbrojařské lobby. Zákony, které by umožnily omezit prodej útočných pušek, v americkém Kongresu dlouhodobě blokuje část zákonodárců z řad republikánů. Média proto předpokládají, že zemi žádné změny nečekají.

S blížící se sklizní na Ukrajině narůstají ve světě obavy z nedostatku jídla. Okupace černomořských přístavů země Ruskem a blokáda těch stále v ukrajinských rukách přerušila exportní cesty. Běžně Ukrajina vyváží pět milionů tun pšenice měsíčně. Kvůli válce to je teď sotva dvě stě tisíc až jeden milion. S vývozem už pomáhají i české vlaky.

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

O taktice okupačních sil v Donbasu rozhoduje podle západních armádních zdrojů přímo prezident Vladimir Putin, spolu s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. A to i na úrovni, která běžně náleží střednímu velení. Bezpečnostní analytik Josef Kraus říká, že to svědčí o špatném způsobu vedení války. Američtí analytici zase tvrdí, že mezi ruskými vojenskými odborníky rostou pochybnosti o efektivitě armády.

Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na úterý generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Náměstkyně ministra obrany předtím oznámila, že z ruskými jednotkami obklíčeného hutního komplexu Azovstal bylo v pondělí evakuováno 264 ukrajinských vojáků, z nichž 53 je vážně zraněných. Zamířili na území ovládané ruskými silami. Evakuované bojovníky z mariupolských oceláren chce Kyjev vyměnit za ruské válečné zajatce. Po pondělním odvozu raněných v úterý odpoledne vyjelo na okupovaná území dalších nejméně sedm autobusů s ukrajinskými vojáky. Někteří však v areálu zřejmě zůstávají.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Ruské invazní jednotky se snaží posílit své pozice na Hadím ostrově v Černém moři. Pokud by se jim zde podařilo rozmístit protivzdušnou obranu, mohly by ovládnout severozápadní část Černého moře, varují britské tajné služby. Odstřižení Ukrajiny od moře přitom může výrazně poškodit její ekonomiku, zdůraznil v pořadu Horizont ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.