Evropská komise navrhla zákaz dovozu ruského zlata. Rozšířila by také sankční seznam oligarchů

Evropská komise v pátek navrhla v rámci dalšího rozšíření protiruských sankcí zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.

Evropská sedmadvacítka od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu přijala šest balíků sankcí, jejichž cílem je zejména omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina financovat válečnou kampaň. Po komplikované shodě na částečném ropném embargu v šesté sankční sadě však unijní činitelé hovoří o tom, že spíše než sedmý plnohodnotný balík bude nový návrh „udržovacím“.

Podle místopředsedy Komise Maroše Šefčoviče se v pátek navržená opatření spíše týkají dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7.

Zlato jako zdroj příjmů elity spojené s Kremlem

„Brutální ruská válka proti Ukrajině pokračuje v nezmenšené míře. Proto dnes navrhujeme upevnit sankce EU tvrdě zasahující Kreml, vynucovat je účinněji a prodloužit je do ledna 2023,“ komentovala v pátek návrh předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Zásadní novinkou má být pouze zákaz dovozu ruského zlata, které Brusel vidí jako zdroj nemalých příjmů elity spojené s Kremlem. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by nová sankční sada měla také rozšířit seznam činitelů a oligarchů, kteří mají zmrazený majetek v EU a zakázané cesty na její území. 

Ruské společnosti loni vytěžily 346,4 tuny zlata. Z toho přibližně 87 procent, tedy 302,2 tuny, vyvezly, za což utržily 17,4 miliardy dolarů (asi 422,65 miliardy korun), uvedl ruský server RBK s odvoláním na celní statistiky a ministerstvo financí. Lví díl exportu, 88 procent, připadal na Británii, která je největším centrem mezinárodního obchodu s drahými kovy.

Server tyto údaje uvedl již v souvislosti s ohlášeným záměrem západních států ze skupiny G7 omezit ruské příjmy z vývozu zlata. Tato zpráva na konci června vedla k oslabení akcií ruských společností těžících zlato na moskevské burze, které ovšem ztrátu ještě téhož dne dohnaly. Rusko přestalo prodávat zlato na Západ už v březnu, ale novinka z G7 pohřbila poslední naděje na normalizaci situace, poznamenal RBK.

Asijští zákazníci kupují ruské zlato pod cenou

Ruské těžařské společnosti se mohou přeorientovat na asijský či domácí trh. Úskalí ale tkví v tom, že ruský regulátor i asijští partneři kupují toto zlato pod cenou na světovém trhu. Další možností je prodávat zlato na Západ přes prostředníky, dodal RBK.

Tehdy oslovení experti se přitom rozcházeli v názoru, zda zřeknutí se dovozu ruského zlata státy G7 povede k růstu cen zlata.

Koncem června se cena zlata nacházela nad 1800 dolary (zhruba 44 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu), zatímco v pátek se pohybuje v blízkosti 1700 dolarů za unci. Od začátku tohoto týdne ztrácí přes dvě procenta a je na cestě k pátému týdennímu poklesu za sebou, napsala agentura Reuters. 

Ekonom Zahradník: Ruská ekonomika pozvolna eroduje

Podle ekonoma Petra Zahradníka z České spořitelny Rusko nejvíce pociťuje sankce, které se týkají omezení obchodních a investičních vztahů zejména s Evropskou unií. Citelným omezením je pro zemi ale také odchod zahraničních firem a dovozců i vývozců zboží. Jde podle něj ale zároveň o oblast, kde je stále možné „přitáhnout kohouty“.

„Sankce ruskou ekonomiku pozvolna erodují, nikoliv ale tak intenzivně, aby ta eroze byla schopná zastavit válku,“ řekl ekonom. Dochází podle něj k destrukci trhu a roste nezaměstnanost, i když uznal, že „standardní ekonomické veličiny nejsou na ruské hospodářství úplně aplikovatelné“, protože je kvůli válce částečně řízené. 

Evropskou komisí navrhnované sankce se mají týkat i vojensky využitelné techniky. Podle Zahradníka je však ruský vojenský průmysl do velké míry soběstačný. Podařilo se jej ale omezit tam, kde spoléhá na západní dodávky. „Nicméně je to pouze menšina ruského vojenského arzenálu. Tam je bohužel účinnost sankcí velmi limitovaná,“ dodal v pořadu Horizont ČT24.

5 minut
Ekonom Petr Zahradník o protiruských sankcích
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel tento úder bezprostředně nekomentovala. Terčem izraelských úderů byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 10 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 11 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 12 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 14 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...