Evropská komise v pátek navrhla v rámci dalšího rozšíření protiruských sankcí zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.
Evropská sedmadvacítka od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu přijala šest balíků sankcí, jejichž cílem je zejména omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina financovat válečnou kampaň. Po komplikované shodě na částečném ropném embargu v šesté sankční sadě však unijní činitelé hovoří o tom, že spíše než sedmý plnohodnotný balík bude nový návrh „udržovacím“.
Podle místopředsedy Komise Maroše Šefčoviče se v pátek navržená opatření spíše týkají dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7.
Zlato jako zdroj příjmů elity spojené s Kremlem
„Brutální ruská válka proti Ukrajině pokračuje v nezmenšené míře. Proto dnes navrhujeme upevnit sankce EU tvrdě zasahující Kreml, vynucovat je účinněji a prodloužit je do ledna 2023,“ komentovala v pátek návrh předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Zásadní novinkou má být pouze zákaz dovozu ruského zlata, které Brusel vidí jako zdroj nemalých příjmů elity spojené s Kremlem. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by nová sankční sada měla také rozšířit seznam činitelů a oligarchů, kteří mají zmrazený majetek v EU a zakázané cesty na její území.
Ruské společnosti loni vytěžily 346,4 tuny zlata. Z toho přibližně 87 procent, tedy 302,2 tuny, vyvezly, za což utržily 17,4 miliardy dolarů (asi 422,65 miliardy korun), uvedl ruský server RBK s odvoláním na celní statistiky a ministerstvo financí. Lví díl exportu, 88 procent, připadal na Británii, která je největším centrem mezinárodního obchodu s drahými kovy.
Server tyto údaje uvedl již v souvislosti s ohlášeným záměrem západních států ze skupiny G7 omezit ruské příjmy z vývozu zlata. Tato zpráva na konci června vedla k oslabení akcií ruských společností těžících zlato na moskevské burze, které ovšem ztrátu ještě téhož dne dohnaly. Rusko přestalo prodávat zlato na Západ už v březnu, ale novinka z G7 pohřbila poslední naděje na normalizaci situace, poznamenal RBK.
Asijští zákazníci kupují ruské zlato pod cenou
Ruské těžařské společnosti se mohou přeorientovat na asijský či domácí trh. Úskalí ale tkví v tom, že ruský regulátor i asijští partneři kupují toto zlato pod cenou na světovém trhu. Další možností je prodávat zlato na Západ přes prostředníky, dodal RBK.
Tehdy oslovení experti se přitom rozcházeli v názoru, zda zřeknutí se dovozu ruského zlata státy G7 povede k růstu cen zlata.
Koncem června se cena zlata nacházela nad 1800 dolary (zhruba 44 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu), zatímco v pátek se pohybuje v blízkosti 1700 dolarů za unci. Od začátku tohoto týdne ztrácí přes dvě procenta a je na cestě k pátému týdennímu poklesu za sebou, napsala agentura Reuters.
Ekonom Zahradník: Ruská ekonomika pozvolna eroduje
Podle ekonoma Petra Zahradníka z České spořitelny Rusko nejvíce pociťuje sankce, které se týkají omezení obchodních a investičních vztahů zejména s Evropskou unií. Citelným omezením je pro zemi ale také odchod zahraničních firem a dovozců i vývozců zboží. Jde podle něj ale zároveň o oblast, kde je stále možné „přitáhnout kohouty“.
„Sankce ruskou ekonomiku pozvolna erodují, nikoliv ale tak intenzivně, aby ta eroze byla schopná zastavit válku,“ řekl ekonom. Dochází podle něj k destrukci trhu a roste nezaměstnanost, i když uznal, že „standardní ekonomické veličiny nejsou na ruské hospodářství úplně aplikovatelné“, protože je kvůli válce částečně řízené.
Evropskou komisí navrhnované sankce se mají týkat i vojensky využitelné techniky. Podle Zahradníka je však ruský vojenský průmysl do velké míry soběstačný. Podařilo se jej ale omezit tam, kde spoléhá na západní dodávky. „Nicméně je to pouze menšina ruského vojenského arzenálu. Tam je bohužel účinnost sankcí velmi limitovaná,“ dodal v pořadu Horizont ČT24.
