Záchranáři na jihozápadě Číny stále zápasí o životy těch, které zasypalo pondělní zemětřesení. Úřady dosud napočítaly čtyřiasedmdesát mrtvých, desítky lidí se pohřešují. Navzdory druhotným otřesům pokračují úřady v nařízené uzávěře, která má zabránit šíření koronaviru. Čína zažívá největší vlnu covidu od začátku pandemie. Lockdown platí pro třiatřicet měst a pětašedesát milionů lidí.
Záchranáři vedou zápas s časem a s živly. Slaňují řeku, aby se dostali do zasypaných vesnic. V terénu se mohou pohybovat jen pěšky, sesuvy půdy zničily cesty. „Zvažujeme použití vrtulníků k evakuaci zraněných. Problém je v tom, že hora je strmá a je téměř nemožné přistát. Pracujeme na tom,“ popisuje situaci náčelník záchranného týmu Čao Feng.
Zemětřesení mělo epicentrum v turistické oblasti dvě stě kilometrů od hlavního města S'-čchuanu Čcheng-tu. Mnoho místních žije z cestovního ruchu. Mají půdu, ale žádný majetek, a tak vyslyšeli pobízení úřadů, napůjčovali si peníze a narychlo postavili rodinné penziony a restaurace – nekvalitně a bez odborného dozoru.
Tisíce lidí pak zasypaly trosky domů. Bezpečnostní složky pouštějí na místo jen státní televizi.
Domy se chvějí i s obyvateli
„Zřítil se mi celý dům. Už tam nemůžeme bydlet. I naše dva televizory jsou zničené. Nemohla jsem ani jít dovnitř a zkontrolovat ledničku nebo mrazák,“ říká obyvatelka zasypané vesnice v S'-čchuanu Čchen Čchüan-siou. „Dovolal jsem se rodině a zdají se být v pořádku. Naše domy se ale zřítily. Sám jsem se domů nedostal, protože z hor se valily kameny,“ říká další z obyvatel Wang Po.
Úřady v hlavním městě Čcheng-tu pokračují v nařízeném lockdownu, přestože budovy se chvějí kvůli následným otřesům. Na sociálních sítích se šíří video, na němž se obyvatelé dohadují s personálem, který jim brání uchýlit se do bezpečí.
Zemětřesení jsou ve vnitrozemské provincii S'-čchuan častá, zejména v horách v tektonicky aktivní oblasti podél Tibetské náhorní plošiny. Dosud největší o síle osmi stupňů Richterovy škály bylo v roce 2008, kdy zemřelo skoro sedmdesát tisíc lidí.
Analytik Filip Šebok z Asociace pro mezinárodní otázky ve středečním Horizontu ČT24 zmínil, že záběry z míst ukazují absurditu současné situace, kdy se politika nulového covidu stala absolutním axiomem čínské politiky, který stojí nad všemi ostatními ohledy. „Podobně absurdní případy jako teď v S'-čchuanu jsme viděli za poslední roky po celé Číně. Pramení z toho, že různé složky systému cítí obrovský tlak shora, aby udržely situaci pod kontrolou. Proto jdou často i za hranice toho, co je nutné a co vyžadují centrální úřady v Pekingu. Je tu vidět i jistou neschopnost flexibility aparátu, pro které se stávají protipandemická opatření určitou logikou jejich fungování a vlastně operují z nějaké setrvačnosti,“ vysvětlil Šebok.
Množící se počty podobných incidentů, kdy lidé protestují proti chování státních složek, podle něj nejsou náhodou. „Viděli jsme to v Šanghaji před pár měsíci, viděli jsme to v Šen-čenu a i jinde po Číně, že nálada se celkově zhoršuje. Samozřejmě nemáme úplně kvalitní data, která by nám přesně ukázala jestli a jak důvěra obyvatelstva vůči politice Pekingu klesá. Myslím si však, že se dá objektivně říci, že oproti roku 2020, kdy Čína působila, že její politika je efektivní, teď po pár letech logika pokračování této politiky není tak jasná, takže i nespokojenost obyvatelstva určitě roste.“
