Horizont ČT24 strana 4 z 5

Ukrajinský konflikt postihl východ Evropy, je ale velkým testem i pro západní svět. Alespoň prozatím ho válka sjednotila. Jak pevná, nebo křehká je ale tato jednota? Jak by s ní otřásly změny ve státech, které se k válce stavějí nejrozhodněji? Pondělní hlasování o důvěře britskému premiérovi Borisu Johnsonovi tak mohlo mít vhledem k těmto otázkám větší význam než jen osud jednoho politika.

Úterní střelba v Robbově základní škole v městě Uvalde ve státě Texas, při níž zahynulo jednadvacet lidí, znovu otevřela debatu o kontrole prodeje zbraní v USA. Emotivně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který vyzval občany, aby se vzepřeli zbrojařské lobby. Zákony, které by umožnily omezit prodej útočných pušek, v americkém Kongresu dlouhodobě blokuje část zákonodárců z řad republikánů. Média proto předpokládají, že zemi žádné změny nečekají.

S blížící se sklizní na Ukrajině narůstají ve světě obavy z nedostatku jídla. Okupace černomořských přístavů země Ruskem a blokáda těch stále v ukrajinských rukách přerušila exportní cesty. Běžně Ukrajina vyváží pět milionů tun pšenice měsíčně. Kvůli válce to je teď sotva dvě stě tisíc až jeden milion. S vývozem už pomáhají i české vlaky.

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

O taktice okupačních sil v Donbasu rozhoduje podle západních armádních zdrojů přímo prezident Vladimir Putin, spolu s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. A to i na úrovni, která běžně náleží střednímu velení. Bezpečnostní analytik Josef Kraus říká, že to svědčí o špatném způsobu vedení války. Američtí analytici zase tvrdí, že mezi ruskými vojenskými odborníky rostou pochybnosti o efektivitě armády.

Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na úterý generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Náměstkyně ministra obrany předtím oznámila, že z ruskými jednotkami obklíčeného hutního komplexu Azovstal bylo v pondělí evakuováno 264 ukrajinských vojáků, z nichž 53 je vážně zraněných. Zamířili na území ovládané ruskými silami. Evakuované bojovníky z mariupolských oceláren chce Kyjev vyměnit za ruské válečné zajatce. Po pondělním odvozu raněných v úterý odpoledne vyjelo na okupovaná území dalších nejméně sedm autobusů s ukrajinskými vojáky. Někteří však v areálu zřejmě zůstávají.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Ruské invazní jednotky se snaží posílit své pozice na Hadím ostrově v Černém moři. Pokud by se jim zde podařilo rozmístit protivzdušnou obranu, mohly by ovládnout severozápadní část Černého moře, varují britské tajné služby. Odstřižení Ukrajiny od moře přitom může výrazně poškodit její ekonomiku, zdůraznil v pořadu Horizont ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.

Hlavní střety na severu Ukrajiny a na cestě ke Kyjevu utichly. Rozsáhlá území jsou po stažení agresorů opět pod kontrolou ukrajinské armády. Jejím protiútokům se daří jak v okolí zle zkoušených měst Černihiv a Charkov, tak i na jihovýchodě na předměstí Mykolajivu. Pokračováním ruské agrese se zabýval pořad Horizont ČT24, jehož hostem byl politický geograf Fakulty sociálních věd Jan Kofroň.

Od začátku války na Ukrajině uprchlo před válkou už víc než čtyři miliony lidí. Drtivou většinu tvoří ženy a děti. Část válečných běženců se ale rozhodla vrátit domů. Je jich jen hrstka a pocházejí většinou ze západu země, kterému se boje zatím vyhýbají.

Pozice běloruského vůdce Alexandra Lukašenka je nesamostatná, neboť za svou politickou existenci i život vděčí Vladimiru Putinovi. V Horizontu ČT24 to uvedl Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Bělorusko se sice dosud nezapojilo do bojových operací na Ukrajině, na ruské agresi vůči svému sousedovi se ale podílí, upozornil Šír. Případná účast Minsku v bojích podle něj nutně není v Lukašenkově zájmu, běloruský vůdce si ale vybírat nemůže.

Rusko hází americké snaze obrátit pozornost do Asie klacky pod nohy a Vladimir Putin si může dělat, co chce, protože mu to „Rusové zbaští“. To si myslí politický geograf Michael Romancov, který byl hostem čtvrtečního Horizontu ČT24. Zároveň řekl, že současná krize pouze navazuje na chování, které Rusko praktikovalo v nedávné minulosti.

Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.

Kuba účtuje s účastníky rekordních červencových protestů. Komunistický režim oznámil obvinění víc než sedmi set lidí. Některým hrozí až třicet let vězení. Mezi stíhanými je navíc i 55 mladistvých mezi šestnácti a osmnácti lety. V trestním řádu takzvaného Ostrova svobody ale spadají do kategorie dospělých.

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Na severu Ghany ještě stále přežívá dávno zaniklá praxe známá i ze středověké Evropy. V zemi existuje pět detenčních táborů pro ženy, které místní označili jako čarodějnice. V táborech nyní žijí na tři stovky žen. Z domovů je vyhnaly jejich místní komunity – stačilo k tomu pouhé obvinění z čarodějnictví, často přímo od někoho z rodiny. Pokud by vzdorovaly, hrozila by jim smrt.

Téma covidu-19 naprosto dominuje dezinformacím, je to zcela nebývalá situace. V Horizontu ČT24 to řekl datový analytik František Vrabel. Dezinformací je podle něj v současnosti v českém prostředí zdaleka nejvíc, co kdy bylo. Česko a další země východního křídla EU jsou navíc dezinformacím o covidu-19 vystaveny výrazněji než západní Evropa či USA.

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Mezi radikálními skupinami Arabů a Židů propukly tento týden násilné střety v několika izraelských městech. O etnických problémech uvnitř společnosti nebylo mnoho let slyšet, což ale neznamená, že neexistují, poznamenala v pořadu Horizont ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Ta ranám současného konfliktu předpovídá dlouhé a bolestivé hojení.

Nepokoje v severoirském Belfastu pokračovaly i v noci na pátek, několik skupin obyvatel zaútočilo proti zasahujícím policistům a vrhalo na ně kameny, zápalné lahve a dělbuchy. Bezpečnostní složky proti nim zakročily pomocí vodního děla ve snaze násilí ukončit, uvedl zpravodajský web BBC. Britský premiér Boris Johnson jednal po telefonu se svým irským protějškem Micheálem Martinem a vyslovil se pro „uklidnění napětí“.

Slovensko bude podle ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského používat proti nemoci covid-19 jen vakcíny schválené certifikovanou laboratoří nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Ministr před novináři také řekl, že v zemi je zájem o očkování ruskou vakcínou Sputnik V, která dosud nebyla v EU registrována a kterou Bratislava dříve dostala.

Ve Spojených státech jsou stále častější útoky proti lidem asijského původu. Jejich počet se podle odborníků zvýšil od počátku pandemie covidu-19 až téměř o 150 procent. Americký prezident Joe Biden chce proti podobným incidentům zakročit: vznikne nový útvar na ministerstvu spravedlnosti.

Washingtonská zoo smutní i jásá zároveň. Kvůli koronaviru sice musela na nějaký čas zavřít, mezitím ale její tři měsíce staré pandí mládě získalo díky internetovému hlasování jméno – Siao Čchi Ťi. Zvíře po narození původně vážilo sotva dvě stě gramů, dnes jsou to čtyři kila. Svými slovy mu však dávají váhu také politici. I když je zvíře rodilým Američanem, za pár let by mělo zamířit do Číny. Jeho osud totiž předurčila politika.