Potíže Bidena se starými utajovanými dokumenty rostou. Úřady zahájily oficiální vyšetřování

Nahrávám video

V domě amerického prezidenta Joea Bidena našli pracovníci ministerstva spravedlnosti v závěru minulého týdne další důvěrné vládní dokumenty. Jde o písemnosti z doby, kdy Biden sloužil jako senátor a později jako viceprezident Obamovy administrativy.

Prohlídka rodinného domu Bidena ve Wilmingtonu v Delaware trvala třináct hodin. Na jejím konci byl nález celkem šesti utajovaných materiálů z doby, kdy byl senátorem, ale i z období, kdy působil ve funkci viceprezidenta.

„Ministerstvo spravedlnosti mělo v prezidentově domě neohraničený přístup ke všemu, včetně jeho osobních, ručně psaných poznámek, souborů, písemností, složek, memorabilií, seznamů úkolů a plánů starých desítky let,“ uvedl právní zástupce prezidenta Bob Bauer.

Prezident i viceprezident mají po odchodu z funkce povinnost odevzdat všechny citlivé materiály Národnímu archivu USA. 

Utajované dokumenty v garáži i v kanceláři

Jde už o několikátou várku citlivých písemností, které byly u Bidena nalezeny. Teprve nedávno totiž vyšlo najevo, že v domě Bidenových v Delaware se už dříve našly utajované dokumenty. 

Již v prosinci byly objeveny v Bidenově garáži a v listopadu v jeho bývalé kanceláři. Bílý dům to přiznal až po deseti týdnech a teprve poté, co o věci informovala média, připomněla agentura DPA. Předtím vždy tvrdil, že Bidenovi právníci dokumenty předali Národnímu archivu USA, který je uchovává.

Na zveřejněné informace reagoval Biden během státní návštěvy Mexika. „Byl jsem informován o tomto objevu a byl jsem překvapen, když jsem se dozvěděl, že existují nějaké vládní záznamy, které byly převezeny do těchto kanceláří,“ řekl prezident 10. ledna. 

Dvanáctého ledna pak Bidenovi právníci objevili v garáži jeho domu ve Wilmingtonu 14 dalších záznamů různého druhu utajení, včetně těch přísně tajných. Biden se hájil i tak, že garáž byla celou dobu zamčená. Úřady mezitím spustily oficiální vyšetřování.

„Podepsal jsem příkaz, kterým jsem jmenoval Roberta Hura zvláštním vyšetřovatelem. Dokument jej opravňuje k prošetření, zda nějaká osoba či subjekt v souvislosti s touto záležitostí neporušila zákon,“ uvedl 12. ledna ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Bílý dům počkal na přiznání až po volbách

Prezident se průběžně snažil minimalizovat škody a odpovědět i na to, proč nebyly první zprávy o nálezu dokumentů zveřejněny obratem, tedy už před loňskými listopadovými volbami do Kongresu, v nichž Demokratická strana zaznamenala překvapivý úspěch.

„Myslím, že zjistíte, že tam nic není. Ničeho nelituji,“ řekl prezident 20. ledna. Bude mít ale určitě ještě co vysvětlovat. Republikánská opozice i média mu už připomínají jeho výroky o zcela nezodpovědném nakládání s utajovanými dokumenty ze strany exprezidenta Trumpa. Ten také čelí zvláštnímu vyšetřování kvůli údajně nesprávnému zacházení se stovkami písemností v Mar-a-Lago na Floridě.

Na rozdíl od úřadující hlavy státu se ale Donald Trump a jeho právníci předání tajných spisů bránili. Vloni v srpnu si tak pro ně FBI musela do Trumpovy rezidence dojít sama.

Širší voličský proud obou politiků to vidí jako zbytečnou chybu, kterou si mohli odpustit, řekl v Horizontu ČT24 redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž. A od senátorů Demokratické strany nyní zaznívá, že je to chyba, která stranu poškozuje.

„A velmi to komplikuje také pozici zvláštního vyšetřovatele, který se zabývá kauzou Donalda Trumpa. Zdálo se, že by mohl mít silný případ, ale vznést v tuto chvíli obžalobu proti Trumpovi bude politicky šíleně citlivé a nesnadné, protože okamžitě přijde reakce: když Trump, tak proč ne Biden,“ řekl Anýž s tím, že se zhoršila i Bidenova situace pro případnou obhajobu jeho mandátu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 12 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 15 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 36 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...