Ruský energetický terorismus. V Kyjevě mrzlo, v důsledku ostřelování lidé nemají vodu ani plyn

Nahrávám video

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Šestatřicet ukrajinských válečných zajatců se vrátilo 23. listopadu, mezi nimi i členové národní gardy odvlečení z černobylské jaderné elektrárny zkraje války. Vyměnili je za pětatřicet propuštěných Rusů.

Výměna padesáti mužů z obou stran pokračovala i ve čtvrtek. Ukrajinci přicházejí domů, kde stále častěji nejde elektřina, voda ani plyn.

Na snímcích z vesmíru je vidět, co udělalo ruské bombardování s energetickou sítí. Ukrajina je v noci temná jako Černé moře.

Zelenskyj chce reformu práva veta v Radě bezpečnosti OSN

Energetickým terorismem postup Ruska nazval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN a žádal reformu práva veta. „Energetický teror je analogický k použití zbraní hromadného ničení. Je nesmysl, aby měla právo veta země, která tuto zločinnou válku vede,“ prohlásil Zelenskyj.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že útoky cílí na civilisty. Zároveň ale odpověděl nabídkou odpovídající vydírání. „Ukrajinské vedení má veškeré možnosti urovnat situaci tím, že splní požadavky Ruska a tím zastaví všechno případné utrpení civilních obyvatel,“ zněl Peskovův návrh.

Kyjevané se po zřejmě nejhorším bombardování za dobu války ocitli i bez vody. Přibyly jim tak nutné pochůzky v mrznoucím dešti ke studním. Jsou však odhodlaní ve městě zůstat, navzdory těžkostem.

„V práci máme elektřinu a internet, ale neteče voda. Na levém břehu (doma) voda je, ale chybí proud a internet,“ poznamenává obyvatel Kyjeva Vitalij Selyk. „Všichni se shodnou, že je lepší trápit se ve studené zimě, zažít zimu a hlad, ale bez Rusů,“ říká kyjevská důchodkyně Anna.

V metropoli se daří dodávky postupně obnovovat a technici a inženýři v sisyfovském úsilí pracují nepřetržitě na opravách sítí po celé zemi, než je poničí další ruská palba.

Ve stále tvrdších podmínkách palbě čelí i ukrajinští vojáci na frontách. První zima války prověří, zda od okupantů vyklizená území udrží. Rusko si na jihu ústupem za Dněpr uvolnilo část sil a v Doněcké oblasti se znovu pokouší o postup.

Podle armádního generála ve výslužbě Jiřího Šedivého potřebuje Ukrajina modernější systémy. Připouští, že část systémů dostala od partnerů, ale přece jen ty nejvýkonnější, které by měla mít, nemá. A Šedivý se domnívá, že je potřeba, aby je měla.

„Jde například o systém Patriot, které mají Polsko nebo Slovensko. Ukrajinci jsou schopni používat systémy dřívějšího vybavení, což jsou bývalé sovětské systémy, ale přece jen je potřeba, aby měli modernější vybavení,“ zmínil Šedivý ve vysílání Horizontu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 28 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 45 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled