Kryptoměny jako zákonná platidla jsou riskantní a nerozumné řešení, varuje měnový fond

Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané „kryptoizace“, tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.

Zpráva o finanční stabilitě uvádí, že kryptoizace, jako je například nedávné rozhodnutí středoamerického Salvadoru zavést bitcoin jako zákonné platidlo, by mohla podkopat snahu centrálních bank při utváření měnové politiky. Může ale také ohrožovat likviditu a celkově destabilizovat ekonomiky.

Konkrétně Salvador zpráva nezmiňuje. Měnový fond ale už dříve opakovaně varoval, že v případě Salvadoru místní zákon o používání bitcoinů představuje makroekonomická, finanční i právní rizika.

Snížení poptávky po kryptoměnách

Fond se ve zprávě zmiňuje o třech zásadních změnách, které ovlivňují globální ekonomiku. První je pandemie covidu-19, druhou změny klimatu a třetí právě kryptoměny. MMF dal v posledních měsících najevo značnou rezervovanost ohledně dopadů kryptoměn, a to i přesto, že se snaží podporovat inovace, které by mohly rozvojovým zemím pomoci.

Aby se zabránilo riziku kryptoizace, doporučuje zpráva měnového fondu zemím přijímat taková pravidla, která by pomohla snížit rostoucí poptávku po kryptoměnách. To může být například posílení měnové politiky, ochrana nezávislosti centrálních bank či zavádění „efektivních a regulačních opatření ke snížení atraktivity využívání zahraničních měn.“

Měnový fond ve zprávě o finanční stabilitě také doporučuje, aby vlády v rozvojových zemích zvážily digitální měny centrálních bank, které by mohly omezit kryptoizaci tím, že uspokojí domácí poptávku po vylepšených platebních technologiích.

Zpráva také označuje takzvané stablecoiny, jako je tether a USDC, za potenciální hrozbu pro globální finanční systém. Navrhuje proto výrazně zpřísnit požadavky na informace o uživatelích stablecoinů, aby byly srovnatelné se standardy bank a fondů peněžního trhu. To je podle zprávy nutné pro stabilitu trhu se stablecoiny.

Stablecoin je označení pro měnu, která je vázána na určitá aktiva, jako jsou peníze, zlato nebo kovy. Odvětví stablecoinů zažívá nebývalý vzestup a jeho hodnota se nyní pohybuje kolem 120 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Je ale prakticky neregulované, kvůli čemuž se na toto odvětví zaměřují regulační orgány ve Spojených státech i v dalších zemích po celém světě.

Za riziko považuje zpráva měnového fondu i dopady panických výprodejů, jaký se například objevil letos v červnu. Hodnota tokenu titan z protokolu Iron Finance klesla tehdy skoro na nulu. Takové případy mohou představovat větší systémová rizika a podle fondu se rozšířit i na trh komerčních cenných papírů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
před 3 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 23 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.