Mezinárodní měnový fond výrazně zhoršil výhled české ekonomiky na příští rok

Česká ekonomika příští rok vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) o 5,1 procenta, předpokládá ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak výhled z dubna, kdy České republice předpovídal svižnější zotavení z pandemie a růst o 7,5 procenta. Výhled globální ekonomiky na letošní rok však zlepšil, nyní čeká pokles o 4,4 procenta, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 procenta. Zotavení z pandemie ale bude těžší.

Proces zotavení ekonomik z pandemie bude proti původním předpokladům složitější a potrvá déle, upozornil fond ve své podzimní prognóze. Za zlepšením výhledu je zejména příznivější vývoj ve druhém čtvrtletí v některých vyspělých zemích, vývoj v rozvojových zemích naopak zaostává.

„Zažíváme těžké časy, ale máme i důvod k optimismu. Více se testuje, zlepšuje se i léčba, a nevídaným tempem postupují i testy nových vakcín, některé už jsou v konečné fázi testování,“ píše se ve zprávě fondu. Ta se letos podrobně věnuje právě dopadům pandemie na ekonomiku.

Ačkoliv se ekonomika z pandemického šoku postupně vzpamatovává, proces zotavování bude dlouhý a bude obklopen řadou nejistot, uvádí měnový fond. Upozorňuje i na opětovný nárůst počtu nakažených, kvůli němuž se některé země vracejí k restriktivním opatřením. „Abychom zabránili dalším potížím, je potřeba, aby podpůrná opatření nebyla předčasně rušena,“ stojí ve zprávě, která má podtitul Dlouhý a obtížný vzestup.

Jednou z mála zemí, která se letos vyhne hospodářskému poklesu, je Čína. Měnový fond ale upozorňuje, že je to vykoupeno rozsáhlou fiskální expanzí, tedy masivním zvyšováním výdajů vlády.

Naopak Indii čeká mnohem hlubší propad, než MMF očekával ještě v létě. Příští rok už se ale situace zlepší a indická ekonomika by podle nynějších předpokladů MMF měla růst rychleji než ta čínská.

Měnový fond počítá i s postupným růstem cen ropy, průměrnou cenu suroviny k okamžitému dodání letos odhaduje na 41 dolarů za barel, příští rok počítá s cenou 43,80 USD za barel. Vývoj na termínovém trhu naznačuje, že růst by měl následně pokračovat až ke 48 dolarům za barel, i to by však bylo zhruba 25 procent pod úrovní roku 2019.

V současné době se barel severomořské ropy Brent prodává asi za 42 dolarů, americká lehká ropa WTI se pohybuje těsně nad 40 dolary za barel.

Propad české ekonomiky letos nechal fond beze změn

V případě české ekonomiky pak propad na letošní rok nechal MMF beze změn. Stejně jako v dubnu očekává, že HDP kvůli dopadům pandemie klesne o 6,5 procenta. Slovensko si naopak proti dosavadním předpokladům povede letos hůř. Fond počítá s hospodářským propadem o 7,1 procenta, na jaře pokles odhadoval na 6,2 procenta.

„Pokles HDP České republiky o 6,5 procenta se může pro letošní rok ukázat coby poměrně dobrý odhad, je zde nicméně riziko, že celkový propad může být i o něco silnější kvůli nejrůznějším omezením souvisejícím s koronavirem,“ řekl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Do druhé vlny pandemie celkově ekonomové očekávali celoroční propad české ekonomiky v průměru zhruba o sedm procent. Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekávalo pokles o 6,6 procenta, centrální banka (ČNB) v srpnové prognóze předpověděla pokles ekonomiky o 8,2 procenta.

Odhady ministerstva financí (v %)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Ve skupině, do které patří východní členové Evropské unie a také balkánské státy plus Ukrajina a Rusko, zaznamená letos nejhlubší propad Chorvatsko. MMF odhaduje, že ekonomika této jihoevropské země letos klesne o devět procent, což je výsledek protipandemických opatření a jejich dopadů na turistiku. Příští rok už fond čeká růst o šest procent, zatímco v dubnu předpovídal vzestup HDP o 4,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...