Ministerstvo financí zlepšilo odhad letošního ekonomického růstu na 1,4 procenta

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 procenta, očekává ministerstvo financí. Inflace podle něj bude 2,7procentní. Oba údaje jsou optimističtější, než resort uváděl ve své předchozí lednové predikci. V roce 2025 očekává úřad 2,6procentní ekonomický růst a průměrnou inflaci 2,4 procenta. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že by vládě navrhl zrušit již pro příští rok daň z neočekávaných zisků. Bude ale záležet na tom, zda budou mimořádné výdaje v souvislosti s cenami energií a mimořádné příjmy zhruba v rovnováze.

Zatímco v lednu očekávalo ministerstvo financí, že ekonomika letos zesílí o 1,2 procenta a spotřebitelské ceny stoupnou o 3,1 procenta, nová predikce počítá s údaji o několik desetin procenta příznivějšími. Růst podle prognózy potáhnou především spotřeba domácností a investice soukromého sektoru, zatímco v loňském roce to byl především zahraniční obchod.

Ministerstvo se domnívá, že budou českou ekonomiku letos méně ovlivňovat vnější rizika, jako jsou rusko-ukrajinská válka, konflikt na blízkém východě či nejistota spojená s americkými prezidentskými volbami.

Podle Stanjury by měla být koncem roku ekonomika silnější než před pandemií covidu-19. Zároveň se začne znovu přibližovat eurozóně, jejíž růst má být nižší.

Deficit českých veřejných financí by se měl podle ministerstva letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 3,3 procenta. Země by tak poprvé od roku 2019 splnila maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru však zřejmě vzroste z loňských 44 na 45,5 procenta HDP.

Ministr nicméně zdůraznil, že růst zadlužení bude mírnější než v období 2019 až 2022, kdy se zvýšilo ze 30 na 42 procent HDP.

Stanjura chce navrhnout zkrácení windfall tax

V příštím roce by se již nemusely na hospodaření státu podílet příjmy z daně z neočekávaných zisků neboli windfall tax. Stanjura připravuje pro vládu analytický materiál, ve kterém hodnotí výdaje spojené s pomocí lidem a firmám s vysokými cenami energií a příjmy z windfall tax a z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Pokud budou mimořádné výdaje od roku 2022 a mimořádné příjmy od roku 2023 zhruba v rovnováze, je připraven vládě navrhnout, aby zkrátila účinnost windfall tax o rok.

Naopak se kloní ke zdanění tichého vína. Debata ve vládě by se podle něj mohla uzavřít do konce května. Kabinet má podle Stanjury dost podkladů, aby o takovém kroku rozhodl. Výnos případné spotřební daně na víno očekává ministr financí v jednotkách miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
03:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Systém důchodového pojištění by letos podle ministerstva měl skončit v plusu

Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
včera v 20:24

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
včeraAktualizovánovčera v 19:58

Ceny ropy se s blížícím se Trumpovým ultimátem pro Írán během dne zvyšovaly

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánovčera v 19:57

Meziroční inflace v březnu zrychlila na 1,9 procenta, odhaduje ČSÚ

Meziroční inflace v České republice v březnu zrychlila na 1,9 procenta z 1,4 procenta v únoru, vyplývá z odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.
včeraAktualizovánovčera v 11:09

Strážníci chtějí dříve do důchodu, ministerstvo potřebuje nejdřív data

Po alespoň dvaceti letech služby dříve do důchodu. Městské policie chtějí, aby stát umožnil strážníkům odejít do penze ještě před dovršením 65 let. Tedy podobně jako to mají třeba zdravotničtí záchranáři nebo podnikoví hasiči.
včera v 08:00
Načítání...