Navzdory válce se Ukrajině daří držet makroekonomickou stabilitu, optimistický je i výhled

Poprvé od začátku obnovené ruské invaze, kdy se ukrajinská ekonomika propadla zhruba o třetinu, vzhlíží Ukrajinská národní banka (NBU) optimisticky k ekonomickému vývoji v zemi. Dle průzkumu NBU očekávají tamější podniky v příštích dvanácti měsících nárůst obchodní aktivity. Její index vzrostl ve druhém čtvrtletí na 104,5 procenta z 91,2 procenta v prvním čtvrtletí, oznámila NBU.

„Vzhledem k obnově energetického systému, postupného oživování domácí poptávky a posilování hřivny očekávají respondenti nárůst objemu výroby zboží i služeb. Pozitivně se staví také k rozvoji vlastních podniků a zlepšila se inflační i kurzová očekávání,“ napsala NBU s odkazem, že ve druhém čtvrtletí letošního roku byla očekávaná meziroční inflace 15,7 procenta ve srovnání s 20,7 procenta v předchozím čtvrtletí.

Podle zmíněného průzkumu se 46,6 procenta oslovených respondentů domnívá, že inflace, která v červnu klesla na 12,8 procenta, nepřesáhne v příštích dvanácti měsících 15,3 procenta. Nejvýraznějším proinflačním faktorem zůstávají pochopitelně vojenské operace.

NBU zároveň upozornila, že vliv „faktoru směny peněz“ a „výrobních nákladů“ poněkud zeslábl. Nový průměrný směnný kurz, jenž respondenti očekávají v nadcházejících dvanácti měsících, je 40,43 ukrajinských hřiven (UAH) za dolar (USD) oproti 42,18 o čtvrtletí dříve. Navíc se zvýšil podíl těch, kteří očekávají, že kurz ukrajinské hřivny zůstane v příštím roce nezměněn na 40 UAH za USD.

Miliardová mezinárodní pomoc

Mezinárodní měnový fond (MMF) už koncem března oznámil, že si ukrajinská ekonomika vede navzdory válce lépe, než očekával, což mimo jiné vedlo ke schválení balíčku finančních půjček.

I proto výkonná rada MMF schválila 31. března čtyřletý úvěrový program ve výši 15,6 miliardy dolarů (přibližně 345 miliard korun).

Schválený program byl třetí a poslední fází strategie vyvinuté s úřady na podporu Ukrajiny. První fází bylo nouzové financování v celkové výši 2,7 miliardy dolarů prostřednictvím nástroje rychlého financování (RFI) v roce 2022. Druhou fází bylo následně čtyřměsíční monitorování programu Monitoring with Board Involvement (PMB), který vydláždil cestu k plnohodnotnému programu MMF.  

„Program byl navržen v souladu s novou politikou fondu týkající se poskytování úvěrů za mimořádně vysoké nejistoty. Od dárců, včetně skupiny (ekonomicky vyspělých zemí) G7 a Evropské unie, se očekávají silné záruky financování,“ vysvětlil Gavin Gray z MMF.

„Hlavním cílem programu je udržet ekonomickou a finanční stabilitu v podmínkách mimořádně vysoké nejistoty, obnovit udržitelnost dluhu a podpořit zotavení Ukrajiny na cestě ke vstupu do Evropské unie v poválečném období,“ přidal Gray.

Vznikla i mezinárodní skupina, která má pomoci nastartovat ukrajinskou ekonomiku. „V rámci tohoto plánu jsme zvýšili naši projekci růstu HDP v roce 2023 na rozmezí jednoho až tří procent,“ pokračoval Gray. „Inflace zpomaluje a směnný kurz je v posledních měsících stabilní. Ekonomické vyhlídky ale zároveň zůstávají vzhledem k pokračující válce vystaveny mimořádně vysokým rizikům,“ doplnil Gray. 

Faktem je, že ukrajinský HDP klesl v prvním čtvrtletí letošního roku o 10,5 procenta ve srovnání se stejným obdobím loni. Začátkem června o tom informovalo ukrajinské ministerstvo hospodářství, které v prohlášení sdělilo, že zmíněný pokles byl menší, než původně očekávalo. Kalkulovalo totiž s poklesem o 14,1 procenta.

„Údaje naznačují, že ukrajinská ekonomika se přizpůsobuje a zotavuje rychlejším tempem, než se předpovídalo,“ řekla ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Vláda se podle ní nadále soustředí na stabilizaci situace v energetickém sektoru a pomáhá řešit logistické problémy ukrajinského exportu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 24 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...