Mezinárodní měnový fond strana 3 z 5

Řecko splatilo Mezinárodnímu měnovému fondu poslední část svého dluhu ve výši dvou miliard dolarů (zhruba 44 miliard korun). Oznámil to ministr financí Christos Staikuras. Řecko si od MMF a Evropské unie půjčilo v letech 2010 až 2018 zhruba 260 miliard eur (dnes kolem 6,4 bilionu korun) kvůli vážným problémům se svými veřejnými financemi, uvedla agentura AP.

Ekonomové Jana Matesová a Pavel Hnát ve vysílání ČT24 rozebrali možné dopady války na Ukrajině na světovou ekonomiku. „Plochý svět“, v němž nezáleželo na tom, kde se bez velkého rizika investuje, podle Hnáta skončil. Matesová zdůrazňuje, že je zásadní neuhnout ze sankcí a nedovážet do Ruska technologie.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu skokově roste cena pšenice. Od začátku týdne stoupla až o 32 procent. Je tedy na čtrnáctiletých maximech. Zemědělcům nyní stoupají náklady na výkrm zvířat, pekárny zvyšují ceny výrobků. Prudké zdražování se dotýká také energií a paliv. Vláda ve středu projedná možné kroky ke zmírnění situace, řekl pro CNN Prima News ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené Západem.

Ruské aerolinky Aeroflot zruší od 8. března všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska, oznámila firma podle agentury TASS. Rozhodnutí vejde v platnost od pondělních 22:00 SEČ a vedly k němu „okolnosti, které brání provozování letů“, uvedla největší ruská letecká společnost, podle níž vnitrostátní spoje zůstanou zachovány. Zároveň další zahraniční firmy oznámily, že pozastavují v Ruské federaci své služby – nově se to týká například platební platformy PayPal nebo módních značek Zara, Bershka, Puma a Prada. Visa podle agentury Reuters uvedla, že pozastavuje operace v Rusku. Mastercard už nebude podporovat platební karty vydané ruskými bankami.

Moskva tvrdí, že ruská invazní vojska mají kontrolu na Chersonem, stejnou informaci později podle BBC naznačil i tamní starosta. Z Ukrajiny přicházejí také další zprávy o útocích na Žytomyr, Charkov i Kyjev. Ruské rakety dopadaly na obytné čtvrti ukrajinských měst po celý den. Ukrajina tvrdí, že zničila ruský vojenský konvoj v Mykolajivské oblasti a poprvé zaútočila, a to na Horlivku okupovanou už od roku 2014. Ruští výsadkáři zaútočili na vojenskou nemocnici v Charkově. Turecko odepřelo ruským válečným lodím cestu přes Bosporský průliv.

Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.

Řecko do konce března splatí poslední část záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to řekl ministr financí Christos Staikuras. Primární přebytek nebere v úvahu platby úroků, a pokud země zbývající peníze do konce března splatí, bude to o dva roky dříve, než se zavázala.

Hrubý domácí produkt (HDP) USA se za minulý rok zvýšil o 5,7 procenta. V rychlém odhadu to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Jde o největší roční nárůst od roku 1984. Analytici přitom předpokládali zrychlení jen o 5,5 procenta, upozorňuje agentura Reuters. Ve čtvrtém kvartálu hospodářský růst zrychlil v ročním přepočtu na 6,9 procenta z 2,3 procenta ve třetím čtvrtletí.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil nejnovější výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně. Loni světové hospodářství podle aktualizovaného výhledu vzrostlo o 5,9 procenta. To je v souladu s říjnovou prognózou.

Nejznámější kryptoměna bitcoin výrazně oslabuje, od pátku její cena odepsala více než 16 procent a klesla pod 48 tisíc amerických dolarů. Oslabují i další kryptoměny, jako je ethereum. Propadu cen využil k nákupu Salvador, který bitcoin v září zavedl jako oficiální platidlo.

Švédský parlament opět schválil sociální demokratku Magdalenu Anderssonovou jako premiérku země. Anderssonová byla předsedkyní švédské vlády parlamentem potvrzena již minulý týden ve středu, pouhých několik hodin poté ale rezignovala, když poslanci neodsouhlasili vládní návrh rozpočtu a podpořili naopak opoziční předlohu. Anderssonová se stala první ženou v premiérské funkci v historii Švédska.

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané „kryptoizace“, tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.

Za „upřímné a profesionální“ označilo americké ministerstvo zahraniční rozhovory s delegací radikálního hnutí Taliban. Vysocí představitelé USA a islamistického hnutí jednali v sobotu a v neděli v katarském Dauhá. Jednalo se o první osobní setkání mezi zástupci obou stran od srpnového návratu Talibanu k moci v Afghánistánu. Americká strana znovu zdůraznila, že schůzka neznamená uznání nového afghánského režimu ze strany USA a že hnutí bude posuzovat podle jeho činů, informovala agentura Reuters.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Hlavní divize zadlužené čínské realitní společnosti Evergrande oznámila, že včas uhradí úroky z domácích dluhopisů splatné ve čtvrtek, jejichž výše činí 232 milionů jüanů (777 milionů korun). Zmírnila tak obavy finančních trhů z kolapsu firmy, který by mohl mít negativní dopady na globální finanční systém, napsala agentura Reuters.

Středoamerický Salvador se stává v úterý první zemí, kde je oficiálním platidlem bitcoin. Prezident Nayib Bukele představil plán jeho zavedení v červnu a tamní vláda opatření prezentuje jako způsob, jak podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj snížením závislosti na americkém dolaru. Ten se v zemi používá od roku 2001. Podle průzkumu se ale většina obyvatel domnívá, že z bitcoinu budou těžit hlavně bohaté vrstvy, zahraniční investoři a vláda.

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily navýšení nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu korun). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za sedmasedmdesát let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.

Další rekordní schodek vykázal státní rozpočet, když deficit dosáhl v polovině roku 265,1 miliardy korun. Navíc ministerstvo financí ve svých plánech počítá s dalšími schodky i v následujících letech. Národní rozpočtová rada (NRR) už varovala, že kvůli vývoji veřejných financí narazí Česko na dluhovou brzdu už v roce 2024. Podle ekonoma NRR Jana Pavla by k tomu ale dojít nemuselo. Stačilo by, aby vláda každoročně ušetřila o zhruba dvacet miliard korun více. V praxi by to pro ni znamenalo zvýšení příjmů, tedy daní, nebo redukci výdajů v rozsahu přibližně 1800 korun na každého obyvatele České republiky.

Ukrajinští poslanci v konečném znění schválili protikorupční zákon o majetkových přiznáních, tentokrát podle listu Ukrajinska pravda bez skandálních změn, kvůli kterým návrh na počátku června vetoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Poslanci schválili i zákon obnovující zvláštní komisi prověřující kandidáty na soudce. Zákon byly třeba pro zisk dalších půjček od Mezinárodního měnového fondu.

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Česko by mohlo při současném vývoji zadlužení dosáhnout takzvané dluhové brzdy už za tři roky. Podle loňské prognózy se přitom mělo přiblížit úrovni zadlužení 55 procent HDP až v roce 2043.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.