Evergrande slíbila, že uhradí úroky z domácích dluhopisů splatné ve čtvrtek. O zahraničních zatím mlčí

Hlavní divize zadlužené čínské realitní společnosti Evergrande oznámila, že včas uhradí úroky z domácích dluhopisů splatné ve čtvrtek, jejichž výše činí 232 milionů jüanů (777 milionů korun). Zmírnila tak obavy finančních trhů z kolapsu firmy, který by mohl mít negativní dopady na globální finanční systém, napsala agentura Reuters.

Zatím není jasné, zda bude společnost Evergrande schopna zaplatit úroky ze zahraničních dluhopisů ve výši 83,5 milionu dolarů (1,8 miliardy korun), které jsou splatné ve čtvrtek. Dalších 47,5 milionu dolarů (asi miliarda korun) má pak firma uhradit příští týden ve středu. Na uhrazení těchto závazků má podnik 30 dnů od vypršení doby splatnosti.

„Přestože situace kolem developera Evergrande přispívá ke všeobecné nervozitě, její reálný dopad na čínský finanční systém je v tuto chvíli omezený. Prozatím není vidět, že by se plošně zhoršily podmínky financování pro čínské podniky jako takové,“ řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Stres podle něj zůstává koncentrovaný v developerském sektoru, firmám z tohoto odvětví se financování zdražuje.

„Z hlediska systémového rizika je situace zvládnutelná. Čína má dostatek nástrojů, jak situaci vyřešit. Zároveň je to v zájmu samotné Číny, jelikož domácí obyvatelstvo díky nemožnosti investovat na zahraničních burzách má poměrně silně zainvestováno v domácích nemovitostech,“ doplnil jednatel společnosti Imperium Finance Václav Kosáček. Propad cen nemovitostí v Číně by podle něj způsobil nestabilitu, která by poškodila zejména tuto asijskou velmoc.

Celkové závazky společnosti Evergrande přesahují 300 miliard dolarů (6,5 bilionu korun). Mezinárodní měnový fond (MMF) podle Reuters v úterý uvedl, že vývoj kolem této firmy pozorně sleduje. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Peking má nástroje k zemezení systémové krizi.

Společnost Evergrande v současnosti vlastní přes 1300 developerských projektů ve více než 280 čínských městech. Podniká také v dalších odvětvích, například ve správě majetku či výrobě elektromobilů a nápojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 42 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...