Měnový fond zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Více se čekalo od USA a Číny

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil nejnovější výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně. Loni světové hospodářství podle aktualizovaného výhledu vzrostlo o 5,9 procenta. To je v souladu s říjnovou prognózou.

Globální ekonomika vstupuje do letošního roku ve slabší pozici, než fond očekával. Začala se šířit nová varianta koronaviru omikron a země kvůli tomu znovu zavádějí omezení pohybu. Rostoucí ceny energií a narušení dodávek způsobily také vyšší inflaci, a to jak ve Spojených státech, tak i v mnoha rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách. Vyhlídky ekonomického růstu zhoršuje pokračující útlum realitního sektoru v Číně a také pomalejší oživení soukromé spotřeby.

Vyšší inflace patrně vytrvá déle, než MMF předpokládal ve svém říjnovém výhledu. Důvodem jsou přetrvávající potíže dodavatelských řetězců a vysoké ceny energií. Inflace by letos mohla začít postupně klesat spolu s tím, jak bude slábnout nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a jak budou prostřednictvím své měnové politiky reagovat na inflaci největší země.

  • Nejnovější aktualizace výhledu neobsahuje data za všechny země světa, například ani za Česko. V listopadu mise MMF předpověděla, že tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,5 procenta z loňské hodnoty 2,6 procenta. 
  • Ministerstvo financí minulý týden zhoršilo výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco prognóza z listopadu počítala s růstem o 4,1 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Jaká jsou rizika

Podle fondu ale existuje řada rizik, která mohou současný výhled zhoršit. Případné nové varianty covidu-19 by mohly prodloužit pandemii a vyvolat nové hospodářské problémy. Narušení dodavatelských řetězců, nestabilita cen energií a lokální tlaky na růst mezd představují značné riziko pro další vývoj inflace a měnové politiky. Zvýšení úrokových sazeb v rozvinutých zemích pak může představovat riziko pro finanční stabilitu a tok kapitálu, vývoj kurzů měn a pro fiskální pozici rozvíjejících se a rozvinutých ekonomik.

Mohou se ale objevit i další rizika. Vysoké nebezpečí představuje geopolitické napětí a velké přírodní katastrofy, varoval fond.

Prognóza je založena na zlepšování zdraví světa

Prognóza měnového fondu je podmíněna tím, že nepříznivá zdravotní situace ve většině zemí do konce letošního roku klesne na nízkou úroveň, celosvětově se zlepší míra proočkovanosti a léčba covidu-19 bude účinnější.

Důraz na účinnou globální strategii v oblasti zdraví je podle zprávy teď důležitější než kdy jindy. V souvislosti s tím, že bude potřeba upřednostnit výdaje na zdravotnictví a sociální oblast, bude zásadní mezinárodní spolupráce, která umožní přístup k likviditě a případně urychlí řádnou restrukturalizaci dluhu.

Na příští rok počítá fond oproti letošku se zpomalením tempa růstu globální ekonomiky na 3,8 procenta. Je to však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 10 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 15 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...