Měnový fond zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Více se čekalo od USA a Číny

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil nejnovější výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně. Loni světové hospodářství podle aktualizovaného výhledu vzrostlo o 5,9 procenta. To je v souladu s říjnovou prognózou.

Globální ekonomika vstupuje do letošního roku ve slabší pozici, než fond očekával. Začala se šířit nová varianta koronaviru omikron a země kvůli tomu znovu zavádějí omezení pohybu. Rostoucí ceny energií a narušení dodávek způsobily také vyšší inflaci, a to jak ve Spojených státech, tak i v mnoha rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách. Vyhlídky ekonomického růstu zhoršuje pokračující útlum realitního sektoru v Číně a také pomalejší oživení soukromé spotřeby.

Vyšší inflace patrně vytrvá déle, než MMF předpokládal ve svém říjnovém výhledu. Důvodem jsou přetrvávající potíže dodavatelských řetězců a vysoké ceny energií. Inflace by letos mohla začít postupně klesat spolu s tím, jak bude slábnout nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a jak budou prostřednictvím své měnové politiky reagovat na inflaci největší země.

  • Nejnovější aktualizace výhledu neobsahuje data za všechny země světa, například ani za Česko. V listopadu mise MMF předpověděla, že tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,5 procenta z loňské hodnoty 2,6 procenta. 
  • Ministerstvo financí minulý týden zhoršilo výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco prognóza z listopadu počítala s růstem o 4,1 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Jaká jsou rizika

Podle fondu ale existuje řada rizik, která mohou současný výhled zhoršit. Případné nové varianty covidu-19 by mohly prodloužit pandemii a vyvolat nové hospodářské problémy. Narušení dodavatelských řetězců, nestabilita cen energií a lokální tlaky na růst mezd představují značné riziko pro další vývoj inflace a měnové politiky. Zvýšení úrokových sazeb v rozvinutých zemích pak může představovat riziko pro finanční stabilitu a tok kapitálu, vývoj kurzů měn a pro fiskální pozici rozvíjejících se a rozvinutých ekonomik.

Mohou se ale objevit i další rizika. Vysoké nebezpečí představuje geopolitické napětí a velké přírodní katastrofy, varoval fond.

Prognóza je založena na zlepšování zdraví světa

Prognóza měnového fondu je podmíněna tím, že nepříznivá zdravotní situace ve většině zemí do konce letošního roku klesne na nízkou úroveň, celosvětově se zlepší míra proočkovanosti a léčba covidu-19 bude účinnější.

Důraz na účinnou globální strategii v oblasti zdraví je podle zprávy teď důležitější než kdy jindy. V souvislosti s tím, že bude potřeba upřednostnit výdaje na zdravotnictví a sociální oblast, bude zásadní mezinárodní spolupráce, která umožní přístup k likviditě a případně urychlí řádnou restrukturalizaci dluhu.

Na příští rok počítá fond oproti letošku se zpomalením tempa růstu globální ekonomiky na 3,8 procenta. Je to však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 15 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
včera v 18:59

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...