Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti minulému odhadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta, což je nejvíce od roku 1998, kdy přesáhla deset procent. V listopadu ministerstvo počítalo pro letošní rok ještě s cenovým růstem 6,1 procenta. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) informoval o tom, že na základě nové predikce může ministerstvo v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun. „O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím,“ uvedl ministr.
Za uplynulý rok ministerstvo financí odhaduje růst ekonomiky o 2,9 procenta, zatímco v listopadu to bylo 2,5 procenta. K růstu loni podle úřadu přispěla domácí poptávka, nejvíce navýšení zásob a spotřeba domácností. První odhad vývoje ekonomiky za loňský rok zveřejní Český statistický úřad v úterý 1. února.
V letošním roce by měl být růst ekonomiky tažen investičními výdaji soukromého i veřejného sektoru, stejně jako i nadále spotřebou domácností. Tu však bude podle úřadu tlumit nárůst životních nákladů, zejména cen energií.
Růst cen bude i sociálním problémem
V této souvislosti ministerstvo financí uvedlo, že hlavním makroekonomickým i sociálním problémem bude letos vysoká inflace. „Meziroční inflace by se v prvním čtvrtletí 2022 měla pohybovat v blízkosti deseti procent a i ve zbývající části roku by měla zůstat zvýšená,“ uvedl úřad.
K inflaci by letos mělo významně přispět zdražování elektřiny a zemního plynu. Ceny bude zvyšovat také ropa a rostoucí náklady na pracovní sílu. „Protiinflačně by se naopak mělo projevit posilování české koruny k euru,“ uvádí predikce. Průměrný kurz tuzemské měny by letos měl být podle prognózy 24,40 koruny za euro.
„Jako vláda máme jen omezené možnosti, jak se zvýšenou inflací bojovat, ale nesmíme na ně rezignovat. Expanzivní fiskální politika státu vedla mezi lety 2019 až 2021 k nárůstu zadlužení vládních institucí z 30 procent na 42 procent HDP. Nám teď nezbývá než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit jen s takovými prostředky, které máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit,“ uvedl Stanjura.
Prognóza ministerstva financí uvádí, že hospodaření veřejných financí bylo loni velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační rozpočtové politiky.
Proto také odhaduje za loňský rok deficit veřejných financí 6,1 procenta HDP a veřejný dluh 42 procent HDP. V listopadu ministerstvo očekávalo deficit veřejných financí za loňský rok 7,2 procenta a dluh 43,3 procenta HDP. Předloni deficit činil 5,6 procenta HDP a dluh 37,7 procenta HDP.
Na trhu práce se podle prognózy po krátké pauze opět projevují nerovnováhy, které jej charakterizovaly před propuknutím epidemie. Jde o nedostatek pracovníků prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Resort tak počítá s poklesem nezaměstnanosti na letošních 2,3 procenta z loňských 2,8 procenta.
