Mezinárodní měnový fond strana 4 z 5

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily navýšení nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu korun). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za sedmasedmdesát let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.

Další rekordní schodek vykázal státní rozpočet, když deficit dosáhl v polovině roku 265,1 miliardy korun. Navíc ministerstvo financí ve svých plánech počítá s dalšími schodky i v následujících letech. Národní rozpočtová rada (NRR) už varovala, že kvůli vývoji veřejných financí narazí Česko na dluhovou brzdu už v roce 2024. Podle ekonoma NRR Jana Pavla by k tomu ale dojít nemuselo. Stačilo by, aby vláda každoročně ušetřila o zhruba dvacet miliard korun více. V praxi by to pro ni znamenalo zvýšení příjmů, tedy daní, nebo redukci výdajů v rozsahu přibližně 1800 korun na každého obyvatele České republiky.

Ukrajinští poslanci v konečném znění schválili protikorupční zákon o majetkových přiznáních, tentokrát podle listu Ukrajinska pravda bez skandálních změn, kvůli kterým návrh na počátku června vetoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Poslanci schválili i zákon obnovující zvláštní komisi prověřující kandidáty na soudce. Zákon byly třeba pro zisk dalších půjček od Mezinárodního měnového fondu.

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Česko by mohlo při současném vývoji zadlužení dosáhnout takzvané dluhové brzdy už za tři roky. Podle loňské prognózy se přitom mělo přiblížit úrovni zadlužení 55 procent HDP až v roce 2043.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Středoamerický Salvador je prvním státem světa, ve kterém se nejznámější kryptoměna bitcoin stala zákonným platidlem. Návrh tamního prezidenta Nayiba Bukeleho schválil parlament. O implementaci internetového platidla v 6,5milionové zemi informovala během středy agentura Reuters. Prezident později napsal na Twitter, že jeho země zkoumá možnosti těžit bitcoin s využitím obnovitelné energie ze salvadorských sopek.

Návrat keporkaků je podle biologů ukázkou toho, jak dobře funguje omezení lovu velkých savců. U keporkaků se podařilo navrátit jejich populaci velikost z dob, než je člověk začal masově lovit.

Turecko tíží mimořádně silná inflace, která v dubnu činila v přepočtu na celý rok 17 procent a roste už sedm měsíců v řadě. Zároveň klesá kurz turecké liry. Zemi též opouští řada zahraničních investorů. Tato bilance jde na vrub prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho rodinného klanu. Rovněž proto, že ministerstvo financí nemá na povel nikdo jiný než prezidentův zeť. Opozice se nyní ptá, kam zmizely obří finanční rezervy centrální banky.

Když se řekne Somaliland, mnozí si vybaví polorozpadlý, válkou zmítaný stát, ohrožovaný spolu s teroristickými skupinami svou vlastní nestabilitou. Somaliland má ale se Somálskem, na který sedí výše uvedený popis, jen málo společného. Tento nikým neuznaný stát funguje již 30 let v relativním klidu a míru.

Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se očekávalo. Počítá s tím prognóza Evropské komise (EK), podle které hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta. Únorová předpověď uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst se očekává příští rok, kdy původně EK předpovídala pět procent, nově odhaduje růst o 4,4 procenta. Loni česká ekonomika kvůli restrikcím klesla podle údajů EK o rekordních 5,6 procenta.

Černá Hora se obrátila na Evropskou unii, aby jí pomohla s obrovským dluhem, který má balkánská země vůči Číně. Černohorci si vzali od čínské státní banky půjčku na stavbu dálnice ve výši téměř miliardy dolarů. Přesné podmínky kontraktu nejsou známé, podle dostupných informací ale mohou být namístě obavy, že by v případě neschopnosti Černé Hory splácet mohl Peking získat právo disponovat černohorským majetkem včetně části pobřeží. Brusel se odmítl zapojit do splácení dluhu, tvrdí ale, že se bude snažit najít jiné cesty, jak malou balkánskou zemi podpořit.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta. Naopak světová ekonomika podle MMF poroste rychleji, než původně fond očekával.

Mezinárodní měnový fond (MMF) registruje známky silnějšího oživování světové ekonomiky. Ohledně budoucího vývoje však panuje mimořádně silná nejistota, hospodářské oživení by mohly podkopat či zbrzdit nové mutace koronaviru. V sobotu to řekl Geoffrey Okamoto, první náměstek výkonné ředitelky MMF Kristaliny Georgievové.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu světové ekonomiky na letošní rok o 0,3 procentního bodu na 5,5 procenta. Důvodem je očekávané zvýšení aktivity díky očkování a další ekonomická pomoc v několika velkých zemích. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 4,2 procenta. Příznivější byl podle předběžného odhadu také ekonomický výkon v loňském roce.

Rumunský parlament ve středu schválil novou vládu, kterou po volbách vytvořila koalice středopravicových stran. V čele kabinetu dostal důvěru obou komor zákonodárného sboru dosavadní ministr financí Florin Citsu, který společně s ministry záhy po hlasování složil přísahu.

Po dnech politické krize má Peru nového prezidenta. Někdejší liberální poslanec Francisco Sagasti složil v úterý v parlamentu v Limě slavnostní přísahu, čímž se stal třetí hlavou tohoto jihoamerického státu za více než týden. Informovaly o tom světové agentury.

„Pokoronavirový normál nebude stejný jako ekonomika, na kterou jsme byli zvyklí,“ zdůraznil v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Transformace je podle něho otázkou několika let. Podle dalšího hosta, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, je v souvislosti s tím potřeba, aby byl stanoven společensky dohodnutý směr, kterým se Česko vydá. A podobně jako poslední host pořadu, ekonom Tomáš Sedláček, zdůraznil zejména potřebu digitalizace a služeb s tím spojených.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu návrh zákona, který by umožnil ukončit působení stávajících soudců ústavního soudu. Dále by měl anulovat jejich rozhodnutí ohledně protikorupčních zákonů bez právních následků a obnovit platnost těchto právních norem v původním znění. Prezidentův krok má podle agentury Reuters zvrátit nedávný nález ústavního soudu, postihující boj proti korupci. Rozhodnutí soudu by podle hlavy státu mohlo mít dopady i na zahraniční pomoc, která je podmiňována právě pokrokem v potírání korupce. Podle tisku ale ústava prezidentem navržený postup nedovoluje.

Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny ve třetím čtvrtletí zrychlil na 4,9 procenta z 3,2 procenta ve druhém kvartálu, oznámil tamní statistický úřad. Čínská ekonomika tak pokračovala v oživování z útlumu způsobeného šířením koronaviru. Hospodářský růst však zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 5,2 procenta.

Česká ekonomika příští rok vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) o 5,1 procenta, předpokládá ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak výhled z dubna, kdy České republice předpovídal svižnější zotavení z pandemie a růst o 7,5 procenta. Výhled globální ekonomiky na letošní rok však zlepšil, nyní čeká pokles o 4,4 procenta, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 procenta. Zotavení z pandemie ale bude těžší.

Neschopnost libanonských stran dohodnout se na vytvoření nové vlády je kolektivní zradou, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se snaží prolomit pat v blízkovýchodní zemi zmítané politickou i hospodářskou krizí. Informovala o tom agentura AFP. Designovaný libanonský premiér Mustafá Adíb v sobotu oznámil, že neuspěl ve snaze vytvořit kabinet, a rezignoval.

Náměstek federálního ministra financí Ivan Kočárník objasňoval, kdy a za jakých okolností bylo Československo z Mezinárodního měnového fondu vyloučeno a jaké výhody znovunabyté členství přineslo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii nemoci covid-19 klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 12,8 procenta. Ve své konečné zprávě to v pondělí oznámil italský statistický úřad. Ten původně pokles hrubého domácího produktu (HDP) odhadoval na 12,4 procenta. Dovoz v tomto období klesl zhruba o pětinu a vývoz o čtvrtinu.