Macron kritizoval neschopnost libanonských stran vytvořit vládu, dopustily se prý „kolektivní zrady“

Neschopnost libanonských stran dohodnout se na vytvoření nové vlády je kolektivní zradou, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se snaží prolomit pat v blízkovýchodní zemi zmítané politickou i hospodářskou krizí. Informovala o tom agentura AFP. Designovaný libanonský premiér Mustafá Adíb v sobotu oznámil, že neuspěl ve snaze vytvořit kabinet, a rezignoval.

Libanonské politické strany se podle Macrona dopustily „kolektivní zrady“ a budou muset přijmout plnou zodpovědnost za neúspěch při formování nové vlády. Politickým představitelům dal „poslední šanci“ dodržet slib z počátku září a dospět k dohodě o novém kabinetu. Učinit by to podle Macrona měli do čtyř až šesti týdnů. Do budoucna prezident nevyloučil ani to, že by Francie mohla na konkrétní libanonské politiky uvalit sankce.

Libanonský prezident Michel Aún s designovaným premiérem Mustafou Adíbem
Zdroj: ČTK/AP

Macron se do kritické situace v Libanonu vložil po srpnové explozi v přístavu v metropoli Bejrútu, která si vyžádala zhruba dvě stovky obětí a další stovky zraněných. Do země přicestoval dva dny po výbuchu a naléhal na zásadní politické změny. Prvního září přiletěl francouzský prezident do Bejrútu znovu a tehdy uvedl, že nová libanonská vláda by podle slibu politických představitelů měla vzniknout do dvou týdnů.

Demise změnila očekávání

V sobotu ale designovaný premiér Mustafá Adíb oznámil, že nebyl ve snaze vytvořit vládu úspěšný, a podává proto demisi. Podle agentury Reuters byl hlavním problémem spor o to, kdo povede ministerstvo financí.

Libanonská média informovala, že dohodu komplikoval šíitský blok, k němuž patří radikální hnutí Hizballáh a strana Amal a který trval na tom, aby resort financí měli pod kontrolou právě šíité.

Macron Hizballáh ve svém proslovu ostře kritizoval. Podle něj nemůže být zároveň armádou ve válce proti Izraeli, milicí bojující v občanské válce v Sýrii a respektovanou politickou stranou v Libanonu. „Je na něm, aby ukázal, že respektuje Libanonce jako celek. V posledních dnech jasně ukázal opak,“ uvedl francouzský prezident. Zároveň dodal, že nemá důkazy o tom, že by vzniku nové libanonské vlády zabránil Írán. Šíitská mocnost je spojencem hnutí Hizballáh.

Francie má tradičně s Libanonem blízké vztahy. Od roku 1920 do roku 1941 byl Libanon spolu se Sýrií francouzským mandátním územím. V roce 1941 získal Libanon formální nezávislost, suverénním státem se stal v roce 1944.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 48 mminutami

V sobotu poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn.
09:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 13 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 14 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 15 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 17 hhodinami
Načítání...