Libanon má krizí provést diplomat Adíb. S nabídkou pomoci míří do země Macron

Libanonský velvyslanec v Německu Mustafá Adíb by se měl stát novým premiérem Libanonu. Po pondělních konzultacích s prezidentem Michelem Aúnem se na tom shodly hlavní bloky v parlamentu. Prezident Adíba následně pověřil sestavením kabinetu. Informovaly o tom agentury AFP a DPA. Předchozí vláda podala demisi šest dní po ničivé explozi v bejrútském přístavu 4. srpna, při níž přišlo o život kolem 190 lidí, na šest tisíc bylo zraněno a značná část města byla poškozena.

Podle agentury AP získal Adíb 90 hlasů ze 128členného parlamentu. Novinářům krátce nato sdělil, že jeho prioritou bude rychle sestavit vládu, aby bylo možné zavést klíčové reformy, jež obnoví důvěru Libanonců a mezinárodního společenství.

Adíb byl velvyslancem v Německu od roku 2013. V minulosti byl poradcem premiéra Nadžíba Míkátího. Byl rovněž členem komise, která měla v letech 2005 až 2006 na starost vypracování nového volebního zákona. Diplomat ze severolibanonského Tripolisu má doktorát z práv a politologie a učil na univerzitách v Libanonu a ve Francii. Americký deník The New York Times nicméně píše, že Adíb byl dosud veřejnosti poměrně neznámý a nezastával žádné vrcholné politické funkce.

Macron jede do Libanonu s jasnými požadavky

Podle tradičního klíče musí být v Libanonu v čele vlády sunnita, parlament řídí šíita a prezidentský úřad zastává maronitský křesťan.

Jmenování Adíba přichází několik hodin před příletem francouzského prezident Emmanuela Macrona, který naléhal na libanonské politiky, aby rychle vytvořili vládu, jež pomůže Libanon dostat z hluboké hospodářské krize. Elysejský palác odmítl tvrzení, že by francouzská hlava státu jela do Bejrútu stvrdit tamní politické dohody.

„Prezident tam jede s jasnými operačními závazky, které stojí na páteři dohody, kterou představil na své poslední návštěvě. Bude požadovat, aby tyto závazky byly implementovány tak, aby byly touhy libanonského lidu naplněny,“ cituje Politico zdroj z Elysejského paláce. 

Libanon bude mít druhou vládu za méně než rok. Dosavadní premiér Hasan Dijáb se úřadu ujal začátkem roku poté, co jeho předchůdce Saad Harírí loni v říjnu odstoupil po masivních protivládních protestech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 40 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.