Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se očekávalo. Počítá s tím prognóza Evropské komise (EK), podle které hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta. Únorová předpověď uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst se očekává příští rok, kdy původně EK předpovídala pět procent, nově odhaduje růst o 4,4 procenta. Loni česká ekonomika kvůli restrikcím klesla podle údajů EK o rekordních 5,6 procenta.
„Česko tvrdě zasáhla druhá vlna pandemie,“ uvádí v hodnocení české ekonomiky unijní exekutiva. Oživení by měla zajistit hlavně domácí a zahraniční poptávka, která díky postupnému rozvolňování poroste už od druhého čtvrtletí. Podílet by se na něm přitom měly i pokračující vládní podpůrné programy. Ty ale podle Komise spolu se snížením daně z příjmů přispějí k rychlému růstu veřejného dluhu vzhledem k HDP.
Česká národní banka (ČNB) naopak minulý týden v nové prognóze zhoršila odhad letošního vývoje ekonomiky z dřívějších 2,2 procenta na 1,2 procenta. Na příští rok pak odhad zlepšila z 3,8 procenta na 4,3 procenta.
„Domácí ekonomika je nadále sužována dopady pandemie koronaviru. Vládní uzavírky s malými přestávkami již více než rok omezují velkou část obchodu a služeb, což bude platit i po dílčím květnovém rozvolnění. Vedle uzavírek je hospodářský výkon negativně ovlivňován také výpadky dodávek uvnitř globálních výrobních řetězců, což nepříznivě zasáhlo některá tuzemská průmyslová odvětví,“ uvedla minulý týden bankovní rada.
Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Na příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta.
EK očekává, že se letos i v příštích dvou letech bude inflace v Česku pohybovat nad unijním průměrem. Letos počítá s průměrnou inflací 2,4 procenta, na příští rok očekává o dvě desetiny bodu méně. Lepší statistiky než průměr Unie bude mít Česko v nezaměstnanosti, která sice letos vystoupí na 3,8 procenta, stále však bude téměř o čtyři procentní body pod evropským průměrem.
ČNB počítá letos s průměrnou inflací 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. Ministerstvo financí letos čeká inflaci na 2,5 procenta a příští rok její pokles na 2,3 procenta.
Prognóza je dobrá i pro celou Evropu
Oproti odhadům na tom bude lépe i hospodářství celé Evropské unie. Ekonomika díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, letošní výhled růstu HDP odhaduje Komise na 4,2 procenta. Příští rok by měla ekonomika EU vykázat růst o 4,4 procenta.
Předchozí odhad Komise přitom v únoru počítal s letošním růstem o 3,7 procenta a příští rok o 3,9 procenta. Unijní exekutiva vidí důvod k optimističtější předpovědi zejména v rychlejším tempu očkování, které dovoluje řadě států svižnější návrat k běžnému provozu, než se čekalo v zimě.
Odhady zlepšila EK i pro země eurozóny, u kterých letos očekává růst o 4,3 procenta a příští rok ještě o desetinu procentního bodu vyšší. V zimě předpovídala na letošní i příští rok shodný růst HDP o 3,8 procenta.
Pomůže i mimořádný fond obnovy
„I když ještě nemáme vyhráno, jsou hospodářské vyhlídky Evropy mnohem optimističtější. Aktualizovali jsme prognózy pro ekonomiku celé EU i eurozóny na letošní a příští rok s ohledem na to, že stoupá proočkovanost, uvolňují se omezení a život se pomalu vrací k normálu,“ prohlásil místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Ekonomika evropského bloku by se tak rychleji měla zotavit z rekordního propadu o 6,1 procenta, který kvůli koronaviru zažila vloni. Na předkrizovou úroveň by se všechny členské země EU měly dostat do konce příštího roku.
Letos však nebude oživení ve všech zemích stejně rychlé. S nejvyššími hodnotami růstu počítá EK ve Španělsku a ve Francii, kde se přiblíží šesti procentům. Česká ekonomika poroste ve srovnání se Slovenskem, Polskem a Maďarskem nejpomaleji ze všech zemí visegrádské čtyřky. Ještě pomalejší rozjezd ekonomik očekává Brusel u pobaltských či severoevropských zemí, kde se růst většinou bude pohybovat pod třemi procenty.
Komise rovněž očekává, že k zotavení ekonomik pomůže mimořádný fond obnovy, ze kterého by měly začít peníze do členských zemí proudit ve druhé polovině roku. Členské země však musejí nejprve Bruselu poslat plány, na jejichž základě bude Komise peníze rozdělovat. To zatím učinilo 15 států, Česko mezi nimi není.
