Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu. Má být i pojistkou pro banky

Státy eurozóny se v pondělí po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.

Reforma, na které se dohodlo 19 zemí používajících společnou měnu, má záchranný fond celkově posílit a snížit rizika pro investory. Pokud by například bylo nutné restrukturalizovat dluh ohrožené země, ESM by mohl s investory vyjednávat. Ve výjimečných situacích by mohl pomáhat i bankám.

„ESM hrál významnou roli v minulé krizi a tato reforma umožní dále rozvinout jeho možnosti. Posílí také jeho roli v plánování, vyjednávání a monitorování programů finanční asistence,“ prohlásil po videokonferenci Donohoe.

ESM je mezivládní organizací, jejímž smyslem je v případě nutnosti poskytnout pomoc zemím eurozóny, které se dostanou do finančních problémů. V rámci současné covidové krize se státy shodly, že z tohoto krizového fondu budou moci především na výdaje spojené se zdravotní péčí čerpat úvěry celkem za 240 miliard eur (6,7 bilionu korun).

Shodu na reformě fondu dosud blokovaly rozdílné požadavky některých zemí k podrobnostem reformy. Zvláště Itálie dávala dlouhodobě najevo obavy související s restrukturalizací státního dluhu. Řím se obával, že zavedení jednotné doložky o společném postupu (CAC) pro všechny dluhopisy eurozóny může ohrozit schopnosti Itálie splácet svůj dluh.

ESM začne jako pojistka pro bankovní záchrany fungovat od roku 2022

ESM bude na základě dnešní shody sloužit i jako krajní pojistka pro takzvaný Jednotný fond pro řešení krizí (SRF). Ten pomáhá při restrukturalizaci bank, které se dostanou do problémů, a má předcházet závažnějším dopadům jejich případných krachů na ekonomiku.

„Reforma ESM posiluje euro a celý evropský bankovní systém, protože činíme eurozónu ještě odolnější vůči útokům spekulantů,“ řekl po jednání německý ministr financí Olaf Scholz.

ESM začne jako pojistka pro bankovní záchrany fungovat od začátku roku 2022, což je o téměř dva roky dříve, než eurozóna původně počítala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 28 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 10 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 10 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 20 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...