Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu. Má být i pojistkou pro banky

Státy eurozóny se v pondělí po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.

Reforma, na které se dohodlo 19 zemí používajících společnou měnu, má záchranný fond celkově posílit a snížit rizika pro investory. Pokud by například bylo nutné restrukturalizovat dluh ohrožené země, ESM by mohl s investory vyjednávat. Ve výjimečných situacích by mohl pomáhat i bankám.

„ESM hrál významnou roli v minulé krizi a tato reforma umožní dále rozvinout jeho možnosti. Posílí také jeho roli v plánování, vyjednávání a monitorování programů finanční asistence,“ prohlásil po videokonferenci Donohoe.

ESM je mezivládní organizací, jejímž smyslem je v případě nutnosti poskytnout pomoc zemím eurozóny, které se dostanou do finančních problémů. V rámci současné covidové krize se státy shodly, že z tohoto krizového fondu budou moci především na výdaje spojené se zdravotní péčí čerpat úvěry celkem za 240 miliard eur (6,7 bilionu korun).

Shodu na reformě fondu dosud blokovaly rozdílné požadavky některých zemí k podrobnostem reformy. Zvláště Itálie dávala dlouhodobě najevo obavy související s restrukturalizací státního dluhu. Řím se obával, že zavedení jednotné doložky o společném postupu (CAC) pro všechny dluhopisy eurozóny může ohrozit schopnosti Itálie splácet svůj dluh.

ESM začne jako pojistka pro bankovní záchrany fungovat od roku 2022

ESM bude na základě dnešní shody sloužit i jako krajní pojistka pro takzvaný Jednotný fond pro řešení krizí (SRF). Ten pomáhá při restrukturalizaci bank, které se dostanou do problémů, a má předcházet závažnějším dopadům jejich případných krachů na ekonomiku.

„Reforma ESM posiluje euro a celý evropský bankovní systém, protože činíme eurozónu ještě odolnější vůči útokům spekulantů,“ řekl po jednání německý ministr financí Olaf Scholz.

ESM začne jako pojistka pro bankovní záchrany fungovat od začátku roku 2022, což je o téměř dva roky dříve, než eurozóna původně počítala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
včera v 12:06

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
včera v 10:40

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...