Ukrajinští poslanci schválili reformní zákony. Otevírají cestu k dalším mezinárodním půjčkám

Ukrajinští poslanci v konečném znění schválili protikorupční zákon o majetkových přiznáních, tentokrát podle listu Ukrajinska pravda bez skandálních změn, kvůli kterým návrh na počátku června vetoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Poslanci schválili i zákon obnovující zvláštní komisi prověřující kandidáty na soudce. Zákon byly třeba pro zisk dalších půjček od Mezinárodního měnového fondu.

Protikorupční zákon počítá s tresty vězení pro státní úředníky, kteří podají falešná majetková přiznání. Za zatajení majetku v hodnotě vyšší než 4,2 milionu hřiven (asi 3,3 milionu korun) od nynějška bude hrozit až roční vězení.

Schválení zákona potřebovala vláda, aby si zajistila přístup k dalším půjčkám v rámci programu Mezinárodního měnového fondu (MMF) v celkové výši pěti miliard dolarů (asi 107 miliard korun), poznamenala agentura Reuters s tím, že boj proti korupci je podmínkou dalších půjček pro Ukrajinu.

Ústavní soud loni v říjnu zrušil některé protikorupční zákony jako údajně přehnaně přísné, a to včetně předpisů, které umožňovaly poslat do vězení zkorumpované úředníky za skrývání majetku. Toto rozhodnutí zbrzdilo vyhlídky Ukrajiny na získání dalších půjček od MMF a přimělo prezidenta Zelenského k tomu, aby pozastavil působení předsedy ústavního soudu ve funkci.

Zákon prošel na druhý pokus

Nový zákon, původně přijatý 3. června, počítal s trestem vězení pro úředníky státu a samospráv, kteří zatají majetek ve zmíněné výši. Po hlasování ze začátku června ale deník Ukrajinska pravda upozornil, že parlament sice vrátil do ukrajinského práva tresty odnětí svobody za lživá majetková prohlášení hodnostářů, ale s dodatky, které zmírňují odpovědnost za zveřejňování majetku příbuzných, respektive za jeho nezveřejnění.

Tyto změny navrhli dva poslanci vládní strany a většina zákonodárců je schválila navzdory námitkám jiného poslance vládní strany, že tím ničí prezidentský návrh a prakticky činí beztrestnou lež v prohlášení o majetku příbuzných. Dotyčný zákonodárce podle listu také varoval, že bez prezidentova veta by se země mohla s evropskou integrací rozloučit. 

Prezident Zelenskyj poté odmítl zákon podepsat a po použití veta předložil parlamentu návrhy k předloze, kterou nyní poslanci přijali. Prezidentovy návrhy počítaly s odstraněním ustanovení, podle kterého předkladatel přiznání směl neposkytnout informace o majetku členů své rodiny, a tak se vyhnout poskytnutí reálných údajů o majetkových poměrech.

Další prezidentův návrh se týkal potrestání za neposkytnutí majetkového přiznání, aby za to hrozilo skutečně vězení, upozornil deník. Pro prezidentovy návrhy hlasovala většina poslanců.

Poslanci schválili i změnu v soudnictví

Parlament rovněž schválil zákon obnovující zvláštní komisi prověřující kandidáty na soudce. Její činnost pozastavil před dvěma lety ústavní soud, uvedl Reuters. Během závěrečného čtení poslanci schválili zákon ve znění, které dává mezinárodním odborníkům rozhodující hlas při výběru kandidátů do kvalifikační komise.

Americké velvyslanectví uvítalo schválení zákona „jako důležitý krok vpřed ke komplexní reformě soudnictví“. Ujistilo, že USA jsou připraveny podpořit Ukrajinu při této „historické příležitosti k obnově ukrajinského soudního systému“.

Ukrajina se zavázala k reformě soudnictví, která by měla pomoci vyřešit problém zakořeněné korupce a vytvořit transparentnější a předvídatelnější prostředí pro investory. Podle březnového průzkumu veřejného mínění téměř 79 procent Ukrajinců nedůvěřuje soudům a soudcům, pouze 12,4 procenta z dotázaných uvedlo opak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
před 7 mminutami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne se rozezněly sirény v jordánské metropoli Ammánu.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Německo koupí od USA rakety Tomahawk, chce posílit obranu

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.
před 3 hhodinami

Po suchém červnu přišly do Indie silné monzunové deště

Indie má za sebou pátý nejsušší červen od začátku měření v roce 1901. Začátkem července se však situace obrátila. Extrémní lijáky způsobily záplavy a sesuvy půdy v několika částech země. Pro Dillí a sousední stát Harijána vyhlásil meteorologický ústav červený stupeň výstrahy.
před 3 hhodinami

Demokrat Platner po nařčení ze znásilnění ukončí kandidaturu do Senátu

Demokratický kandidát do amerického Senátu Graham Platner ukončí kandidaturu za obvod v Maine po sérii kontroverzí včetně obvinění ze znásilnění ze strany bývalé přítelkyně. Pozastavení kampaně oznámil na sociálních sítích a demokraté nyní musí určit nového kandidáta, kauza jim tak komplikuje listopadové volby do Kongresu. Maine je považován za klíčový stát pro získání kontroly nad Senátem, v němž jsou síly republikánů a demokratů téměř vyrovnané, píší média.
před 3 hhodinami

Ukrajina má dva měsíce na zvýšení tlaku, pak může Putin mobilizovat, míní Pavel

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 6 hhodinami

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.