Ukrajinští poslanci schválili reformní zákony. Otevírají cestu k dalším mezinárodním půjčkám

Ukrajinští poslanci v konečném znění schválili protikorupční zákon o majetkových přiznáních, tentokrát podle listu Ukrajinska pravda bez skandálních změn, kvůli kterým návrh na počátku června vetoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Poslanci schválili i zákon obnovující zvláštní komisi prověřující kandidáty na soudce. Zákon byly třeba pro zisk dalších půjček od Mezinárodního měnového fondu.

Protikorupční zákon počítá s tresty vězení pro státní úředníky, kteří podají falešná majetková přiznání. Za zatajení majetku v hodnotě vyšší než 4,2 milionu hřiven (asi 3,3 milionu korun) od nynějška bude hrozit až roční vězení.

Schválení zákona potřebovala vláda, aby si zajistila přístup k dalším půjčkám v rámci programu Mezinárodního měnového fondu (MMF) v celkové výši pěti miliard dolarů (asi 107 miliard korun), poznamenala agentura Reuters s tím, že boj proti korupci je podmínkou dalších půjček pro Ukrajinu.

Ústavní soud loni v říjnu zrušil některé protikorupční zákony jako údajně přehnaně přísné, a to včetně předpisů, které umožňovaly poslat do vězení zkorumpované úředníky za skrývání majetku. Toto rozhodnutí zbrzdilo vyhlídky Ukrajiny na získání dalších půjček od MMF a přimělo prezidenta Zelenského k tomu, aby pozastavil působení předsedy ústavního soudu ve funkci.

Zákon prošel na druhý pokus

Nový zákon, původně přijatý 3. června, počítal s trestem vězení pro úředníky státu a samospráv, kteří zatají majetek ve zmíněné výši. Po hlasování ze začátku června ale deník Ukrajinska pravda upozornil, že parlament sice vrátil do ukrajinského práva tresty odnětí svobody za lživá majetková prohlášení hodnostářů, ale s dodatky, které zmírňují odpovědnost za zveřejňování majetku příbuzných, respektive za jeho nezveřejnění.

Tyto změny navrhli dva poslanci vládní strany a většina zákonodárců je schválila navzdory námitkám jiného poslance vládní strany, že tím ničí prezidentský návrh a prakticky činí beztrestnou lež v prohlášení o majetku příbuzných. Dotyčný zákonodárce podle listu také varoval, že bez prezidentova veta by se země mohla s evropskou integrací rozloučit. 

Prezident Zelenskyj poté odmítl zákon podepsat a po použití veta předložil parlamentu návrhy k předloze, kterou nyní poslanci přijali. Prezidentovy návrhy počítaly s odstraněním ustanovení, podle kterého předkladatel přiznání směl neposkytnout informace o majetku členů své rodiny, a tak se vyhnout poskytnutí reálných údajů o majetkových poměrech.

Další prezidentův návrh se týkal potrestání za neposkytnutí majetkového přiznání, aby za to hrozilo skutečně vězení, upozornil deník. Pro prezidentovy návrhy hlasovala většina poslanců.

Poslanci schválili i změnu v soudnictví

Parlament rovněž schválil zákon obnovující zvláštní komisi prověřující kandidáty na soudce. Její činnost pozastavil před dvěma lety ústavní soud, uvedl Reuters. Během závěrečného čtení poslanci schválili zákon ve znění, které dává mezinárodním odborníkům rozhodující hlas při výběru kandidátů do kvalifikační komise.

Americké velvyslanectví uvítalo schválení zákona „jako důležitý krok vpřed ke komplexní reformě soudnictví“. Ujistilo, že USA jsou připraveny podpořit Ukrajinu při této „historické příležitosti k obnově ukrajinského soudního systému“.

Ukrajina se zavázala k reformě soudnictví, která by měla pomoci vyřešit problém zakořeněné korupce a vytvořit transparentnější a předvídatelnější prostředí pro investory. Podle březnového průzkumu veřejného mínění téměř 79 procent Ukrajinců nedůvěřuje soudům a soudcům, pouze 12,4 procenta z dotázaných uvedlo opak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu s pomocí 450 dronů a 45 raket, oznámil na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast. Jedna žena zahynula a deset lidí utrpělo zranění, když ruský dron zasáhl obytnou budovu v Dnipru, píše web stanice BBC.
před 20 mminutami

Trump kvůli údajnému útlaku bílých farmářů nepošle nikoho na summit v JAR

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.
01:03Aktualizovánopřed 46 mminutami

Drony komplikují provoz na evropských letištích, bezpečnost narušují i v Česku

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud umožnil Trumpovi dočasně nevyplácet potravinovou pomoc

Nejvyšší soud Spojených států v pátek umožnil administrativě prezidenta Donalda Trumpa dočasně nevyplácet potravinovou pomoc chudým Američanům. Soud na poslední chvíli zablokoval platnost rozhodnutí nižšího justičního orgánu, podle něhož měla vláda od pátku pomoc 42 milionům lidí opět vyplácet, i v době platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AP.
před 6 hhodinami

Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 12 hhodinami

Mírová jednání Pákistánu a Afghánistánu v Istanbulu selhala

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Turecká prokuratura vydala zatykač na Netanjahua

Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra'ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.
před 14 hhodinami
Načítání...