Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily navýšení nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu korun). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za sedmasedmdesát let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.

Rozšíření nouzových rezerv MMF, takzvaných zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR), je první od roku 2009. Tehdy byly těsně po globální finanční krizi rezervy posíleny o 250 miliard amerických dolarů.

Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová označila posílení rezerv za „injekci pro svět“, která pomůže upevnit globální ekonomickou stabilitu. Těžit z něj budou všichni členové a pomůže zejména nejzranitelnějším zemím, které se potýkají s dopady pandemie.

Pro rozvojové země a pro země s nízkými příjmy je určeno 275 miliard USD. Georgievová dodala, že MMF nyní bude aktivně spolupracovat se zeměmi na tom, aby bohaté státy své prostředky, které jim budou v rámci SDR přiděleny, postoupily chudším zemím.

Až po roce dojde k realizaci

Měnový fond se snažil o posílení rezerv více než rok. Původně byl plán odložen na začátku roku 2020, kdy ho zablokovaly Spojené státy, největší akcionář MMF. Tehdejší ministr financí ve vládě prezidenta Donalda Trumpa Steven Mnuchin prohlásil, že prostředky by se nedostaly ke státům, které je nejvíce potřebují. Postoj USA se změnil až pod vedením nového prezidenta Joea Bidena. I tak je konečná částka maximální, jakou mohly USA podpořit, aniž by musely získat souhlas Kongresu, upozornila agentura Bloomberg.

Peníze z rezerv jsou přiděleny všem 190 členským zemím MMF v poměru k jejich kvótám. Země G20, tedy největší ekonomiky světa, na nich mají podíl téměř 70 procent. Pouze tři procenta jsou určena zemím s nízkými příjmy. Celkově připadne 58 procent SDR vyspělým ekonomikám a 42 procent mladým tržním ekonomikám a rozvojovým zemím.

Skupina G7 v červnu schválila plán na přerozdělení sta miliard dolarů ze svých SDR chudším zemím. Širší skupina G20 pak v červenci podpořila posílení SDR o 650 miliard dolarů, neupřesnila však, jaká částka z toho bude přerozdělena chudším zemím.

MMF tak nyní „bude pokračovat v aktivní spolupráci s našimi členy, aby identifikovala životaschopné možnosti dobrovolného přesměrování SDR z bohatších zemí do chudších a zranitelnějších, s cílem podpořit jejich oživení z pandemie a dosáhnout odolného a udržitelného růstu,“ uvedla Georgievová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová poslance požádala o podporu rozpočtu. Opozice návrh kritizuje

Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Jeho základní parametry se schodkem 310 miliard korun už podpořili a ve středu budou rozhodovat o návrzích na přesuny uvnitř rozpočtu a pak ho schvalovat jako celek. Vládní koalice složená z ANO, SPD a Motoristů má dostatek hlasů, aby svůj první rozpočet prosadila. Opozice kritizuje mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslance požádala, aby návrh podpořili.
06:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 15 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026
Načítání...