Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily navýšení nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu korun). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za sedmasedmdesát let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.

Rozšíření nouzových rezerv MMF, takzvaných zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR), je první od roku 2009. Tehdy byly těsně po globální finanční krizi rezervy posíleny o 250 miliard amerických dolarů.

Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová označila posílení rezerv za „injekci pro svět“, která pomůže upevnit globální ekonomickou stabilitu. Těžit z něj budou všichni členové a pomůže zejména nejzranitelnějším zemím, které se potýkají s dopady pandemie.

Pro rozvojové země a pro země s nízkými příjmy je určeno 275 miliard USD. Georgievová dodala, že MMF nyní bude aktivně spolupracovat se zeměmi na tom, aby bohaté státy své prostředky, které jim budou v rámci SDR přiděleny, postoupily chudším zemím.

Až po roce dojde k realizaci

Měnový fond se snažil o posílení rezerv více než rok. Původně byl plán odložen na začátku roku 2020, kdy ho zablokovaly Spojené státy, největší akcionář MMF. Tehdejší ministr financí ve vládě prezidenta Donalda Trumpa Steven Mnuchin prohlásil, že prostředky by se nedostaly ke státům, které je nejvíce potřebují. Postoj USA se změnil až pod vedením nového prezidenta Joea Bidena. I tak je konečná částka maximální, jakou mohly USA podpořit, aniž by musely získat souhlas Kongresu, upozornila agentura Bloomberg.

Peníze z rezerv jsou přiděleny všem 190 členským zemím MMF v poměru k jejich kvótám. Země G20, tedy největší ekonomiky světa, na nich mají podíl téměř 70 procent. Pouze tři procenta jsou určena zemím s nízkými příjmy. Celkově připadne 58 procent SDR vyspělým ekonomikám a 42 procent mladým tržním ekonomikám a rozvojovým zemím.

Skupina G7 v červnu schválila plán na přerozdělení sta miliard dolarů ze svých SDR chudším zemím. Širší skupina G20 pak v červenci podpořila posílení SDR o 650 miliard dolarů, neupřesnila však, jaká částka z toho bude přerozdělena chudším zemím.

MMF tak nyní „bude pokračovat v aktivní spolupráci s našimi členy, aby identifikovala životaschopné možnosti dobrovolného přesměrování SDR z bohatších zemí do chudších a zranitelnějších, s cílem podpořit jejich oživení z pandemie a dosáhnout odolného a udržitelného růstu,“ uvedla Georgievová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...