Ekonomika Itálie ve druhém čtvrtletí klesla o rekordních 12,8 procenta. Vláda však věří v rychlý růst

Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii nemoci covid-19 klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 12,8 procenta. Ve své konečné zprávě to v pondělí oznámil italský statistický úřad. Ten původně pokles hrubého domácího produktu (HDP) odhadoval na 12,4 procenta. Dovoz v tomto období klesl zhruba o pětinu a vývoz o čtvrtinu.

Meziročně se ekonomika ve druhém čtvrtletí snížila o 17,7 procenta. V prvním odhadu z konce července statistický úřad odhadoval propad na 17,3 procenta.

Italský ministr hospodářství a financí Roberto Gualtieri tento měsíc prohlásil, že hospodářství je v lepším stavu, než se čekalo. Předpověděl také, že ekonomika ve třetím kvartálu vykáže velmi silné oživení.

Z Itálie však zatím přicházejí i velmi chmurné informace. Jen za poslední tři měsíce ubylo v zemi půl milionu pracovních míst. Řada lidí navíc zůstává doma na podpoře, protože jejich firmy nemají zakázky. I kvůli tomu stoupá počet chudých.

Vážné problémy s platbou nájmu a nákupem jídla má podle statistického úřadu už devět milionů z 61 milionů obyvatel. Charitu žádá o pomoc i stále víc lidí ze střední třídy – třeba učitelů.

Jaké jsou prognózy

Ekonomika země podle italské vlády za celý letošní rok vykáže propad o osm procent. Gualtieri nicméně na fóru organizovaném bankou Goldman Sachs v polovině června řekl, že pokles bude výraznější. Italská centrální banka prognózuje pokles HDP o 9,5 procenta, Mezinárodní měnový fond o 12,8 procenta. 

Podle červnového výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) klesne letos italská ekonomika o 11,3 procenta, v případě druhé vlny pandemie pak o 14 procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...