Svět, kde bylo vše možné, se nám drolí pod rukama, říká ekonom

45 minut
Speciál ČT24: Dopady války na ekonomiku
Zdroj: ČT24

Ekonomové Jana Matesová a Pavel Hnát ve vysílání ČT24 rozebrali možné dopady války na Ukrajině na světovou ekonomiku. „Plochý svět“, v němž nezáleželo na tom, kde se bez velkého rizika investuje, podle Hnáta skončil. Matesová zdůrazňuje, že je zásadní neuhnout ze sankcí a nedovážet do Ruska technologie.

Podle ekonomky a dlouholeté zástupkyně Česka ve Světové bance Jany Matesové válka vyvolala „totální zmatek na trzích po celém světě“, kdy je nejistota obrovská. „Uvědomme si, že v ekonomicky vyspělém demokratickém světě skoro nikdo nezažil opravdovou válku, ne takovou, při které se může přerozdělovat postavení geopolitických sil ve světě,“ uvedla.

I ekonom z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Pavel Hnát mluví o fázi nejistoty. Podle něj sankce uvalené na Rusko začnou fungovat až po nějaké době. Dopady války podle něj budou značné, mohou mít podobu nepokojů, nefunkčních veřejných služeb či politiků, kteří nebudou vědět, co komu slibovat. To ale prý neznamená, že se z rostoucí inflace a nejistoty svět nedokáže vzpamatovat.

„Svět, kde bylo vše možné, nezáleželo na tom, kde investujete, protože to všechno nějak dopadne, ten se nám definitivně drolí pod rukama,“ míní s tím, že svět „není plochý“ a záleží na jednotlivých kulturách, politice a stylu managementu. Geopolitické riziko prý dlouho viselo ve vzduchu a nyní se přetavilo v něco reálného. Hnát současnou krizi nechce příliš srovnávat s pandemií covidu, válka ji prý „přebíjí“. Rusko podle něj není žádný ekonomický gigant, ale jeho „strategická úloha je bohužel v mnoha ohledech nezastupitelná.“

Západní země mají v Rusku stále velké investice

Podle Matesové chrání Rusko před bankrotem především naivita Západu v letech od anexe Krymu i invaze do Gruzie. Sankce z roku 2014 byly podle ní zlomkem těch současných, přesto fungovaly. Pak ale podle ní začal Západ sankce v obchodním zájmu obcházet nebo ve velkém investoval přímo v Rusku – a přímo tam vyráběl to, co do země nemohl přímo obchodovat. Teď tam mají podle ní západní země nainvestováno, investice ale ztratily na hodnotě, což nerady vidí a chtěly by z nich nějaké peníze nazpátek. „Tentokrát to ale musíme se sankcemi vydržet,“ zdůrazňuje Matesová.

Ekonomka připomíná, že v roce 1998 bylo Rusko nejblíže bankrotu v historii, tehdy šlo pro finanční podporu k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Teď ale prý nepůjde, protože se bude chtít vyhnout tomu, že by ji pravděpodobně nedostalo. Vyloučit Rusko z MMF podle ní zároveň není jednoduché, protože má pozici ve správní radě. Rusko by mohlo získat peníze z rezerv Číny, Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů.

Hnát sděluje, že cílem je vyhladovět ruskou armádu, Matesová doplňuje, že cílem není vyhladovět ruské obyvatelstvo. Hnát také připomněl, že inflace již dříve v Rusku zničila střední třídu. „Tam, kde není střední třída, a myslím, že to platí skoro univerzálně, tam se nedaří demokracii,“ uvádí.

Kvůli válce chybí automobilkám kabely

Mluví se také o narušení světových obchodních řetězců v souvislosti s válkou. To je ale prý složitější. „Richard Baldwin říká, že továrna se rozprskla do celého světa. My už neobchodujeme celými výrobky, my obchodujeme procesy, znalostmi a know-how,“ říká Hnát.

Zmínil aktuální případ, kdy ve světě chybí kabely, které produkuje Ukrajina. Jsou podle něj tak málo standardizované, že je nelze rychle nahradit, a tak kvůli jejich nedostatku stojí velké automobilky, i protože se „s kabely nebude špinit bohatý dělník na Západě“. Zmínil také situaci s chybějícími čipy – jejich typy jsou ale podle něj staré 15 let a automobilky do nich neinvestovaly. Platíme tak podle ekonoma cenu za to, že jsme některé věci nechtěli vidět nebo jsme chtěli šetřit.

Matesová uvádí, že kvůli konfliktu nám bude chybět palladium, nikl, částečně i měď – což jsou kovy, u nichž je Rusko dodavatelem. „Rusko je čistě surovinová velmoc, má celou Mendělejevovu tabulku, ale nemá výrobu pokročilých technologií, které potřebuje,“ uvádí. Podle Matesové je tak podstatné Rusko zbavit možnosti technologicky a finančně vést válku. Také uvedla, že ruskou ropu svět nepotřebuje, je ale třeba se dohodnout s jinými zeměmi, aby ji dodávaly. Evropa prý může omezit závislost.

Tématem jsou také rostoucí ceny pšenice. Ukrajina a Rusko patří mezi klíčové hráče v produkci obilí. „Už vidíme obrovský vzrůst cen, zatím to je z paniky, která je na trzích. Ono k žádným velkým otřesům ještě nedošlo, obilí se nakupuje dopředu. Je to výraz paniky podobně jako u pohonných hmot,“ popisuje Matesová. Na severu Afriky, který je na dovozu obilnin z Ukrajiny závislý, ale může dojít k občanským válkám. My máme podle ní jiné zdroje, ale za válkou ovlivněné světové ceny této komodity obchodují všichni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
09:23Aktualizovánopřed 5 mminutami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
před 13 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 15 hhodinami

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 23 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
včera v 20:00

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
10. 5. 2025

Růst tržeb obchodníků meziročně zrychlil

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. Tržby za služby se oproti stejnému období loni zvýšily o tři procenta.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025
Načítání...