Ekonomové Jana Matesová a Pavel Hnát ve vysílání ČT24 rozebrali možné dopady války na Ukrajině na světovou ekonomiku. „Plochý svět“, v němž nezáleželo na tom, kde se bez velkého rizika investuje, podle Hnáta skončil. Matesová zdůrazňuje, že je zásadní neuhnout ze sankcí a nedovážet do Ruska technologie.
Svět, kde bylo vše možné, se nám drolí pod rukama, říká ekonom
Speciál ČT24: Dopady války na ekonomiku (zdroj: ČT24)
Podle ekonomky a dlouholeté zástupkyně Česka ve Světové bance Jany Matesové válka vyvolala „totální zmatek na trzích po celém světě“, kdy je nejistota obrovská. „Uvědomme si, že v ekonomicky vyspělém demokratickém světě skoro nikdo nezažil opravdovou válku, ne takovou, při které se může přerozdělovat postavení geopolitických sil ve světě,“ uvedla.
I ekonom z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Pavel Hnát mluví o fázi nejistoty. Podle něj sankce uvalené na Rusko začnou fungovat až po nějaké době. Dopady války podle něj budou značné, mohou mít podobu nepokojů, nefunkčních veřejných služeb či politiků, kteří nebudou vědět, co komu slibovat. To ale prý neznamená, že se z rostoucí inflace a nejistoty svět nedokáže vzpamatovat.
„Svět, kde bylo vše možné, nezáleželo na tom, kde investujete, protože to všechno nějak dopadne, ten se nám definitivně drolí pod rukama,“ míní s tím, že svět „není plochý“ a záleží na jednotlivých kulturách, politice a stylu managementu. Geopolitické riziko prý dlouho viselo ve vzduchu a nyní se přetavilo v něco reálného. Hnát současnou krizi nechce příliš srovnávat s pandemií covidu, válka ji prý „přebíjí“. Rusko podle něj není žádný ekonomický gigant, ale jeho „strategická úloha je bohužel v mnoha ohledech nezastupitelná.“
Západní země mají v Rusku stále velké investice
Podle Matesové chrání Rusko před bankrotem především naivita Západu v letech od anexe Krymu i invaze do Gruzie. Sankce z roku 2014 byly podle ní zlomkem těch současných, přesto fungovaly. Pak ale podle ní začal Západ sankce v obchodním zájmu obcházet nebo ve velkém investoval přímo v Rusku – a přímo tam vyráběl to, co do země nemohl přímo obchodovat. Teď tam mají podle ní západní země nainvestováno, investice ale ztratily na hodnotě, což nerady vidí a chtěly by z nich nějaké peníze nazpátek. „Tentokrát to ale musíme se sankcemi vydržet,“ zdůrazňuje Matesová.
Ekonomka připomíná, že v roce 1998 bylo Rusko nejblíže bankrotu v historii, tehdy šlo pro finanční podporu k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Teď ale prý nepůjde, protože se bude chtít vyhnout tomu, že by ji pravděpodobně nedostalo. Vyloučit Rusko z MMF podle ní zároveň není jednoduché, protože má pozici ve správní radě. Rusko by mohlo získat peníze z rezerv Číny, Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů.
Hnát sděluje, že cílem je vyhladovět ruskou armádu, Matesová doplňuje, že cílem není vyhladovět ruské obyvatelstvo. Hnát také připomněl, že inflace již dříve v Rusku zničila střední třídu. „Tam, kde není střední třída, a myslím, že to platí skoro univerzálně, tam se nedaří demokracii,“ uvádí.
Kvůli válce chybí automobilkám kabely
Mluví se také o narušení světových obchodních řetězců v souvislosti s válkou. To je ale prý složitější. „Richard Baldwin říká, že továrna se rozprskla do celého světa. My už neobchodujeme celými výrobky, my obchodujeme procesy, znalostmi a know-how,“ říká Hnát.
Zmínil aktuální případ, kdy ve světě chybí kabely, které produkuje Ukrajina. Jsou podle něj tak málo standardizované, že je nelze rychle nahradit, a tak kvůli jejich nedostatku stojí velké automobilky, i protože se „s kabely nebude špinit bohatý dělník na Západě“. Zmínil také situaci s chybějícími čipy – jejich typy jsou ale podle něj staré 15 let a automobilky do nich neinvestovaly. Platíme tak podle ekonoma cenu za to, že jsme některé věci nechtěli vidět nebo jsme chtěli šetřit.
Matesová uvádí, že kvůli konfliktu nám bude chybět palladium, nikl, částečně i měď – což jsou kovy, u nichž je Rusko dodavatelem. „Rusko je čistě surovinová velmoc, má celou Mendělejevovu tabulku, ale nemá výrobu pokročilých technologií, které potřebuje,“ uvádí. Podle Matesové je tak podstatné Rusko zbavit možnosti technologicky a finančně vést válku. Také uvedla, že ruskou ropu svět nepotřebuje, je ale třeba se dohodnout s jinými zeměmi, aby ji dodávaly. Evropa prý může omezit závislost.
Tématem jsou také rostoucí ceny pšenice. Ukrajina a Rusko patří mezi klíčové hráče v produkci obilí. „Už vidíme obrovský vzrůst cen, zatím to je z paniky, která je na trzích. Ono k žádným velkým otřesům ještě nedošlo, obilí se nakupuje dopředu. Je to výraz paniky podobně jako u pohonných hmot,“ popisuje Matesová. Na severu Afriky, který je na dovozu obilnin z Ukrajiny závislý, ale může dojít k občanským válkám. My máme podle ní jiné zdroje, ale za válkou ovlivněné světové ceny této komodity obchodují všichni.