Ve středoamerickém Salvadoru se vedle dolaru stává oficiální měnou i bitcoin

Středoamerický Salvador se stává v úterý první zemí, kde je oficiálním platidlem bitcoin. Prezident Nayib Bukele představil plán jeho zavedení v červnu a tamní vláda opatření prezentuje jako způsob, jak podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj snížením závislosti na americkém dolaru. Ten se v zemi používá od roku 2001. Podle průzkumu se ale většina obyvatel domnívá, že z bitcoinu budou těžit hlavně bohaté vrstvy, zahraniční investoři a vláda.

Populisticky orientovaný prezident tvrdí, že občané budou moci prostřednictvím bitcoinu nakupovat, platit daně i kupovat půdu. Většina Salvadorců ale podle průzkumů s ohlášeným krokem nesouhlasí. Řada z nich neví, jak tuto digitální měnu používat, a nemá v projekt kvůli nestabilní ceně bitcoinu důvěru.

„Jako všechny inovace projde i bitcoin v Salvadoru cestou učení. Každá cesta do budoucnosti je taková a ne všeho se dosáhne za den nebo za měsíc,“ uvedl Bukele na Twitteru.

Stoupenci změny uvádějí, že se sníží náklady na posílání a přijímání remitencí, tedy peněz, které posílají domů Salvadorci pracující v zahraničí. Jejich výše loni dosáhla téměř šest miliard dolarů (přes 128 miliard korun), což představuje asi čtvrtinu hrubého domácího produktu země.

Kritici ale varují, že uspěchané zavedení bitcoinu pocítí chudí obyvatelé, pokud by cena kryptoměny klesla. Odpůrci počítají i se zvýšením nákladů bank i pojišťoven. Připomínají také, že decentralizovaný systém bitcoinu otevře dveře anonymním a nezákonným transakcím, jako je praní špinavých peněz. Výkyvy kurzu této kryptoměny se podle nich mohou neblaze odrazit na hospodářské stabilitě.

„Bitcoin není ve skutečnosti navržen tak, aby byl prostředkem směny, takže se jedná o raný experiment,“ citoval server CNBC ekonoma Philipa Gradwella ze společnosti Chainalysis. „Myslím, že v Salvadoru ho využijí hlavně pro remitence a k uchování bohatství,“ dodal.

Jeho názor potvrzuje i Reina Isabel Aguilarová, majitelka obchodu na pláži El Zonte vzdálené asi 49 kilometrů jihozápadně od hlavního města San Salvador. „Bude to prospěšné… máme rodinu ve Spojených státech a ta může posílat peníze zadarmo. Banky si za posílání peněz z USA do Salvadoru nechávají zaplatit,“ citovala ji agentura Reuters.

Koncem července agentura Moody's Investors Service snížila úvěrový rating Salvadoru ještě hlouběji do spekulativního pásma, zčásti právě kvůli chystanému přijetí bitcoinu. Pod tlak se dostaly i dolarové dluhopisy země.

Salvador nyní jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o programu finanční pomoci za 1,3 miliardy dolarů (27,8 miliardy korun) a podle informovaných zdrojů s ním zavedení bitcoinu nekonzultoval. Také MMF varuje před destabilizací cen a ohrožením finančního systému.

Každý Salvadorec dostane třicet dolarů v bitcoinech

Bukeleho vláda zavádí digitální peněženku nazvanou „Chivo“, což je slangový výraz, jimž Salvadorci označují to, co považují za skvělé, bezvadné. Každý uživatel na začátek dostane třicet dolarů (642 korun) v bitcoinech. Kryptoměnu si obyvatelé budou moci směnit v síti bankomatů Chivo. Poplatky s tím spojené má pokrýt stát. Salvador drží aktuálně podle prezidenta čtyři sta bitcoinů. 

Cena bitcoinu se za posledních zhruba šest týdnů po rychlém propadu opět zvyšuje. Od 20. července, kdy stála tato měna méně než třicet tisíc dolarů, si do pondělí připsala více než sedmdesát procent a dostala se nad 51 tisíc amerických dolarů. Podle analytiků agentury Reuters by se cena bitcoinu teď mohla vydat do pásma 56 tisíc až 56 300 dolarů. Cena kryptoměny je ale velmi nestabilní a může rychle klesnout pouze na základě zpráv či spekulací na sociálních sítích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...