Ve středoamerickém Salvadoru se vedle dolaru stává oficiální měnou i bitcoin

Středoamerický Salvador se stává v úterý první zemí, kde je oficiálním platidlem bitcoin. Prezident Nayib Bukele představil plán jeho zavedení v červnu a tamní vláda opatření prezentuje jako způsob, jak podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj snížením závislosti na americkém dolaru. Ten se v zemi používá od roku 2001. Podle průzkumu se ale většina obyvatel domnívá, že z bitcoinu budou těžit hlavně bohaté vrstvy, zahraniční investoři a vláda.

Populisticky orientovaný prezident tvrdí, že občané budou moci prostřednictvím bitcoinu nakupovat, platit daně i kupovat půdu. Většina Salvadorců ale podle průzkumů s ohlášeným krokem nesouhlasí. Řada z nich neví, jak tuto digitální měnu používat, a nemá v projekt kvůli nestabilní ceně bitcoinu důvěru.

„Jako všechny inovace projde i bitcoin v Salvadoru cestou učení. Každá cesta do budoucnosti je taková a ne všeho se dosáhne za den nebo za měsíc,“ uvedl Bukele na Twitteru.

Stoupenci změny uvádějí, že se sníží náklady na posílání a přijímání remitencí, tedy peněz, které posílají domů Salvadorci pracující v zahraničí. Jejich výše loni dosáhla téměř šest miliard dolarů (přes 128 miliard korun), což představuje asi čtvrtinu hrubého domácího produktu země.

Kritici ale varují, že uspěchané zavedení bitcoinu pocítí chudí obyvatelé, pokud by cena kryptoměny klesla. Odpůrci počítají i se zvýšením nákladů bank i pojišťoven. Připomínají také, že decentralizovaný systém bitcoinu otevře dveře anonymním a nezákonným transakcím, jako je praní špinavých peněz. Výkyvy kurzu této kryptoměny se podle nich mohou neblaze odrazit na hospodářské stabilitě.

„Bitcoin není ve skutečnosti navržen tak, aby byl prostředkem směny, takže se jedná o raný experiment,“ citoval server CNBC ekonoma Philipa Gradwella ze společnosti Chainalysis. „Myslím, že v Salvadoru ho využijí hlavně pro remitence a k uchování bohatství,“ dodal.

Jeho názor potvrzuje i Reina Isabel Aguilarová, majitelka obchodu na pláži El Zonte vzdálené asi 49 kilometrů jihozápadně od hlavního města San Salvador. „Bude to prospěšné… máme rodinu ve Spojených státech a ta může posílat peníze zadarmo. Banky si za posílání peněz z USA do Salvadoru nechávají zaplatit,“ citovala ji agentura Reuters.

Koncem července agentura Moody's Investors Service snížila úvěrový rating Salvadoru ještě hlouběji do spekulativního pásma, zčásti právě kvůli chystanému přijetí bitcoinu. Pod tlak se dostaly i dolarové dluhopisy země.

Salvador nyní jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o programu finanční pomoci za 1,3 miliardy dolarů (27,8 miliardy korun) a podle informovaných zdrojů s ním zavedení bitcoinu nekonzultoval. Také MMF varuje před destabilizací cen a ohrožením finančního systému.

Každý Salvadorec dostane třicet dolarů v bitcoinech

Bukeleho vláda zavádí digitální peněženku nazvanou „Chivo“, což je slangový výraz, jimž Salvadorci označují to, co považují za skvělé, bezvadné. Každý uživatel na začátek dostane třicet dolarů (642 korun) v bitcoinech. Kryptoměnu si obyvatelé budou moci směnit v síti bankomatů Chivo. Poplatky s tím spojené má pokrýt stát. Salvador drží aktuálně podle prezidenta čtyři sta bitcoinů. 

Cena bitcoinu se za posledních zhruba šest týdnů po rychlém propadu opět zvyšuje. Od 20. července, kdy stála tato měna méně než třicet tisíc dolarů, si do pondělí připsala více než sedmdesát procent a dostala se nad 51 tisíc amerických dolarů. Podle analytiků agentury Reuters by se cena bitcoinu teď mohla vydat do pásma 56 tisíc až 56 300 dolarů. Cena kryptoměny je ale velmi nestabilní a může rychle klesnout pouze na základě zpráv či spekulací na sociálních sítích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
před 13 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...