Těžko najdete v dnešním světě něco tak proměnlivého, jako je cena kryptoměn včetně té nejsilnější a nejznámější – bitcoinu. Na jaře plnily média zprávy o nových cenových rekordech mnohých kryptoměn, pak ale například cena bitcoinu rychle propadla o víc než polovinu. Nyní je zase zpět a na prahu podzimu bitcoin a spol. znovu ve velkém lákají investory a spekulanty. Právě o kryptoměnách je další díl publicistického pořadu Bilance.
Sell in May and Go Away, tedy prodat v květnu a odejít. A vrátit se až na podzim. Přes léto investoři dříve tak aktivně nové investice nehledali. A tak se docela vžilo toto rčení. Platilo to zatím i letos pro bitcoin. Nejrozšířenější kryptoměna světa zažila poměrně ospalé léto. Nyní na přelomu srpna a září se ale zájem o tuto alternativní investici opět probouzí.
Dokazuje to růst ceny bitcoinu, který má omezenou nabídku. Pokud tedy někdo chce nakupovat, musí připlatit. Historicky rekordní ceny dosáhl bitcoin v polovině dubna, kdy se jedna digitální mince prodávala za 63 tisíc dolarů. Pak ale následoval rychlý pád až pod třicet tisíc dolarů koncem července. Nyní pomalu roste a blíží se dřívějším rekordům. V přepočtu na koruny už bitcoin několik dní stojí víc než milion.
I když cena může značit, že zase přichází kryptoměnová horečka, jakou známe z jara, nemusí tomu tak být. Rozvoj a další rozšiřování kryptoměn může brzdit strach o jejich budoucí legitimitu.
Politici proti
Zásadní pro jejich další směřování budou postoje vlád. USA, Evropská unie i mnohé další země naznačují, že regulace kryptoaktiv spíše zpřísní.
Podle člena bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka se kryptoměny státním úředníkům a centrálním bankám nikdy líbit nebudou. „Je s nimi spojená vysoká míra anonymity, která umožňuje praní špinavých peněz a vyhýbání se daním,“ říká Dědek.
Finanční analytický úřad, který v Česku trestnou činnost v oblasti kryptoměn sleduje, prošetřoval loni 140 případů, v nichž hráli roli kryptoměny. Česká legislativa je zatím nastavena tak, že pokud dochází k podvodům či dalším přečinům, jsou zjistitelné pouze ve chvíli, kdy jsou kryptoměny převáděny na klasické peníze. Potenciálních problémů takzvaně uvnitř kryptoměnového světa tak může být víc.
Dalším negativem, kterým řada kritiků kryptoměn argumentuje je ekologická náročnost těžby, tedy výroby nových kryptoměn, nových bitcoinů.
Česká republika zatím sice sama zpřísňování pravidel pro nakládání s kryptoměnami neplánuje, je ale připravena následovat evropskou legislativu. Evropská komise představila základ nové regulace v červenci. Do zákonného předpisu by mohla přejít do dvou let. Zásadní v tuto chvíli je plán ztotožnit kryptoměnové transakce nad tisíc eur.
Ve Spojených státech se v těchto dnech vede diskuze o tom, kdo všechno má mít povinnost reportovat o kryptoměnových obchodech. Dosud mají tuto povinnost kryptoměnové burzy, plánuje se ale rozšíření například na vývojáře kryptoměnových peněženek i na těžaře, kteří potvrzují transakce.
„To, co sledujeme, opravdu není úplně pozitivní vývoj. Chtěl jsem být naivní optimista a chtěl jsem věřit tomu, že uvidí v kryptoměnách potenciál. Teď se může stát, že inovaci totálně zadupou pod nánosem byrokracie a papíru,“ komentuje situaci Marek Palatinus, zakladatel společnosti Satoshi Labs, která vyrábí kryptopeněženky Trezor.
Decentralizované finance i soudy
Pokud tlak regulátorů bitcoin a další takzvané altcoiny ustojí, můžeme se těšit i na jiné roviny rozvoje kryptoměn než „jen“ investiční příležitost, jak většinově veřejnost toto téma vnímá.
Decentralizace kryptoměn, potvrzování transakcí bez jedné konkrétní autority, ale skupinově díky technologii blockchainu otevírá prostor pro mnoho paradigmatických změn.
„Decentralizované finance nám dneska nabízejí vlastně úplně všechno, co nabízí reálný svět. Směny, půjčky, sázky. Máme dnes už i decentralizované soudnictví,“ vypočítává Vladimír Pinker, který se snaží fungovat jen na kryptoměnách a platit pouze „kryptem“.
Blockchain může sloužit jako časové razítko, potvrdit, že nějaká informace v daný čas existovala. „Takto se dají vydávat například vysokoškolské diplomy a sbírat další data v registrech,“ popisuje ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal.
Podle správce investičního fondu Rockaway Blockchain Fund Viktora Fischera mohou kryptoměny přinést revoluci do bankovnictví, jak jej známe dnes. „Dnes, když platím kreditní kartou on-line, tak to jde přes čtyři banky a stojí to toho, kdo kartu přijímá, okolo dvou procent. Když je ta transkace na blockchainu, je okamžitá a stojí na poplatcích desetiny procenta,“ vysvětluje.
To je do jisté míry pravda, ale platí to víc pro alternativní coiny, jako je ethereum, cardano nebo solana. Bitcoin v poslední době trápí nedostatečná kapacita celé sítě pro provádění rychlých plateb. Řešit to ale má druhá vrstva nad bitcoinem, takzvaný lightning network.
Své klasické peníze mohou inovovat i samy centrální banky, mnohé plánují své měny digitalizovat. To by pak vládám a úřadům nabízelo teoreticky i možnost například adresného poukazování sociálních dávek, naopak by mohly mít i lepší kontrolu nad útratami lidí. Je ale samozřejmě otázka, zda toto je něco, co by si veřejnost přála.
