Rusko se stane nedostatkovou ekonomikou, tamní obyvatele rozhodně nečeká nic dobrého. V pořadu 90′ ČT24 to řekl ekonom Martin Janíčko, který tak hodnotil dopady západních sankcí v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. K zastavení války podle něj současné sankce nestačí, ekonomickým „jaderným tlačítkem“ by bylo až výrazné omezení dovozu ruského plynu. Lukáš Martin ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dodal, že se sankcemi, které následovaly po předchozí ruské protiukrajinské agresi v roce 2014, se země relativně dobře vyrovnala. Rusko ale současné postihy bolí.
Rusko se může změnit ve skanzen připomínající dobu před pádem Sovětského svazu, míní ekonom
75 minut
90′ ČT24: Dopady války na Rusko
V běžném životě Rusů se sankce projevují zásadně už teď. „Roste cenová hladina u zcela běžných věcí – potraviny, elektronika a tak dále. Rusové se přetahují o běžné zboží v supermarketech, v některých ohledech začíná být tamní ekonomika trochu nedostatková,“ uvedl Janíčko, ekonom firmy MND působící i na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze.
„Tím, jak slábne rubl, mají Rusové problémy kupovat si některé dovolené. A ztrácí přístup ke spoustě věcí, ke kterým měli přístup z dřívějška,“ dodal s tím, že mnozí tamní obyvatelé mají podle něj rádi západní styl života, a ten jim nyní končí, lze proto očekávat velkou frustraci.
V Rusku zřejmě poroste nezaměstnanost, ale vzhledem ke špatné demografické situaci je v zemi stále poptávka po pracovních silách, které jsou často doplňovány ze států střední Asie či Moldavska, a proto nezaměstnanost nemusí růst až tak výrazně, domnívá se Janíčko.
Je však evidentní, že Rusko bude nedostatkovou ekonomikou, podotkl. „Rusko, pokud se nestane něco neočekávaného, se může změnit v určitý skanzen, který jsme viděli před rokem 1991, před rozpadem Sovětského svazu. A může z toho být nějaká kvazisocialistická ekonomika, částečně státem řízená a podobně.“
Zboží zdražuje nedostatek, slabý rubl i hromadění
Příčinou zdražování v Rusku je podle Janíčka jednak skutečnost, že mnohé zboží je nedostatkové, protože spousta věcí včetně potravin je z dovozu, a v návaznosti na to pak zdražují i domácí substituty. Kromě toho jde o vliv slábnoucího rublu, jenž právě dovozy zdražuje.
Ceny rostou i proto, že Rusové mají tendenci některé, zejména na skladování nenáročné zboží, preventivně hromadit, dodal Janíčko. Šéfka ruského senátu už například vyzvala občany, aby neskupovali pohanku a cukr.
Rusko podle Janíčka dokáže část výpadků zboží nahradit, třeba tím, že se více přeorientuje na zemědělství či jiné trhy, jako je Čína, což je ale otázkou několika let. Méně základní zboží však samo vyrábět nezvládne, následkem čehož opět porostou ceny, míní ekonom.
Martin ze svazu průmyslu: Odchod firem bude mít přímý vliv na HDP
Jak Janíčko, tak také Martin ze Svazu průmyslu a dopravy ČR připomněli, že Rusko bylo schopné už po sankcích po roce 2014 výpadky částečně nahradit.
„Byť to byl počáteční šok pro tamní hospodářství, tak z dlouhodobého hlediska se ruská ekonomika z těchto sankcí relativně dobře otřepala. Některé technologie nahradila technologiemi z Číny či Indie a začala věnovat větší důraz na vyvíjení vlastních technologií,“ uvedl Martin.
Současné sankce ale podle něj budou znamenat citelnou ztrátu. „Dopady sankcí už Rusko bolí, odchod západních firem bude mít přímý vliv na ruský HDP, očekává se pokles někde mezi osmi až dvaceti procenty HDP,“ dodal Martin.
Ekonomické „jaderné tlačítko“? Omezení dodávek ruského plynu
Současné západní sankce nicméně nepřipraví Kreml o peníze na vedení války, míní Janíčko. „Ruský státní rozpočet se vždy holedbal tím, že musí mít určitou výši ceny ropy, aby byl vyrovnaný, a to mu pomáhalo k tomu, že má rezervy. Centrální banka (také) má určité rezervy, které ještě může rozpouštět. Krátkodobě si myslím, že sankce nepomůžou k zastavení války, ale ukážou Vladimiru Putinovi, že ta válka je drahá, a odradí ho od případného dalšího vedení války ve střednědobém horizontu.“
Za „drakonické“ označil zmrazení měnových rezerv ruské centrální banky, ale připustil, že Moskva má dostatečné rezervy ve zlatě či čínské měně, a proto ji ani toto opatření v krátkodobém horizontu několika týdnů od války zřejmě neodradí.
Podle Janíčka je těžké říct, co by mohlo být ekonomickým „jaderným tlačítkem“, které by Rusko připravilo o peníze na vedení války. „Rusko je sice otevřené mezinárodnímu obchodu, ale není zas až tak otevřené. (Je to) něco jako třeba Spojené státy – má spoustu vlastní výroby, a navíc bohužel vyváží suroviny, které evropské země, a do jisté míry i Čína, Indie a možná i Spojené státy – byť tam se to omezuje – potřebují,“ uvedl s odkazem na ropu a plyn.
„Pokud bychom výrazně omezili spotřebu plynu a ropy z ruských zdrojů, tak si myslím, že to je to pomyslné jaderné tlačítko. Ale myslím si, že to není momentálně na pořadu dne. A pokud by se to stalo v krátkodobém horizontu, tak se obávám, že třeba němečtí nízkopříjmoví či středněpříjmoví spotřebitelé by to hrozně odnesli, a to si samozřejmě Německo momentálně uvědomuje,“ uzavřel Janíčko.
Hosté 90′ ČT24 mluvili mimo jiné také o tom, co by znamenala případná ruská neschopnost splácet dluhy či jaké dopady má na české firmy rozhodnutí odejít z Ruska. Celý pořad je ve videu v úvodu článku.
