Inflace bude dál stoupat, předpokládá viceguvernér ČNB. Očekává se i zvýšení úrokových sazeb

22 minut
Byznys ČT24 Speciál: Viceguvernér ČNB o 16procentní inflaci v Česku
Zdroj: ČT24

Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla šestnácti procent. Vzrostla z dubnových 14,2 procenta. Ekonomové očekávají, že ceny porostou i v dalších měsících. Podle viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého inflace dosáhne možná až osmnácti procent. Změnu v trendu lze předpokládat až na podzim. Podle predikcí bude růst cenové hladiny na konci roku ale stále dvouciferný. Centrální banka proto nejspíš znovu zvedne úrokové sazby.

Vysoká inflace ukazuje, že ekonomická situace je nejistá, tvrdí Nidetzký. Sám byl prý tak vysokým růstem cenové hladiny překvapený, přestože její další navyšování předpokládal.

„Šestnáct procent je poměrně vysoké číslo, nicméně se potvrzuje trend zrychlování inflace, který očekáváme minimálně do června, možná až do července. Číslo je vysoké, ale směr nečekaný není,“ souhlasí ekonom Martin Janíčko. 

„V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí mezi čtrnácti až patnácti procenty, vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností,“ předpokládá analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Zveřejněná data o inflaci podle ředitele měnové sekce ČNB Petra Krále představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky.

„Už na konci roku 2020 naše měnová expertní sekce upozorňovala na inflační tlaky, které se objeví v ekonomice. Upozorňovali jsme potom v polovině loňského roku na to, že začneme zvyšovat úrokové sazby,“ připomíná Nidetzký. Efekt zvyšování sazeb se ale podle něj projeví až v horizontu roku a půl.

Dá se očekávat další zvýšení úrokových sazeb

Inflace tak podle viceguvernéra bude kulminovat ve třetím čtvrtletí letošního roku. I na jeho konci se ale bude pohybovat nad deseti procenty. „Ke snížení inflace pod deset procent povede začátkem příštího roku odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 korun za euro,“ vysvětlil Král.

Cílem centrální banky je přitom držet růst cen na úrovni dvou procent. Toleranční pásmo se pohybuje mezi jedním a třemi procenty. „Směřujeme k tomu, aby inflace mířila ke dvěma procentům na konci příštího roku,“ předestírá viceguvernér.

Vysoká inflace v květnu povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb ČNB, a to minimálně o 0,75 procentního bodu. Většinou ale ekonomové odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Základní úroková sazba nyní činí 5,75 procenta. Podle některých ekonomů se zvyšuje pravděpodobnost, že se hospodářství dostane do recese.

„Myslím si, že jednání (rady ČNB) se povede v tom duchu, že těch pětasedmdesát bazických bodů, o kterých mluvil pan guvernér (Jiří Rusnok), a zmiňovali se o tom i další členové bankovní rady, že to skutečně bude v uvozovkách taková vyvolávací cena,“ domnívá se Nidetzký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 38 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...