Sněmovna strana 5 z 5

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolala z podnětu poslanců mimořádnou schůzi. Dolní komora na ní projedná návrh ANO na zvýšení rodičovského příspěvku. Návrh programu zahrnuje také diskusi o situaci na úřadech práce a o uvažovaném zvýšení horní hranice cen, které si mohou poskytovatelé účtovat za sociální služby.

Obyvatelé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna schválila vládní novelu, kterou nyní dostane k posouzení Senát. Poslanci rovněž schválili rozpočet státního fondu kinematografie, který bude příští rok hospodařit s o něco vyšší částkou než letos, dosáhne zhruba 1,87 miliardy korun.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Prezident Miloš Zeman v pátek vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) na Zemanovo rozhodnutí reagoval slovy, že novela představuje důležitý krok k lepšímu fungování státní správy a že koalice je veto připravena přehlasovat.

Od ledna by se měly zvýšit přídavky na dítě o 200 korun, návrh ministerstva práce a sociálních věcí na svém středečním zasedání podpořila vláda. O schválení změny informoval novináře premiér Petr Fiala (ODS). Přídavky by se tak měly pohybovat nově od 830 do 1580 korun měsíčně. Spolu s návrhem na zvýšení přídavků posílá kabinet sněmovně v novele o státní sociální podpoře návrh na srovnání podmínek příspěvku na bydlení.

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje.

Třetinu členů rad České televize a Českého rozhlasu možná bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny přinese vládní novela, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD. Debata trvala zhruba deset a půl hodiny, ačkoli vládní tábor prosadil omezení řečnické doby. Opozice neprosadila zamítnutí předlohy už v prvním čtení ani její vrácení kabinetu k dopracování. Nyní ji posoudí volební výbor, který má na starosti média.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Poslanci budou během úterý v závěrečném čtení rozhodovat o novele státního rozpočtu na tento rok. Koalice předkládá úpravy zvyšující schodek na 375 miliard korun. S navýšením peněz pro sociální oblast souhlasí i opozice. Návrh jako celek ale podpořit nechce.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý rozhodl, že nezahájí disciplinární řízení s lídrem SPD Tomiem Okamurou. Okamura čelil podnětu poslankyně STAN Lucie Potůčkové kvůli svým výrokům na plénu z konce srpna vůči předsedkyni dolní komory Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Výbor označil tyto výroky za nevhodné, řekla po schůzi předsedkyně výboru Helena Válková (ANO).

Sněmovna asi schválí novelu o ochraně a licencování autorských práv na internetu v podobě, která nepovede k mazání karikatur a satirických děl. Dolní komora také podpořila změny v řízení sportovní agentury, jež rozděluje dotace. Poslanci také v úterý do závěrečného kola posunuli zákon o národních sankcích vůči cizincům. Řadu bodů ale neprojednali, protože schůze sněmovny byla přerušena do konce září.

Většina tepláren zůstává těsně před topnou sezonou v nejistotě. Těch plynových se nakonec bude týkat cenový strop na energie. Vládě ho umožní zavést zákon, který v pátek schválili poslanci. Zbylá zařízení s tím ale počítat nemohou a čekají, co stát připraví pro ně. Některá plánují výrazně zdražit své dodávky lidem i podnikům, podle Teplárenského sdružení minimálně o inflaci.

Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vláda v pondělí oznámila, že stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Se začátkem topné sezony začaly úřady zavádět úsporná energetická opatření. Vycházejí i z manuálu, který v létě schválila vládě. Zaměřují se hlavně na vytápění nebo svícení. Zároveň chtějí ministerstva více izolovat dveře nebo okna. Počítají s tím, že by mohla ušetřit i víc než dvacet procent ceny plynu nebo elektřiny.

Jako „vládu národní katastrofy“ charakterizoval předseda opozičního ANO Andrej Babiš vládu Petra Fialy (ODS). Řekl to v Poslanecké sněmovně, která se na popud opozice sešla, protože se ANO pokusí vyslovit vládě nedůvěru, byť k tomu pravděpodobně nesežene dost hlasů. Fiala následně prohlásil, že vláda pracuje ve složitých podmínkách, část problémů podle něj zdědila po předchozí Babišově vládě. Mimo jiné hovořil o tom, že je kabinet připraven na eventualitu, že se nepodaří prosadit celoevropskou reakci na energetickou krizi. Politici schválili, že mohou jednat celou noc. Schůze nepokročila k rozpravě ani hodinu po půlnoci.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se rozhodla ke konci srpna rezignovat na svou funkci. Nesouhlasí s názory a profesním i lidským přístupem veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, nechce ho už dál zastupovat a spolupracovat s ním. Křeček podle svých slov dál s Šimůnkovou ve funkci počítal.

Sněmovní volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO. Oproti červnu posílilo o jeden procentní bod a získalo by 30 procent hlasů. Druhá se drží ODS, její podpora naopak v meziměsíčním srovnání klesla asi o 0,6 procentního bodu na 15,5 procenta. Třetí by i nadále skončilo hnutí SPD, kterému by dalo hlas stejně jako před měsícem 12,5 procenta voličů. Uvádí to aktuální volební model agentury Median. Průzkum nezahrnuje volební koalice z říjnových voleb, souhrnná podpora vládních stran podle Medianu čítá 41 procent.

Nákup amerických stíhaček F-35 Lightning vyvoval spory mezi politiky. Podle zastánců má obchod zvýšit ochotu Spojených státu bránit v případě krize jak Českou republiku, tak i evropské státy NATO. Část sněmovní opozice namítá, že americké stroje jsou příliš drahé na pořízení i provoz a že česká armáda jejich potenciál zdaleka nevyužije.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení zřejmě od srpna opět sníží. Od roku 2024 má být zároveň zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Sněmovna předlohu schválila. Poslanci podpořili také novelu informačního zákona. Úřady by podle ní musely informovat o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Dolní komora schválila i zákon, podle kterého bude v Česku zakázána výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček, a to v souladu s předpisy Evropské unie.

Česko možná bude moci uvalovat národní sankce za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech na jednotlivce a další subjekty i mimo sankční seznam Evropské unie. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středu podpořila v úvodním kole sněmovna.