Sněmovna strana 2 z 5

Poslanci po méně než hodině ukončili debatu o příspěvcích na péči, opoziční klub hnutí ANO neprosadil tento jediný bod mimořádné schůze, kterou sám inicioval. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž i tak hodlá nejpozději v polovině roku zvyšovat, což šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval i na plénu.

Pokud by se sněmovní volby konaly v uplynulém prosinci, jasně by v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by podle volebního modelu agentury Median skončila ODS, kterou by volilo 13 procent lidí. Následují Piráti s podporou 10,5 procenta a hnutí SPD s devíti procenty. Pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překonaly ještě STAN a TOP 09. KDU-ČSL by podle aktuálního modelu dostala 2,5 procenta hlasů.

Poslanci v úterý odpoledne projednávali okolnosti prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jednání zahájili minutou ticha za oběti útoku. Dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v případu existují bílá místa a relevantní otázky, s odpověďmi je třeba ale počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Sněmovna v úterý také zrychleně schválila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek či přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody.

Vláda by v únoru mohla projednat návrh důchodové reformy. Pro Českou televizi to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Součástí připravované legislativy je i prolomení dosavadní odchodové hranice do penze – nejpozději v pětašedesáti letech. Své připomínky však vyslovily opozice, odbory nebo i resort zdravotnictví.

„Nedovolili bychom vyhlásit legislativní nouzi ve chvíli, kdy by byl možný jakýkoli jiný postup,“ prohlásila ke krokům při změnách valorizace penzí předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda má právo šetřit i vládnout, musí ale dodržovat pravidla,“ oponoval místopředseda ANO a šéf sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček. V Událostech, komentářích politici o problematice diskutovali spolu s ústavním právníkem Markem Antošem.

Jak zastánci, tak odpůrci korespondenční volby se vedle objektivních zájmů rozhodují i podle svých představ o tom, zda by jim její zavedení prospělo, uvedl v pořadu 90´ ČT24 politolog Petr Just. Upozornil však, že nelze podle minulých voleb predikovat výsledky, protože půjde o úplně jiné i různě hodnotově rozprostřené množství voličů. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zopakoval argumenty, že jde o zjednodušení ústavního práva volit a rizika jsou podle něj marginální. Místopředseda ANO Radek Vondráček oponoval, že rizika za marginální nepovažuje. Podle něj voliči nikdy nebudou v korespondenční volbě mít svobodu a tajnost, která je za plentou.

Koaliční poslance rozděluje vládní návrh zákona, podle kterého by se lidé mohli zbavit dluhů během tří let. Návrh už čtyři měsíce čeká na druhé čtení ve sněmovně – dosud totiž neexistuje shoda na podmínkách pro odpuštění závazků. Pokud Česko zkrácení osobního bankrotu nepřijme, hrozí mu pokuta od Evropské komise.

Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.

Premiér Petr Fiala (ODS) je odtržený od běžných lidí a odmítá si připustit odpovědnost za současnou situaci, zhodnotil šéf stínové vlády opozičního hnutí ANO Karel Havlíček Fialův vánoční projev. Vláda podle Havlíčka není schopná přiznat chybu a místo toho pomocí marketingových frází vysvětluje, jak vše dobře ustála. Lídři koaličních stran označili projev premiéra za realistický, vyvážený, lidský či nelakující věci narůžovo.

Volby do sněmovny by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta hlasů, druhá ODS by získala 15,5 procenta. ANO si oproti říjnovému průzkumu mírně pohoršilo, naopak ODS si o dva procentní body polepšila. Na třetí místo se vrátili Piráti, dostali by 11 procent hlasů, o dva procentní body více než v říjnu. Naopak podpora SPD o dva procentní body klesla, v listopadu by činila 8,5 procenta. Do sněmovny by se dostaly ještě STAN se šesti procenty a TOP 09 s 5,5 procenta hlasů. Vyplývá to z listopadového volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval kodexem poslance. Pravidla pro chování zákonodárců mají být sepsaná do konce roku. Politici chtějí dokumentem zamezit nadávkám a nevhodným situacím při jednání dolní komory. Na zavedení pravidel ale nepanuje shoda všech parlamentních stran.

Už jen čtyři dny má prezident Petr Pavel na to, aby rozhodl o vládním úsporném balíčku. Lhůta končí v pátek a hlava státu dosud normu nepodepsala ani nevetovala. Koalice věří, že hlava státu zákon potvrdí. Opozice naopak apeluje, aby to Pavel nedělal. Zástupci ANO mají v úterý s prezidentem ještě jednat.

Státní rozpočet na příští rok má za sebou druhé čtení. Přestože si poslanci odsouhlasili, že mohou jednat až do rána a jednání o rozpočtu se rozjíždělo zdlouhavě, nakonec skončili již před devátou večer. Vystoupilo na čtyřicet řečníků, kteří přednesli přes sto pozměňovacích návrhů. Většina z nich jsou návrhy opoziční, a přestože se někteří opoziční poslanci snažili přemluvit koaliční většinu k jejich podpoře, zřejmě se jí nedočkají. Zákonodárci z vládních stran podpoří pouze to, na čem se koalice shodla, jako je zvýšení příspěvků pro některé organizace nebo pro Digitální informační agenturu.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

Zdravotníci v nemocnicích by od příštího roku mohli mít čtyřiadvacetihodinové služby. Zrušit se má nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce, kterou předložili ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. Válek se pokoušel v pondělí se zástupci nespokojených lékařů neúspěšně domluvit, rozpory podle něj zůstávají především v oblasti platů.

Sněmovna prosadila pevný termín pro konání krajských, senátních a obecních voleb. Teď přichází část poslanců s tím, že by se vybraného hlasování mohli účastnit i nezletilí. Vládní koalice chce zase znovu řešit na plénu projednávání korespondenční volby, která má usnadnit hlasování lidem v zahraničí.

Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.

Páry stejného pohlaví by mohly získat v úředním svazku shodná práva a povinnosti jako manželé, svazek by se ale nazýval partnerstvím, nikoli manželstvím. Předpokládá to pozměňovací návrh skupiny poslanců z ústavně-právního výboru k poslanecké novele občanského zákoníku, která by uzákonila možnost uzavřít manželství také homosexuálům. O úpravě mluvil na středečním jednání výboru jeden z předkladatelů předlohy Josef Bernard (STAN). Ve hře by mohla být i další úprava, která by z práv vyňala osvojení dětí. Výbor projednávání novely občanského zákoníku přerušil do příští schůze.

Volby do sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Proti červencovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. S odstupem následují ODS a Piráti, oběma stranám podpora klesla. Občanské demokraty by volilo 13 procent lidí, Piráty 11,5 procenta lidí. Do dolní komory by se dostaly ještě SPD, STAN a TOP 09. Strany současné vládní koalice mají podporu 40,5 procenta voličů, v dolní komoře by tak hypoteticky měly 91 křesel. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Median.

Sněmovna opět prodiskutuje téma manželství pro páry stejného pohlaví. V názoru na něj ovšem není jednotná ani koalice, ani opozice. Před druhým čtením návrh musí projednat garanční Ústavně právní výbor, který se sejde příští týden. Politici napříč kluby hledají kompromis.

Kabinet Petra Fialy (ODS) přečkal hlasování o nedůvěře. Po více než 31 hodinách poslanci vládní koalice odmítli návrh, který iniciovalo opoziční hnutí ANO. Zdůvodnilo ho tím, že spojuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kauzou Dozimetr. Hlasování ve sněmovně skončilo ve čtvrtek nad ránem, pár minut před jednou hodinou. Po vyhlášení výsledků a jejich zpřesňování pak byla tato schůze ukončena.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) obvinila v pátečních Událostech, komentářích vládní koalici v souvislosti s procesem schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně ze „znásilnění“ jednacího řádu. K tomu podle ní navíc dochází opakovaně. Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) nicméně něco takového jasně odmítl, domnívá se, že opoziční zákonodárci měli na kritiku či úpravy souboru vládních úsporných opatření času dost, navíc s ním sami plýtvali.

Poslanci se ve středu vrátili ke třetímu čtení sporného konsolidačního balíčku, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků, a ani tentokrát se nedostalo na jeho schvalování. Předloha obdobně jako minulý pátek čelila kritice opozičních poslanců, kteří také hájili své úpravy. Závěrečná sněmovní debata k balíčku bude pokračovat ve středu 11. října. Je možné, že se poslanci k hlasování o podobě předlohy opět nedostanou. Do debaty bylo ještě pár minut před koncem jednacího dne přihlášeno přes pět desítek opozičních poslanců.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se musí omluvit Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výrok, že jako náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Kalouskovu dovolání vyhověl Nejvyšší soud (NS) a změnil rozsudky Okresního soudu pro Prahu-západ a Krajského soudu v Praze. Rozsudek stanovuje omluvu jednak písemnou, jednak ústní při jednání Poslanecké sněmovny. Babiš rozhodnutí respektuje, i když s ním nesouhlasí. V této věci podá ústavní stížnost. Kalousek považuje nařízení soudu za dostatečné zadostiučinění. Čeká, že tak expremiér učiní, jinak zváží exekuční vymáhání.